Selekce [dokončeno]

Večerní překvapení ✔11

Další kapitola doufám, že se vám bude líbit a budu ráda za jakýkoliv ohlas. 😍 😍 😍
Vejdu do své komnaty a hned ke mě přiběhnou holky.
,,Tak co jaká byla večeře ?" zeptá se Viol.
,,Skvělá bylo to nejlepší co jsem kdy jedla." odpovím.
,,Ale já myslela, jak to probíhalo s princem a né jak jsi se najedla." zakroutí nademnou Viol hlavou a všechny čtyři se rozesmějeme.
,,No dobrý, moc jsme si nepovídali, ale bylo vidět, že mě rád vidí."
,, No to je úžasný." poví natěšeně Viol.
,,Mm." brouknu.
,,Tak teď tě vykoupeme, odlíčíme a pak tě převlíkneme do noční košile." rozkáže Caroline.
,,Dobře." kývnu a vydám se směr koupelna.
Když jsem hotová, tak si s holkama sedneme na postel.
,,Co kdyby jsme si zahrály pravda nebo úkol ?" navrhne Viol.
,,Jo klidně." přikývnu a Caroline s Miou taky.
,,Takže Caroline ?" začne Viol.
Kdyby sis měla vybrat něho s kým by jsi chodila a musel by být ze zámku kdo by to byl ?"
,,Noo, asi Austin."
,,Oo" hvízdne Viol.
,,Kdo je Austin ?" zeptám se.
,,To je strážný, co hlídá tebe a tvojí komnatu." řekne Viol.
,,Aha." vybaví se mi vysoký blonďatý asi 20 letý kluk.
,,No tak, Viol ?" podívá se na Viol Caroline.
,,Úkol."
,,Mm" Jdi za tím druhým strážným a řekni mu, že Lili je špatně a chce ho vidět." dopoví Caroline.
,,Co, ne !!" vykřiknu.
,,Je to úkol." řekne.
,,Ale to je spíš blbý pro mě než pro Viol." namítám.
,,To je jedno." řekne Viol a jde za dveře.
Ani né dvě vteřiny po tom co odešla se ke mě řítí Damon.
,,Lili jsi v pohodě." křikne vyděšeně, přiběhne ke mě a pevně mě obejme.
A já se v duchu plácnu do čela.
,,Lili ?" řekne Caroline a Viol dopoví.
,,Asi si nám něco neřekla."
A Damon to nejspíš pochopí, že právě porušil zákon před ostatními a ruce obmotané kolem mého pasu dá pryč.
,,No, Damone a já myslel, že jí nemáš moc v lásce." řekne Austin, mezi dveřmi.
,,Není to jak to vypadá." Vypravím ze sebe.
,,Ne a jak teda ?" zeptá se trochu uraženě Mia.
,,Vážně, nic jen jsem se bál, že to je má vina a popraví mě." řekne Damon.
,,No jasně." řekne ironicky Caroline a je vidět, že se chce smát.
,,Ty můžeš mít prince, můžeš mít všechno, princ Sam je skvělý, úžasný, krásný, tak proč mu tohle děláš ? On tě má nejspíš rád, opravdu rád.
Toho sis nevšimla ?" řekne Mia.
Já překvapením vykulím oči a Damon vedle mě otevře pusu a já do něj lehce šťouchnu, aby jí zavřel.
,,Mio, princ je opravdu úžasný a milý člověk to já vím a mám ho ráda, ale přeci jen ho neznám a chci ho poznat a já nevím co si o mě myslí a já mu nic nedělám já s Damonem jsme tak maximálně přátelé a ani to ne.
Kdyby jsi věděla co se stalo dřív než jsme sem s Damonem přijeli pochopila by jsi to." řeknu klidným hlasem.
,,Omlouvám se." poví Mia..
,,Né nemusíš se omlouvat. Jsi jen věrná princi a to je hezké, že má takovou služebnou jako si ty." řeknu a usměju se.
,,Jo díky." řekne hodně potichu a její oči se začínají lesknout.
,,Mio ??" zeptám se a jdu k ní blíž a chytnu jí za ruku.
Ona se mi podívá do očí a já vše pochopím a silně jí obejmu a ona mi objetí oplatí. Když se od ní lehce odtrhnu otočím se k ostatním..
,,Můžu vás poprosit, aby jste teď odešli chtěla bych si povídat s Miou o samotě."
,,Jistě slečno." odpoví Austin."
,,Jestli ti to nevadí tak Lili." On kývne a všichni se dají k odchodu.
,,Damone ?" špitnu a on se ke mě otočí.
,,Díky a omlouvám se."
,,Já bych to udělal znovu a i kdybych měl být popraven."
,,To bych nedovolila." řeknu a on odejde a v komnatě jsme jen já a Mia.
,,Nechceš mi něco říct ?" zeptám se, ale Mia je zticha.
,,Můžeš se mi svěřit."
,,J, já." a začne brečet.
,,Já miluju prince." řekne a začne brečet nanovo.
,,Já to tušila, ale není na tom nic špatného." řeknu a sednu si k ní blíž.
,,To já vím,ale on mě nikdy nebude milovat, vždyť ani neví, že existuju a vlastně mě ani mít rád nemůže musí si vzít jednou z vás." prohodí rukama..
,,Ze Selekce."
,,Je mi to moc líto" řeknu tuto větu snad nejvíc upřímně jak to jde.
,,A kdybych mohla se s tebou vyměnit tak bych neváhala."
,,Díky, ale nejde to." podívá se na mě.
,,Tak se alespoň budu snažit, aby mě vyhodili z paláce."
,,Ne to ani nápad, princ tě má rád a hlavně ty ho taky tak se nemůžeš připravit o příležitost."
,,Ale já už svojí pravou lásku měla a další mě asi nečeká." řeknu a zabořím hlavu do polštáře.
,,Každého čeká, ale musíme čekat i já, třeba princ není pro mě ten pravý, ale já si nemůžu pomoct." řekne a dá ústa do úsměvu a já se zasměju.
,,Já už půjdu" řekne Mia a zvedne se z postele a já hned po ní..
,,Ahoj." Rozloučí se.
,,Ahoj." Odpovím a obě se pevně obejeme a když se odtrhneme tak Mia jde ke dveřím a já jí ještě lehce zamávám a ona odejde.
Hluboce vydechnu a ihned si jdu lehnout a v krásné měkké posteli ihned usnu.