Selekce [dokončeno]

Bolí to jen když dýchám ✔ 55

Sedím u klavíru a mé prsty jemně přejíždějí jednu klávesu za druhou a tak noty dohromady linou melodii.
A pak začnu zpívat další kousek písničky a zavřu oči a i tak hraju dál jako by mé prsty věděly jaké noty stisknout.
,,Don't think I'm lying, round crying at night.
There is no need to worry, I'm really Alright..."
,,Proč, tak smutná píseň.
Máte se předvést a ty zrovna se smutnou písní.
Neříkám, že to není hezké.
Je, ale veselejší píseň by byla asi lepší." Poví Arthur na, kterého jsem zcela zapomněla, že je tu se mnou. Myslela jsem, že jsem tu sama.
,,Byla by lepší veselejší.
Jenže já nemůžu, jinak mi to nejde a srdce říká toto zahraj a já to i tak udělám, ikdyž toho budu litovat." Oběd byl celkem tichý a přišel už i Samuel, sem tam jsem na něj pohlédla, ale každý pohled a nádech mě bolel, ale i tak vím, že jsme přátelé...
Jenže posunout se dál je důležité. Moje uvědomění možného vztahu přišlo pozdě a já věřím, že to tak i má být.
,,Takže tady dívky ze Selekce vám předvedou co umí." Začne moderátor před pódiem, kde kousek od něj sedí královská rodina a přijde mi, že dnes je okolo více strážných než obvykle.
,,Jak jdeme popořadě ?" Zeptám se holek.
,,Ty jdeš poslední." Kývne ke mě Molly a já se zamračím.
Být poslední je skoro nejhorší, ale je to lepší než býti první.
,,A kdo jde první ?" Podívám se na ně.
,,Já." Usměje se Sol a já vím, že ona to zvládne.
,,Tak hodně štěstí." Popřeju jí, když řeknou její jméno.
Ona ukazovala své návrhy a oblečení. Dokonce některé nechala ušít moc se jí to povedlo.
Potom šla na řadu Rita, která hrála na příčnou flétnu." Musím říci, že bych to já asi neudýchala.
Potom Katherine, která byla nervózní, což bylo na ní značně vidět přednesla své básně, které napsala.
Čím velmi zaujala krále a nakonec její nervozita opadla.
Potom Molly, která hrála na ukulele a k tomu něco zpívala." Což bylo velice povedené.
A Chloé se předvedla se svým hereckým umem." A pak přišel čas na mě.
Jdu na pódium a cítím všechny pohledy lidí, kteří tu ani být nemají. Jsou tu všichni. Mia, Caroline, Viol a také Austin a Arthur.
Dokonce i Damon a samozřejmě Samuel zůstal sedět na svém místě na kterém seděl celou dobu. Holky ze Selekce se posadily do zadu a já se na ně podívám a posadím se ke klavíru.
Z hluboka se nadechnu a začnu hrát a zpívat. (Viz písnička v médiích.)
Jen jak začnu dívám se na Samuela jen a jen na něj za ním si všimnu Mii, ale tu zdatně přehlížím, jen pro tentokrát, to je tak, že já budu myslet na sebe a své city a tak to i zazpívám. Hope life's been good to you
since you've been gone
I'm doin' fine now--I've finally moved on.
It's not so bad--I'm not that sad.
I'm not surprised just how well I survived.
I'm over the worst, and I feel so alive.
I can't complain--I'm free again.
And it only hurts when I'm breathing.
My heart only breaks when it's beating.
My dreams only die when I'm dreaming.
So, I hold my breath--to forget.
Don't think I'm lying 'round cryin' at night.
There's no need to worry, I'm really all right
I've never looked back--as a matter of fact.
And it only hurts when I'm breathing.
My heart only breaks when it's beating.
My dreams only die when I'm dreaming.
So, I hold my breath--to forget.
It only hurts when I breathe. Mmm, no, I've never looked back--
as a matter fact.
And it only hurts when I'm breathing.
My heart only breaks when it's beating.
My dreams only die when I'm dreaming.
So, I hold my breath--to forget.
Hurts when I'm breathing.
Breaks when it's beating.
Die when I'm dreaming.
It only hurts when I breathe..... Dozpívám poslední slovo a po tváři mi teče slza....
Čekám na reakci ostatní potlesk nebo něco, ale nic všichni jsou potichu...
Jej tady další kapitola snad se líbí. Vaše minisyle