Selekce [dokončeno]

Vyber směr ✔45

,,Ahoj." špitnu a nic, nic mi neodpoví.
,,Damone, prosím mluv, křič hlavně nebuď potichu." snažím se a pohybuju značně dost rukama.
,,Damone, prosím vždyť víš, že ten rozhovor byl sestříhaný." řeknu a dám mu ruku na rameno, ale on po chvíli mou ruku setřese.
,,Damone je mi to vážně moc líto." řeknu a snažím se mu podívat do očí.
,,Lili." zachraptí a já jsem ráda, že něco řekl.
,,Damone povídej." kývnu k němu, ale i tak si udržuju zdravý odstup.
,,Já vím, že ti to je líto a věřím, že ten rozhovor byl sestříhaný.
Musíš mi ale, říct pravdu cítíš něco k princi ?" zeptá se a já nevím co odpovědět.
,,Lili vím, že k němu něco cítíš a je to v pořádku." usměje se a tento úsměv vypadá v celku upřímně.
,,To nevíš, jak to můžeš vědět, když to nevím sama ?" Rozlobím se.
,,Někdy jsou věci lépe vidět z druhého pohledu." pokrčí rameny.
,,Damone, ne vždyť já tě miluju." kouknu na něj a jdu o pár kroků blíž k němu.
,,Já vím." přikývne.
,,A já tebe taky miluju."
,,A v čem je tedy problém, proč nemůžeme být spolu, proč mě nechceš ?" Zeptám se zoufale.
,,Ne, že bych tě nechtěl ba naopak, ale chci pro tebe to nejlepší." Usměje se tak, až mě to bodne do srdce.
,,Ty jsi pro mě to nejlepší." zadrhnu se.
,,Lili i ty víš, že to tak není, ne teď..
Jsi zmatená a já věřím, že za nedlouhou dobu tvé srdce zjistí přesně, jakým směrem se vydá." a já jen smutně svěsím hlavu dolů.
,,Vezmi jsi čas na rozmyšlenou, ano ? Kdykoliv budeš potřebovat jsem tady." A já se na něj podívám.
,,Prosím.." začnu slzet.
,,Miluju tě."
,,Ano, ale miluješ i jeho."
Já chci zavrtět hlavou na zápor, ale má hlava se k tomuto pohybu nemá.
,,Tak alespoň.." zašeptám sama pro sebe a Damona políbím a cítím jak mi v žilách proudí adrenalin.
On se po chvíli odtrhne a dívá se na něco za mnou.
,,Omlouvám se, že ruším." řekne nervózně Samuel a má se k odchodu.
,,Same." křiknu a otočí se na mě a já cítím, jak se na mě dívají dva páry očí.
,,Já půjdu." Řekne Damon a než se naděju je pryč.
,,Takže jste se s Damonem usmířili." Nahodí.
,,Ne neusmířili."
,,Tak pak tedy nechápu váš polibek." poví.
,,To ani já moc ne, bylo to.." a zadrhnu se.
,,Bylo to co ?" Snaží se mě rozmluvit.
,,Byl to jako polibek na rozloučenou." Zesmutním a hodím na Samuela smutný pohled.
,,On je pořád naštvaný kvůli tomu rozhovoru ?"
,,Ne on není naštvaný."
,,Pak tomu značně nerozumím." zamračí se.
,,Víš on řekl, že si mám vzít čas na rozmyšlenou." Vysvětlím.
,,Na rozmyšlenou čeho ?" Podívá se na mě, ale v hloubi srdce přesně ví o co jde.
,,Zda se mé srdce rozhodne jít na jednu stranu a zůstat na ní."
,,Promiň Lili, ale teď ti vážně nerozumím." Poví a je jasné, že si to jako já neumí přiznat a já se mu nedivím.
,,Zda k tobě něco cítím, Damon věří, že ano a já vím, že má pravdu a je těžké to přiznat." Řeknu k němu.
,,Takže se máš rozhodnout mezi mnou a Damonem ? Zeptá se a já přikývnu.
,,Naše normální kamarádství dlouho nevydrželo, co ?" prohodí pobaveně a já se smutně zasměju.
,,Navždy budeš můj kamarád." Řeknu a on mě obejme není to objetí, kde se cítíte jako u mámi nebo kamaráda.
Je to objetí od muže, který vás má rád a respektuje vás.
Ahojky, tak tady je dalším kapitola a jak jste si užili podělí, doufám, že lépe než já. Děkuji moc a doufám, že mě podpoříte.  
Vaše minisyle