Selekce [dokončeno]

Budu to já ✔ 58

Naše více méně svěření citů s Damonem proběhlo čistě v přátelské náladě, což mě i v celku mrzí.
Vím, že jsem chtěla více než přátelské objetí a tím i aby zůstal v mém pokoji přes noc.
Jenže to by bylo nevhodné a chce to i čas se znovu do vztahu vrátit.
A hlavně cítím, že Damon musí ve mě najít zase tu důvěru, která byla doteď neúplná.
,,Ahoj holky. " Pozdravím.
,,Ahoj Lili." kouknou na mě Viol a Caroline.
,,Dobré ráno slečno Lilie. " Pozdraví mě pro mě cizí dívka.
,,Toto je Lydie, Lili tvoje nová komorná.
,,Co prosím?" Zeptám se.
,,No, víš Mia byla přeřazena a její náhlé onemocnění bylo jen výmluvu najít ti novou služebnu." Poví smutně Viol a já vím, že to je má chyba a jen kvůli mě odešla, protože se cítila v mé přítomnosti nepříjemně.
,,Moc mě těší Lydie." Usměju se na zrzku.
,,Mě též slečno Lilie." Pokloní se.
,,Jen Lili a tykej mi ani se mi neklaň, všechny jsme si tady stejně rovné."
,,Dobře Lili, slyšela jsem, že jsi jiná než ostatní dívky a to je i pravda.
Je mi potěšením býti komorná jedné ze šesti finalistek." Usměje se a zdá se býti jako milá dívka, ale vím, že se budu snažit získat Miu zpět i kdyby to měl být i poslední den na zámku.
,,Ahoj, Arture!!" křiknu na svého kamaráda před dveřmi své komnaty.
,,Ahoj. "usměje se a obejme mě.
,,A já jsem vzduch?" zamračí se Austin.
,,Jistěže ne, ale Arthura jsem dlouho neviděla." a objemu i Austina.
,,Jeden den." zasměje se Arthur.
,,No co ani bez jednoho z vás bych to tu nepřežila. " Usměju se na ně a táhnu je za sebou.
,,Proč tak spěcháš, Lili zbláznila ses nebo máš až takový hlad ?" zamračí se Austin.
,,Nevím, ale chci zjistit, co se děje s Miou nebo spíš přesvědčit jí, aby se ke mě vrátila a vůbec nespěchám do jídelní haly, ale do Samuelovi komnaty."
,,A proč tam? " Nechápe Arthur.,, Myslím si, že bude se Samuelem, určitě si užívají romantické ráno." řeknu, ale pár poledních slov ze mě nevyjde zrovna nadšeně.
,,Jakože princ a Mia?" Podívá se na mě nevěřícně Arthur.
,,Nejspíš jo." řekne Austin a já přikývnu.
,,Takže oni porušují pravidla?"
,,No jo, ale co máš na mysli ?"
,,Hele můžu na chvíli někam odejít?" Zeptá se Arthur.
,,Nevím, jestli z toho pak nebude problém víš, že se schválně zvýšila ochrana, kvůli tomu, že útočí už blízko paláce a slyšel jsem i od mého zdroje, že chtějí nějak ublížit princi pomocí nějaké dívky."
,,Ta chvíle nevadí jdi. " řeknu autorativně k Arthurovi a on se usměje a odběhne pryč.
,,Nechtěl by jsi mi říci, kdo je tvůj tajný zdroj, odkud bereš všechny ty informace?  Zeptám se.
,,To není důležité. " mávne nad tím rukou.
,,Možná ne, ale mě to zajímá. " kouknu na něj a já vím, že tmuhle pohledu co na něj dávám málokdo odolá.
,,Promiň Lili nemůžu. " odvratí pohled a zavrtí hlavou.
,,No dobře a víš o jakou dívku jde?"
,,Myslím, že vím a ty taky." smutně se usměje a já kývnu.
,,Ale třeba ne." Snažím se dát naději.
,,O tom silně pochybuji."
,,Jo máš pravdu s největší pravděpodobností to budu já po kom půjdou."
,,Neboj ochráníme tě."
,,No právě toho se bojím.
Nechci, aby se vám něco kvůli mě stalo."
,,Neboj nic se nestane a hlavně na takovéhle situace jsme připravení...
Takže tady je další kapitola. Dneska jsem málem odpadla tolik učení a tak podobně a to nejen ve škole, ale co musíte jako první udělat, když přijdete domů, ano jistě zase se učit na kupu testů na další den. Tedy já se prvně najedla, ale chápete. Jenže jsem si od učení musela odpočinout a jinak než psaním to nejde, tedy koníčkami... Což u mě je psaní.            Vaše minisyle