Selekce [dokončeno]

Naposledy ✔ 68

Ležím v posteli a dívám se na lustr, který visí na stropě nad mou postelí.
Musím přemýšlet o tom co se včera stalo.
Jako první jsem mezi posledními třemi dívkami v Selekci, což není ani šokující ani z dáli úžasný fakt.
O tom vlastně přemýšlím delší dobu, prostě jsem věděla, že nevypadnu a tak to bylo jednoduché.
Ne jednoduché ne, jednoduché je vypadnout, jenže já tuto možnost nedostala a nejspíš ani nedostanu.
A za druhé, což je o dost horší lžu Damonovi nebo lhala jsem.
Nechci, aby žil v naději, že budeme spolu.
Jo možná se může stát zázrak a vše skončí jako by to byla pohádka, ale to přeci nejde.
A tak jsem mu řekla, že ho mám ráda, ale chci být s Samem a hotovo.
Jestli mi uvěřil to opravdu nevím, ikdyž, už si o mě musí myslet, že jsem blázen, jedou řeknu to a podruhé zase ono.
Je to semnou složité.
A to nejhorší za třetí Sam, chce už ukončit Selekci a to dokonce dřív, což já absolutně nechápu a ani chápat nebudu.
Prvně jí chce prodloužit a teď...
Taky jsem mu to řekla, ale on se tvářil jako by to nebyla má věc, ale ona je to má věc chce jsi přeci vzít mě a to mě právě na tom rozčiluje..
Vlastně nic nevím, jsem na dně..
Uslyším zaklepání na dveře a tak nějak si myslím, že je divné, že je někdo vzhůru v tak brzkou hodinu.
Otevřou se dveře a uslyším klapot botou. S hrůzou v očích se podívám na dotyčnou osobu a hlasitě vydechnu a posadím se a zjistím, že je to právě Damon.
,,Promiň, že tě ruším, takto brzy." a pak pokračuje.
,,Přišel jsem kvůli tomu včerejšku." a já si v duchu zanadávám.
,,Lili znám tě, vím že jsi lhala." a já zavrtím hlavou jakože jsem ani náhodou nelhala.
,,Tak fajn." řekne a chytne mě za ruku.
,,Copak ani teď nic necítíš." a znovu zavrtím hlavou..
,,A teď." zašeptá mi do ucha a je na mě natisklý celým svým tělem a mě se vytvoří husí kůže.
,,Ne necítím." vydechnu těžce a na to mě pevně chytne za boky a dravě mě políbí a já mu polibky zdatně oplácím. Damon se odemě otáhne a já hlasitě zamručím.
,,A teď." ušklíbne se a na to si ho já zase přitáhnu k sobě a políbím ho. Tak toto mi moc nevyšlo...
,,Dobré ráno." přijde Lydie, Viol, Caroline do pokoje a já vyjeknu a rychle přetáhnu deku přes mé a Damonovo nahé tělo.
,,Co to?" podiví se Lydie a já si chci utrhnout hlavu, ale Damon mě pro uklidnění chytne pod dekou za ruku.
,,Víš já jsem.." snažím se vymyslet výmluvu, ale žádná mě nenapadá. Jsme v háji a to pořádně.
,,Lydie já ti to vysvětlím." řekne Caroline a já se na ní usměju a jdou pryč.
,,Viol mohla by jsi." a ukážu rukou do ztracena.
,,No jo jasně." ušklíbne se a pak křikne.
,,Jsem na vás pyšná a patříte k sobě." vylítne ven a já se pobaveně zasměju.
,,Tak toto bylo trapné." usoudím.
,,To tě ani netrápí, že nás viděla Lydie?" zeptá se, když si na sebe pro mou smůlu dooblékne uniformu strážného.
,,No jo asi jo, ale prostě nevím, už mám takový pocit, že to ví celý palác."
,,A co holky ze Selekce?"
,,Ne ty to asi neví." zamyslím se.
,,Možná by si to mohla říci holkám, jsou už přeci jen dvě." Poví
,,Jo máš pravdu a obě jsou mé kamarádky, teda Katherine znám déle nebo více jsem se s ní bavila."
,,Jo a víš, kdy se má ukončit Selekce?" zeptá se smutně.
,,Ne nevím, ale nejspíš tento týden."
,,Bezva." prohodí ironicky.
,,Je mi to líto Damone."
,,Mě taky, ale doufám, že s ním budeš alespoň šťastná."
,,Asi budu, ale s tebou bych byla milionkrát víc." povím a on mě políbí.
,,Naposledy." řekne, když se odemě odtrhne.
,,Naposledy." zopakuji a když odejde tak mi začnou po tvářích stékat hořké slzy.
Poslední polibek od člověka, kterého miluji..
Tak ahojky, tady je další kapitola snad se líbí a přeji vám hezký víkend.
Vaše minisyle.