Selekce [dokončeno]

Kdo vypadne ? ✔23

V komnatě :
,,Jak jsem to mohla tak zkazit.
Né vždyť nevím co cítím, nemiluju ho nesmím, je to jen kamarád.
Proč já jsem se vůbec do Selekce přihlásila, proč jsem neřekla ne." vydechnu a otočím hlavou a podívám se na méďu, kterého jsem dostala od toho malého, chytrého chlapce Martina.
Prý mi ten méďa pomůže, ale mě už nepomůže nic, jsem totiž ztracená.
,,Lili ?"
,,Ano ?" otočím se směrem ke dveřím.
,,Měla by jsi jít na večeři.
,,Řekni, že mi je nevolno a že se omlouvám, ale nepřijdu." kývnu na Miu.
,,Ráda bych, ale nejde to během večeře totiž princ vyřadí nějaké dívky a všechny tam musí být."
,,Aha tak jo." a začnu se rychle převlékat.
Před dveřmi na mě čeká Austin a já se na něj zlomeně usměju.
,,Jdeme ? "a já kývnu na souhlas.
,,Lili jsi v pořádku ?" zeptá se mě, ale z mých úst nic nevyjde a tak jen zavrtím hlavou ze strany na stranu.
,,Ach jo Lili jde o Damona, že ?" Proto tě nechtěl odvést na večeři."
,,Jo." Řeknu.
,,Co se stalo ?" podívá se na mě a dá mi ruku kolem ramen.
,,Víš je to složité a myslím, že tolik času nemám, abych to vysvětlila."
,,Víš co zajdu za tebou po večeři i kdyby si mi to nechtěla říct budu ti dělat společnost."
,,Dobře a díky." špitnu a kounu se na svého kamaráda a obejmu ho.
,,Tak to přežij." a mrkne ke dveřím od jídelní haly.
,,Snad." a též se otočím ke dveřím.
,,Tak zatím." řekne a políbí mě na čelo jako svou mladší sestru a já vím, že mě tak i bere a já jsem ráda, alespoň se necítím tak sama.
Vejdu do jídelní haly a nikdo z královské rodiny tu není tak si sednu vedle Sisi.
,,Ahoj tak co jak je ?" Zeptá se Sisi.
,,Né moc dobře." odpovím.
,,Neboj ty nevypadneš." snaží se mě povzbudit Sisi, ale to není co mě trápí...
,,Díky ty určitě taky ne." Oplatím jí.
,,Co s tebou je ?" Podívá se na mě a přimouří oči.
,,Nic jen mi není moc dobře." řeknu.
,,Aha." kývne Sisi a to už se obě postavíme, protože přichází královská rodina.
Sedneme si a služební už podávají na stůl jídlo, ale na to nemám ani pomyšlení.
Když všichni dovečeříme, tedy já jsem se v jídle spíš jaksi přehrabovala, tak se všechny účastnice seřadí vedle sebe a celá královská rodina se před nás postaví a aby toho nebylo málo tak tam jsou kameramani, kteří to ještě dnes dají do Ileyijských zpráv. Samuel vypadá nervózně musí být těžké někho poslat pryč, ikdyž dotyčnou nestihl ani poznat, ale vím, že poslechne své srdce.
,,Takže první ze Selekce vypadává lady Anna a podívám se na velice zvláštní dívku s tmavými vlasy.
Vůbec jsem se s ní nebavila, ale je vidět jak řekl její jméno hluboce si oddechla asi chce jít domů.
Princ se s ní rozloučí a ona šťastně odchází a mám takový neblahý pocit, že to jen ona bude odcházet s úsměvem na tváři.
,,Další dívka co vypadává je slečna Luisa."
A tuto dívku ihned poznám to je ta co se snažila uklidnit Emily v letadle je škoda, že odchází a já jí nestačila poznat a ani si s ní popovídat Emily by si spíš zasloužila odejít je nepříjemná na ostatní je falešná, ikdyž já taky víceméně lžu asi nejsem o nic lepší než ona.
,,A poslední dívka, která vypadává je Lana." poví princ a podívá se dívku, které se ihned do očí nahrnou slzy a rozběhne se pryč z haly.
,,Výsosti ?" řeknu smutně a on pochopí.
,,Klidně jdi." a já běžím za dívkou jménem Lana se kterou jsem nepromluvila ještě ani slovo.
,,Lano ?" křiknu a slyším tiché vzlyky a uvidím jí sedět na zemi a divím se, že u ní nejsou žádní strážní.
Na nic nečekám a sednu si vedle ní.
,,Lano, chápu, že jsi smutná, ale věř mi na tebe čeká někdo jiný než princ a taky jiná cesta než ta která vede ke královské rodině." špitnu jí a obejmu a ona mi po chvíli objetí oplatí.
,,Už chápu proč tě má princ rád." podívá se na mě s slzami v očích.
,,Co ?" nechápu.
Víš já s Emily jsme si vyslechly rozhovor prince s nějakým klukem opravdu nevím kdo to byl, ale princ říkal, že tě má hodně rád a jsi prý jeho světlo.
A já s Emily jsme to nechtěly připustit, tak jsme na tebe chtěly najít nějakou špínu, ale zatím nic nenašly, ale věř mi i kdyby Emily nic nenašla a ty jsi nic špatného neudělala, tak si jí vymyslí dávej jsi bacha Lilie sleduje tě na každém kroku." řekne a mě se zastaví srdce.
,,A od kdy mě sleduje ?"
,,Teprve chvíli ten rozhovor jsme si vyslechly těsně před večeří."
,,Aha díky za varování." kouknu na ní.
,,A já ti děkuju za utěšení, hodíš se na královnu, pomáháš lidem je to tvé poslání." řekne, ale to už nevydržím já a rozbrečím se.
,,Co se stalo ?"
,,Tohle mi říkají skoro všichni, ale já.." a zastavím a začnu brečet naplno a teď na střídačku mě utěšuje Lana.
,,Ať je to cokoliv, tak ty to zvládneš a na královnu by si se hodila, neříkám, že to tak bude." řekne mile.
,,Já vím." vzlyknu.
,,Lili.." slyším, ale neotočím se.
,,Co se jí stalo ?" zeptá se Lany.
,,Ani nevím." poví.
,,Sbohem Lili možná se někdy uvidíme.
,,Ahoj." kývnu a pořád mám slzy v očích.
,,Lili pojď ke mě." řekne Austin a klekne si na zem a já se k němu dobelhám a natisku se k němu co nejblíž.
,,Jsi úžasný Austine, závidím tvé budoucí holce." a on se zasměje.
,,Díky, kámoško ty si taky úžasná, krásná a milá."
,,Ale, ale co to tu vidím snad ne Lilianu a jejího přítele alias kluka ?"
,,Emily to není můj kluk my jsem jen kamarádi." a tiše si zanadávám mohla jsem tušit, že mě bude sledovat i v tuto chvíli.
,,To ano a proto jste k sobě natisklí jako sardinky v konzervě." Ušklíbne se.
,,Proboha slečno Emily, co si tu vymyšlíte ?" vytřeští oči Austin.
,,Ale nic jen se těším až se to dozví princ Samuel." zasměje se až jde z toho hrůza.
,,Nic se nedoví pokud nechcete mít problém se mnou." řekne někdo tvrdým hlasem.
,,Ano výsosti." a Emily vystřelí jak střela z tohoto místa a já se na princeznu Amálii podívám..
,,Děkuji."
,,Není zač." a bezeslova, bez otázky odejde...
Takže tady je další kapitola snad se líbí.
Vaše minisyle