Selekce [dokončeno]

Sesterský pokec ✔ 43

,,Takže povídej, jsem jedno ucho." usměje se Kim, když jsme samy v mé komnatě a obě sedíme na podlaze.
,,Co myslíš ?" zeptám se jakože nechápavě a zvednu se ze země.
,,No to co jsi naznačila v dopise." Poví ke mě Kim.
,,No víš.." snažím se z toho vykroutit.
,,Lili.." zamračí se.
,,No tak fajn." vydechnu otočím se k ní a podám jí polštář a obě si ho dáme po zadek a sedneme si.
,,Jak jsem naznačovala zamilovala jsem se... do strážného." začnu, ale Kim hned dodá poznámku a lehce se zavrtí.
,,Máma tě zabije pokud to neudělá dřív princ."
,,No máma možná, ale Samuel ne on o tom ví." špitnu.
,,Ikdyž, o tom přemýšlel nebo teda spíš byl naštvaný a proto toto vypustil z úst."
,,Páni, to jsem nečekala." zasměje se Kim a více se ke mě nahne a toto mi dá jasně najevo, že tímto nekončí.
,,A jak se teda jmenuje ten tvůj strážný ?" zeptá se natěšeně.
,,Damon." špitnu.
,,Super jméno." Vypískne.
,,Jenže teď se mnou nemluví."
,,Hádám, že to bude kvůli princi a těm zprávám." Poví, ale jistá s tím není a tak je jí v tom utvrdím a položím si svou hlavu na její rameno.
,,Jo hádáš správně, jenže to co jsem v těch zprávách říkala nemělo vyznět tak, jak vyznělo, oni to sestříhali." povzdychnu si.
,,Jak jsi to můžou vůbec dovolit ?" zamračí se Kim a lehce mě pohladí po vlasech, aby mě a zároveň sebe uklidnila.
,,To taky nevím." Pokrčím rameny.
,,A co polibek ten byl tak nějak sestříhaný ?" zeptá se Kim a otočí se a tím pádem musím dát hlavu z jejího ramena pryč.
,,Ne." špitnu.
,,A líbá princ Samuel dobře ?" Vyjekne.
,,Kim !" podívám se na ní překvapeně.
,,No co důležitá informace."
Rozhodí rukama.
,,Jo asi jo, ale náš druhý polibek se mi líbil více než ten první." Prořeknu se.
,,Ty jsi se s ním líbala víckrát, kdy ?" zeptá se udiveně a jako já nechápe co to dělám, ale je jasné, že i tak je nadšená.
,,Včera." řeknu a schovám si obličej do dlaní.
,,Lili a vážně Damona miluješ ?"
,,Jo miluju." kývnu.
,,Tak proč se líbáš s jiným klukem ?" Zeptá se vlastně bych i já ráda věděla proč to dělám.
,,Já nevím..."
,,Máma bude smutná až se dozví o tom rozhovoru.
Měla jsi jí vidět, když jsi mluvila o princi v televizi.
Taky říkala něco na ten způsob, že to tušila."
A na tím pobaveně protočím očima a hlavně, že jsem jí psala ať zprávy nebere vážně.
,,A když uviděla ten polibek začala skákat dva metry vysoko a pozvala sousedy na tvarohový koláč." zasměje se.
,,Máma pekla jo ?" Nevěřím tomu.
,,Taky bych nevěřila, ale je to tak viděla jsem to na vlastní oči." Odpřísáhne.
,,A co jinak je u tebe nového Kim ?"
,,Mám kluka." Usměje se a lehce se napřímí.
,,Vážně blahopřeju" A ani mě to nepřekvapuje, že má Kim kluka, no jo to je celá ona - společenská holka.
,,A jak se jmenuje ?" Jsem zvědavá.
,,Jmenuje se Marcel a je to milý kluk, ale žárlivý jen se bavím s jiným klukem a už je naštvaný." Zakroutí Kim nesouhlasně hlavou.
,,No jo žárlivost je zvláštní, ale buď schvívavá." Poradím jí.
,,No, ale to nejsou všechny novinky." Podívá se na mě záhadně Kim.
,,Máma dostala dopis."
,,Ty jsi se hrabala v jejích věcech, to se nedělá." zavrtím hlavou.
,,No jen tak lehce.
,,Teda Kim."
,,Chceš to tedy vědět a nebo ne ?" Povzedne obočí, abych jí přestala poučovat.
,,Jo jasně, že chci." Kývnu ať povídá.
,,Mámě napsal táta." vydechne.
,,Jako táta Kile ?"
,,Jo on máš snad jiného tátu, měla jsi vidět jak máma značně znervóznila."
,,Ani se jí nedivím a co jí vlastně napsal ?" zeptám se a jsem na pokraji překvapenosti, který spěje k vzteku.
,,Že asi za týden přijede." Sklopí Kim pohled k zemi.
,,Jak je to dlouho co jsme ho neviděly ?" Zeptám se, abych to nějak nespletla.
,,Asi pět let." Odpoví a plus mínus tomu tak bude.
,,Být mámou pošlu ho do háje." zamračím se.
,,Jo jenže máma ho pořád přes to všechno miluje je to na ní poznat." Řekne v celku klidně Kim.
,,A já tam nebudu, když přijde. Chtěla bych mu vynadat, ale chtěla bych ho i vidět."
,,Neboj, vynadám mu za tebe." usměje se.
,,Díky."
,,Pamtauju si, jak pořád máma říkala, že Kail je podobný tátovi a to nejen obdobným jménem." Vzpomene jsi Kim.
,,Jo to si taky pamatuju.
Když se brácha chtěl odstěhovat byla mamka značně mimo, ale když jí Kail ujistil, že to nebude daleko, ulevilo se jí."
,,Jo to jo, bála se že nás taky opustí, kvůli podobě co mezi sebou mají." Řekne Kim a přikývne.
,,Zvládneš to až přijede, věřím tomu a hlavně buď v ten moment s mamkou." řeknu.
,,Jo neboj." a já se nebojím.
Tak tady je další kapitola snad se líbí. Tako kapitola je takové sesterské svěření. Na postavu Kim jsem se inspirovala svou vlastní sestrou, která je lehce otravná, ale vím, že jí můžu na sto procent věřit a mám jí ráda. A co vy a sourozenci, máte nějaké ? A je to tu, už škola začala, toho čeho se většina z nás obávala, tak co přežili jste to ?"
Vaše minisyle.