Byli jsme team

nine

Byla jako Popelka, oděná v modré barvě a přišla pozdě, o půlnoci musela zmizet a měla straz s Kocourem, jediným rozdílem bylo, že ji tu nečekal žádný princ. A Kocoura se rozhodla nepočítat.

Poprvé za posledních pár dní byla uvolněná, cítila jak z ní odpadává napětí. Rozhodla se dnešní večer pořádně užít bez ohledů na to, že tu nebyla její nejlepší kamarádka, která místo toho měla rande s bývalým superhrdinou. To ji děsilo, ale nesměla se nechat vyvést z rovnováhy. Měla svůj úkol skvěle naplánovaný.

Stačilo jí sledovat Chloe Burgeois pár minut, nebylo těžké zjistit, kde má miraculum. Vysoká blondýnka v bohatých zlatých šatech byla neustále v jednom kole, tančila na parketu a na všechny házela omámený úsměv.

Marinette se usmála pro sebe, stačilo se k ní nějak přikrást až bude mít pauzu a dát se s ní do řeči, nikdo si ničeho nevšimne.
A tak skončila s vymýšlením plánu, za svoji kariéru superhrdinky věděla, že složitější plány mají větší tendenci se pokazit. Raději improvizovala.

Naštěstí neměla tolik věcí, lehký svetřík si hodila do připravené místnosti, která sloužila jako šatna. U sebe měla jen maličkatou kabelku.

Sedla si k baru a pozorovala dění kolem, nevadilo jí, že netančila, vlastně to ani neměla zapotřebí. Nějak to za ty roky určitě zapomněla a na parketu by se jedině dokázala ztrapnit.

Očima stále sledovala Chloe Burgeois, která si snad ani nemínila dát pauzu. Povzdechla si, řekla si, že na ten parket nepůjde, ale zřejmě bude muset. U baru si objednala colu s ledem a dál jen sledovala počínání včelí superhrdinky.
,,Dneska končíš, krásko." Zašeptala pro sebe a napila se.

První hodina se strašlivě vlekla, že se Marinette přistihla, že téměř spí, až po jedné menší nehodě to začalo být zajímavé.

,,Zdovolením slečny, rád bych prošel." Snažil se prokřížit si cestu číšník mezi nějakými ukecanými slepicemi. V tom do něj jak velká voda strčil vysoký mladík. To by samozřejmě nebylo Marinettino štěstí, kdyby se všechen obsah tácu nevylil na ni. Naštěstí v tu chvíli byla natočená bokem, takže šampaňské trevilo jej její pravou ruku, od ramene až dolů. Překvapeně vykřikla a ublíženě se koukla, kdo může za její neštěstí. Když viděla jen pár trapných děvčat, jak se jí tajně posmívají, pohoršeně si odfrkla a šla na záchod. Děkovala bohu, že byla prozíravá a spodní síťovanou část k šatům nepřišila. Co nejrychleji se vydala na toalety, na podpatcích to klouzalo, ale udržela se.
Už držela kliku od dámských toalet, když slyšela jak na ni někdo volá.
,,Halo! Slečno!"
Otočila se a spatřila toho vysokého, blond kluka. Pod jeho tmavě modrým oblekem se rýsovaly svaly, měl ostře řezanou tvář a zlaté vlnité vlasy téměř až po ramena. Jen jeho oči byly vlídné jako kdysi, v Marinette hrklo, poznala v něm svého bývalého spolužáka Adriena Agresta. V duchu si vynadala, že si myslela, že s kluky dělá puberta divy. Ne, spíš rok mezi střední a vysokou dělá divy, to teď mohla dosvědčit.
,,Moc se vám omlouvám, uklouznul jsem na šatech své tanečnice a neudržel rovnováhu, doufám, že jsem vám nezpůsobil nějaké velké komplikace." Ruku natahoval k mokrému rameni, ale Marinette rychle cukla, neudělala to nijak schválně, ale byl to spíš obranný reflex.
,,Adrien Agreste?" Promluvila s úsměvem na tváři, teď jí přišlo nehorázně absurdní jak před ním kdysi koktala a byla z něj vedle. Možná z něj i teď byla mírně rozhozená, ale nic víc. Takhle se někdo nemůže změnit jen tak, aniž by z toho ostatní nebyli na větvi!
Blonďák se na ni udiveně podíval, prohlédl si ji od hlavy až k patě a následně vykulil své smaragdové oči.
,,Marinette?" Zašeptal nevěřícně. Dívka na něj s úsměvem kývla a on se zmateně chytil za hlavu, vypadal, že to zjištění s ním za chvíli sekne.
,,Jak- co- proč, argh! Sluší ti to, vůbec jsem tě nepoznal!" Marinette se v hlavě vybavila Alyina slova o tom, že za to zřejmě může poslední rok strávený v jedné mikině po kolena.
,,Já tebe skoro taky ne, když dovolíš, půjdu si to sundat, ale hned jsem zpátky." Usmála se a Adrien poněkud zrudnul, odtáhl ruce pryč a zamumlal něco, co zřejmě bylo:,, Ehh, jasně, já tu na tebe počkám."