Byli jsme team

thirteen

Marinette ze sebe vydala zvuk podobný umírajícímu nosorožci. Seděla na židli a snažila se poslouchat Alyu, která jako obvykle chytla štěbetavku. Že nevíte, co to je? Buďte rádi.
Alya už mluvila asi deset minut v kuse, nedokázala přestat. Ze začátku se ji Marinette snažila poslouchat, ale z rychlého slovního projevu její kamarádky se rychle stávala velká slátanina. Slova se slévala do jednoho, takže to nakonec Marinette vzdala a modlila se, aby ji z toho nebolela hlava. Vlastně už i zapomněla o čem to Alya mluví, věděla, že se bavily o plese a Alyiných nových zkušenostech ve vztahu, ano pořád ještě k Marinettinu zklamání byla s Ninem Lahiffem, kterého znala spíš pod pojmem bývalý superhrdina.

,,Alyo?" Zkusila to, ale žádná odezva.
,,Alyo!!" Pořád nic, Marinette nechtěla křičet, ale její upovídaná kamarádka jí nedávala moc na výběr.
,,Alyo, sakra!! U všech všudy!!"  Křikla na ni až s sebou dívka trhla a sekla se uprostřed slova, nebo věty? To Marinette nepoznala.
,,Děkuju za pozornost. Rozhodně mě zajímá, co jste s Ninem dělali  během toho, co jsem byla na plese, ale už to nešlo poslouchat, začínal se z tebe stávat vražedný stroj." Alya se mírně začervenala, chápala, že Marinette pěkně nakrkla, občas si prostě nedávala pozor.

,,Tak, je ještě něco, co bys mi chtěla sdělit, ale stručně." Na poslední slovo kladla zvlášť důraz. Brunetka se zamyslela, a potom rozvážně zavrtěla hlavou.
Marinette v duchu děkovala bohu, že vyslyšel její prosbu.
,,Takže, ještě jednou rekapitulace. Pokud ti to uniklo, byla jsem na plese s Adrienem Agrestem, celou dobu!! Nekoktala jsem, a dokonce jsem s ním i tančila. Alyo, to je pokrok!"
,,Soudě podle toho, co jsi měla na sobě tipuju, že byl z tebe víc vedle než ty z něj." Přehnaně se na ni usmála, aby dala najevo všechnu tu ironii.
Marinette jí věnovala sarkastický pohled.
,,Že já se s tebou bavím." Pronesla a obě se začaly smát. Ještě nikdy si snad nebyly takhle blízké a otevřené.
Alya se podívala na hodinky a zničeně si odfrkla.
,,Budu muset jít."
,,Copak, další rande s Ninem Lahiffem?" Marinette se snažila, aby to neznělo tak ublíženě, ale nezvládala to. Nelíbilo se jí, že se její nejlepší kamarádka zahazuje s někým takovým jako je bývalý superhrdina. Nevěděla proč, ale někde hluboko v sobě tušila, že to je kvůli ní, kvůli plánu odstranit všechny superhrdiny. Pořád měla naději, že nikdo nezjistí kam se superhrdinové poděli a kdo za to může, ale Carpace se nějak dostal i do jejího normálního života a ji to rozhodně nenechávalo klidnou.
Alya si odfrkla.
,,Pche, kéž by, musím jít hlídat svý otravný sourozence."
,,Nezávidím ti." Marinette se snažila zakrýt své rozpaky, ale zdálo se jí, že ji Alya prokoukla. Znaly se až příliš dobře, vlastně se divila jak je možné, že ještě nezjistila, že je Beruška.
,,Půjdu tě dolů vyprovodit." Řekla potichu a otevřela poklop, aby Alya mohla jako první projít. Dál po cestě mlčely, Marinette se snad poprvé za celé jejich přátelství bála něco říct a věděla, že pokud Alya bude i nadále chodit s Carpaceem, pardon, Ninem Lahiffem, bude i Marinette chodit po tenkém ledě.

Naposledy své kamarádce zamávala a běžela se schovat dovnitř. Byl duben a venku vládlo aprílové počasí, právě teď začaly padat kroupy a Marinette doufala, že to do večera přestane, protože.. na večer měla jiné plány.

Právě vedla dlouhý rozhovor se svojí kwami, pohádaly se spolu tak, jako nikdy předtím, ale její nositelka se rozhodla stát za svým názorem. Brát miracula nebylo hrdinské, ale bojovat za lásku ano a poslední dobou si Marinette byla čím dál jistější, že se do Kocoura zamilovala.

Skákala po střechách jako už tolikrát předtím, nikdy ji to neomrzelo. Nedokázala by se toho jen tak vzdát. A přesto to už dvěma lidem vzala. Obdivovala Kocoura, že neměl výčitky svědomí. Kdyby pro ni nedělal, co dělal, myslela by si, že je bezcitný nebo alespoň přinejmenším chladný.
Začínala k němu cítit něco zvláštního, něco co bylo ukryto hluboko v ní, ale jaksi to k ní patřilo odjakživa. U něj se cítila v bezpečí a úplná, stačilo když byl nablízku. Věřila mu jako nikomu jinému na světě. Dokonce víc než Alye, protože mu už tolikrát vděčila za svůj život.

Překvapila ho, dělávali to často, přišli tak potichu jak jen to šlo a druhého překvapili. Nyní ta hra získala nový význam a ji vždycky potěšilo, když nad Kocourem vyhrála. Byl ve výhodě, měl čtyři uši k dispozici.
Zezadu ho objala a on si ji s úsměvem přetočil dopředu. Potichu zapředl a nepřestával se smát.
,,Nemůžu ani popsat jak moc jsem se těšil, Broučínko." Zašeptal jí do ucha až jí projela vlna elektřiny. Choval se k ní jinak, stále byl opatrný a Beruška nemohla popsat co přesně se změnilo.
,,Ani já jsem se nemohla dočkat, Kocourku."  Zazvonila na jeho rolničku a sedla si mu obkročmo na klín. Nasucho polknul.
Naklonila se k jeho uchu, k jeho lidskému , nutno dodat.
,,Přinesla jsem ta miracula." Dlouze vydechl a sundal si ji z klína, potřeboval k tomu všechno své vědomí, nervy a odhodlání.

Ukázala mu dva šperky, které měla s sebou založené v joju.
,,Co s nimi budeme dělat?" Zeptal se po chvilce Kocour, chtěl to mít co nejdříve s krku, aby se mohli věnovat lepším věcem.
,,Můžeme mít každý jedno, schovat je, vrátit je strážci nebo si jeden z nás nechá obě, později všechny tři."
Oba chvíli přemýšleli.
,,Nejlepší varianta je, že necháme všechny u jednoho z nás. Dáme je do nějakého trezoru nebo tak a každý z nás bude mít jeden klíč. To by mělo zabránit jednoduché krádeži." Nebo zradě, dovtípila se Beruška, ale odmítla to říct nahlas. Kocour byl její partner, člověk, který by ji nezradil ani pod Lišajovým vedením, tím si byla jistá.

,,Už dlouho nebyl žádný útok." Pronesl do ticha Kocour. Beruška k němu byla natisknutá a on ji hladil po vlasech. Jeho sny se staly skutečností. Byl neskutečně rád.
,,Pozor, abys to nezakřikl, jsem ráda, že je mír." Pohladila svého parťáka po hrudi a on se neubránil jemnému zapředení.
,,Těším se až pojedeme stanovat."
,,Kocoure, nezačínej s tím." Zasmála se a on byl rád, že slyší její smích.

Toužebně zavíral oči, tak takové to bylo, když byli jen oni dva. Všude klid, všude mír a nikde žádný superhrdina.

Doufám, že si užíváte sobotu😇♥

Možná vám tahle kapitola nepřišla nic moc, ale poradím vám jednu věc. Užívejte si klidu dokud je😏 a taky, tahle kapitola má v sobě ukryto víc vodítek než byste si mohli myslet😈 nic neprozrazuju, jen vás upozorňuju na něco

No, zatím se mějte, přeju hezký víkend😊♥