Ve jménu svobody

7.

Ypsa Moondust ležela v posteli svojí sestřenice a dívala se, jak se Lira obléká.
Byl leden. Měsíc, ve kterém oslavovali Moondusti sami se sebou.

Pro Ypsu byl tenhle měsíc dobou, kdy čtyři týdny nebyla střízlivá.
A její sestřenice dva.
Opíjely se spolu a spávaly v jedné posteli. A pak společně zvracely.
Ypsa již týden přemýšlela nad rozhovorem, který slyšela.

O čem se spolu Cole a Zara bavili? Proč se její vlastnice spřáhla zrovna s ním? A kdo byla ta Jofelin, údajně falešná jako její paruka?
,,Myslíš, že si mám dám ty safírové šaty nebo spíš ty světle modré?" zeptala se Lira najednou.
Ypsa si prohlédla oboje šaty a pak svoji nahou sestřenici. Lira se jí takto ptala často, ale stejně nikdy nedala na její radu. Byla rozhodnutá už před položením otázky. Pokaždé.
Nikdy nepochopila proč se jí ptala. Ale i tak ji milovala.
,,Světlé," řekla a ještě víc se v posteli rozvalila.
,,Takže safírové," odpověděla dědička a oblékla se. Ypsa jen pokrčila rameny. Musela uznat, že ty šaty byly úchvatné. A navíc ladily s Ypsinými.
Měla na sobě černé šaty, které zvýrazňovaly její bledost a bílé vlasy.
Lira si své neskutečně dlouhé vlasy zapletla do copu a otočila se na svou sestřenici.
,,Vstávej, potvoro," zatahala Ypsu za ruce. Občas si tak říkali, potvoro. Protože to byly potvory. Měly nespočet milenců. Obě. A čekaly na ně další. Zástupy můžu toužící po jejich náklonosti.
Ypsa ji chytla za ruku a stáhla dědičku k sobě. Chvíli se po sobě válely, když spadly z postele.
Začaly se smát a pak se konečně vydaly na oslavu. Už se nemohly dočkat na všechny své příbuzné, bývalé milence, závistivé ženštiny a hlavně stůl s pitím.
Ypsa si však vytyčila ještě jeden cíl, než se stříská do němoty se svou sestřenicí.
Musí zjistit co mají Cole a Zara za lubem.
Do velké síně dorazily ruku v ruce a s úsměvy na tvářích. Hned se na ně upřely pohledy všech přítomných, a hlavně můžu. Jim to ale bylo úplně jedno. Hned zamířily ke stolu s jídlem.
Naložily si na talíře masa, saláty, omáčky, přílohy, sladkosti, cukroví a nakonec si vzaly jednu flašku s whiskey a usadily se ke stolu.
Všechno na talířích spořádaly a vypily půlku lahve.
,,Pojďme tančit!" vykřikla Lira a sklonila se před svou sestřenicí jako kavalír. Ypsa se hraně zarděla a nabízenou ruku přijala. 
Lira jí ji políbila a zatočila se s ní.
Zpívaly a točily se dokola. Předávaly si láhev z ruky do ruky a nahlas se smály.
Takto probíhala většina oslav na dvoře Moondustů. Dědička rodu a její sestřenice pohoršující jejich příbuzné.
Jenže Lira si to mohla dovolit vzhledem ke svým povinnostem a právům a Ypse to bylo jedno.
Když už byla flaška prazdná sedly si a pak se každá vydala svojí cestou.
Jako vždy.
Buď si najít muže, se kterým by mohla strávit noc nebo pro další alkohol.
Když obě skončily bez pánského doprovodu, setkaly se u svého stolu a odešly společně.
Zatímco Lira se vydala hledat nového milence, Ypsa se zaměřila na Cola.
Našla ho jak flirtuje s nějakou mladičkou dívkou. Opatrně se k nim přiblížila a poslouchala, o čem se baví.
Nelíbilo se jí, že musí odposlouchávat cizí rozhovor, ale její svědomí bylo skoro na bodů mrazu a Ypsa musela zjistit, co má vyslanec jejich dvora v úmyslu. Po chvíli, kdy uslyšela jen Coleovi neslušné navrhy, se vydala jejich směrem.
Když ji zpozoravali, sladce se na ně usmála a přidala se do jejich rozhovoru.
,,Cole! Tak ráda tě zase vidím," pronesla sladkým ale jedovatým hlasem. Stoupla si na špičky a políbila na ho na tvář. ,,Copak je tohle za půvabnou mladou dívku?" vrhla na děvče ďábelsky andělský úsměv.
Dívka zbledla, nejspíš věděla, kdo bělovláska před ní je a jakou mocí vládne. A děsila se jí. Jako všichni.
Kromě Liry.
,,Dovol mi, abych ti představil Madlin," řekl Cole a usmál se.
,,Madlin," zopakovala Ypsa s usměvem šílence. ,,Jste krásná jako pomněnka."
Madlin zčervenaly tváře, ,,děkuji.
Omlouvám se, ale budu muset jít," řekla a spěšně odešla.
Cole se otočil na Ypsu s vražedným klidem. Opět nasadila ten svůj sladký úsměv a přistoupila k němu blíž.
,,Tak jsi odlákala mi společnost na dnešní večer a možná i noc. Řekni mi, o co ti jde?"
Položila mu ruku na hruď a tím nesnesitelně sladkým hlasem odpověděla: ,,Já bych ti pro dnešní večer nestačila?"
Cole se uličnicky usmál. Zásah do černého. Toužil po ní dlouho a teď si jich chtěl vzít.
,,Myslím, že jsi odpovědná náhrada za tu malou," zavrněl jí do ucha, které pak olízl.
Ypsa ho zatáhla za ruku a odvedla na taneční parket.
,,Takže... jak jde tvá práce? Něco zajímavého na cizích dvorech?" zeptala se se zaujatým tónem. Položil jí jednu ruku kolem pasu a druhou uchopil její ruku.
,,Nevěděl jsem, že si budeš chtít povídat. Myslel jsem, že jsi spíš tělesný typ," řekl hlasem, který dával na jevo, že se mu její záměr nezdá.
Ale měl pravdu, nechtěla si povídat, ani se svými milenci ani s ním.
Ale chtěla vědět víc a musela přinést oběti.
,,Ptám se, protože ses minule zmínil o té oslavě narozenin té holce. Byla dobrá?"
Cole se zazubil: ,,Nespal jsem s ní. Měla oči pro někoho jiného."
Ypsa se zasmála. ,,Nemyslela jsem tu holku. Co ta oslava?"
I Cole se zasmál. Možná, kdyby to nebyl takový idiot, tak by si s ním začala. Byl to nesnesitelný nadržený parcharnt, ale občas s ním byla sranda.
,,Ale znáš to. Jako vždy," odpověděl na její otázku neurčitě. Ypsa se proklínala, že si víc nepromyslela co mu řekne. Nevěděla na co se zeptat aby to nakonec nevyznělo jako co se Zarou chystáte? Kdo je Jofelin?
,,Kam pojedeš teď?" zkusila ještě tuhle cestu. Třeba se vydá na nějaký dvůr a to jí dá další vodítko.
,,No, vzhledem k tomu, že se za měsíc sjedou všichni tady, na našem hradě, nemusím nikam jezdit. Udělám si teď měsíc volno," řekl se ztrhaným výdechem.
,,Je to namáhavá práce?" zeptala se se soucitným výrazem. Chudáček.
Nemá toho ani z poloviny tak jako Lira šeptal hlas v její hlavě. Zabránila si však udělat pokřivený úsměv.
,,Ano," vydechl a otočil ji. ,,Pořád jsem někde a nemám na nic jiného čas."
Tentokrát se ušklíbnutí neubránila.
Tázavě pozdvihnul obočí.
,,Myslím, že počty tvých milenek tomu tvrzení neodpovídají," poznamenala sladkým hlasem.
Cole blýsknul zuby. ,,Pořád se nemůžou měřit s těmi tvými."
Ušklíbla se a položila mu ruku na hruď. ,,Bylo to příjemné, ale už půjdu," řekla hlasem, kterým spolu mluvili staří známí, co se dlouho neviděli.
Cole podezřívavě přimhouřil oči, ale nic nenamítal. ,,Dobře," řekl jen a pustil ji.
Políbila ho na tvář a pak se otočila a odešla. Bylo jasné, že se jí tato akce se jí nepovedla. Měla si všechno lépe promyslet, alespoň to teď bude vypadat, že má o Cola zájem.
Bylo jí jasné, že se nevidí naposled. Musela se s ním vidět znovu a zjistit co se dá. A musela se vloupat do jeho pracovny.
Ale teď se chtěla opít. Ráno se probudit s kocovinou a večer se jít opít znovu. Vybrala si jednu láhev ze stolu s pitím. Obrátila jí dnem vzhůru.
Rozhlédla se po místnosti a zjistila, že Lira už si našla někoho s kým stráví tuto noc.
Neměla chuť hledat si milence. Znovu se napila z flašky a pak začala tančit. Sama. Vrtěla svým tělem a užívala si rytmus, který pronikal do všech pórů jejího těla.
Pro tuhle noc se rozhodla, že toto nebyl špatný způsob dělat to, co posledních pár let dělala.
Utápěla se sama v sobě.