Ve jménu svobody

13.

Harry Northdail ji  nedokázal vystát. Byla otravná, často protivná a vůbec ho neposlouchala. Teď stál v rohu místnosti a pozoroval ji, jak se směje s muži z hradní gardy.
Musel uznat, že mladíci byli šikovní. Tvrdě dřeli a zlepšovali se. Často jim poradil jak a co a kapitán stráží ho nechal.
Maple se začala nahlas smát něčemu, co jeden hoch řekl a vytrhla tak Harryho z myšlenek.
Podíval se na ni. Podle zpráv měla být v pátém měsíci. Už jí vyrostlo břicho a prsa. Harry se začal červenat, když si uvědomil tenhle fakt.
Jeho pohled se střetl s Greystonečiným. Významně vytáhla obočí. Na oplátku se ušklíbnul.
Obrátila oči v sloup a vrátila se zpátky k debatě. Nesnesitelná ženská.
Občas zapomínal, že je jí teprve 21.
,,Pojďte všichni sem," křiknul ze zadu místnosti. Muži se dali do pohybu. On zůstal na místě a pozoroval Maple.
Tak se na něj podívala podezřívavým pohledem a pomalu přišla až k němu.
,,Copak? Špatně si se vyspal?" Zeptala se a vydala za ostatními. ,,Nebo co? Proč se dneska tváříš jako kakabus?"
Harry jen významně povytáhl obočí a šel dál po jejím boku. Pobrukovala si nějakou odrhovačku.
Už zjistil, že neumí zpívat. Udržela notu a tón, ale výšky nebyly její silná stránka a těžké melodie jí dělaly problém. On ovšem taky nebyl žádný velký zpěvák.
Melodie byla chytlavá a začal si broukat i on.
To už však stáli před Kyrrem. Kapitán stráží si ho změřil pohledem. Pak zahájil výklad.
,,Čeká nás dnes boj mečem, naučíme se nové výpady a jak je odrazit. Předem vás upozorňuji, že dnes neodejdete bez zranění."
Mezi muži to zašumělo. Očekávání a vzrušení. Moc dobře ten pocit znal. Musel se usmát.
Maple vedle něj mlaskla: ,,Takhle vypadáš mnohem líp."
Zamračil se na ni a ona se na něj zářivě usmála. To dělala často.
,,Moc se neusmívej, ty to rozhodně dělat nebudeš," uzemnil ji.
Rusovláska se usmála. ,,Jsem svobodná žena, ty nejsi můj král, otec, manžel ani milenec," Při posledním Harry zčervenal, ,,takže mi nemáš co rozkazovat. Tudíž tě zklamu, Harry Northdaile, ale já si budu dělat co chci a jak chci a ty nemáš žádné právo o tom rozhodovat."
Otočila  k němu zády. Chytl ji za ruku a otočil k sobě. Měl obličej jen pár centimetrů od toho jejího.
,,Nejsem tvůj manžel, král ani nic podobného. Jsem tvůj strážce a mám na starost tvůj život. Přesně proto budeš dělat přesně to, co ti řeknu. Tohle není hra. Tady jde o životy."
,,Okamžitě mě pusť," zafuněla.
Pustil ji a ona překvapením nakrčila nos.
,,Poslouchej mě, jsi v pokročilém stadiu těhotenství. Tohle je riziko a já nehodlám..."
,,Smím vás přerušit?" Vytrhl je z hádky cizí hlas. Chtěl ho okriknout ať si své rozumy nechá na jindy, ale poznal muže před sebou.
Rádce současného krále Greystonů.
Odstoupil od Maple a sklonil hlavu.
Muž jim naznačil ať jdou za ním oba.
Mlčky šli vedle sebe, ještě stále rozhořčení z hádky.
Byla nesnesitelná. Nedala se uhlídat a neustále něco vyváděla. Musel uznat, že zvěsti o jejím ohni byly pravdivé.
Ze zamyšlení ho vytrhlo, když se přistihl jak si brouká tu její písničku. Okamžitě zmlknul.
Nakonec došli až ke dveřím jednacího sálu. Rádce se na ně otočil a změřil si je pohledem.
,,Vstoupíte na zasedání malé rady, chovejte se uctivě, nebo vás stihne trest."
Klouzal pohledem z jednoho na druhého a nakonec se zastavil na Maple. Ta se opět usmála. Muž mlask a otočil se. Pak otevřel dveře a zavedl je dovnitř.
Harry spatřil krále, zdejšího mistra, správce pokladny, vyslance rodu, tajemníka, kapitána špehů a dvě volná křesla.
Jedno pro rádce a jedno pro kapitána stráže.
Uklonil se a upřel zrak na krále v čele stolu. Muž kolem čtyřicítky, se zrzavými vousy a holou hlavou.
,,Nechali jsme vás zavolat, jelikož nás znepokojuje věc vašeho setrvání na našem hradě," spustil tajemník.
,,Jste tu na ochranu Maple Greystone. Smím se zeptat proč?"
Harry polkl. Někdy to přijít muselo.
,,Myslím, že důvod je zjevný. Maple je pokročilém stavu těhotenství. Jsme tu abych chránil ji a její dítě."
Slovo si vzal správce pokladny: ,,Dobře, ale proč? Pokud jde o obyčejné dítě není zde žádná ochrana nutná."
Harry se muži díval tvrdě do očí.
,,Ale jste tu vy. Vyslanec od rodu Northdailů. Ptám se tedy proč?"
Zachránil ho zvuk dveří. Dovnitř vstoupil Kyrre. A usedl na své místo.
,,Omlouvám se, zvěst o dnešní schůzce se ke mně dostala pozdě."
Z výrazů ostatních pochopil, že to bylo záměrné.
Rádce se vzpamatoval první: ,,Northdaile, odpovězte na otázku."
Harry cítil, že by mohl zabíjet pohledem. Věděli to.
,,Není to běžné dítě. Jedná se o mezi-rodové početí."
,,Pak tento plod mě být již dávno zahuben," vykřikl mistr, starý muž.
,,Ano, to měl," potvrdil správce, ,,ale z nějakého důvodu nebyl. A z nějakého důvodu tu máme tohohle muže."
Harry se otočil na krále: ,,Vaše výsosti, dostal jste dopis, který jsme přivezl a ve kterém bylo celé vysvětlení mé přítomnosti. Je tohle opravdu nutné?"
Král jen mlčel a pak pokynul svému rádci. Ten přikývnul a spustil.
,,Otec dítěte je z jiného rodu a dá se předpokládat, že z Northdailů. Jste to tedy vy?"
Nevěděl, co říct. Mohl říct že otec je Kyrre, věděl ale že nepatří mezi Greystoney, mohl tedy vydávat za otce sebe, ale pak by potrat nebyl žádný problém. Volby ho zprostila Maple.
,,Dovolte, s takovým bych se nezahazovala."
Pocítil bodnutí v hrudi. Nesnášel ji, ale tohle bolelo. V čem byl Aaron lepší než on? Měl magii, peníze, postavení.
Harry sklonil oči.
,,Když ne Harry Northdail, tak kdo?" zeptal se vyslanec, muž s dlouhými zrzavými vlasy staženými v ohonu.
Harry se na ni prudce podíval.
A Maple s hrdě vztyčenou hlavou řekla: ,,Aaron Northdail, dědic rodu a budoucí král."
V síni se rozhostilo ticho.
Všichni mlčeli.
Pak promluvil mistr.
,,Tohle je zakázané. Mělo by se přistoupit k jednoduchému řešení. Interrupce."
Muži začali přikyvovat.
Harry to cítil. Musí něco říct.  Zachránit ji. Ale Maple opět promluvila sama.
,,Ne. Je to moje vlastní dítě a já ho nenechá zemřít. Je mi jedno, co říkáte a co si myslíte. Klidně zemřu ale to dítě si vzít nenechám. Není vaše starost, kolik lidí ho chce zabít a kolik to opravdu zkusí. Jen moje. Nezajímá mě nic, vy mi nemáte co říct. Je to má zodpovědnost. Jen má. A postarám se o ni sama.
Teď odcházíme."
Řekla a otočila se. Harry se otočil s ní a následoval ji. Otočila se zády ke svému králi. K celé malé řadě a všem pravidlům. S hlavou vztyčenou šla a  dávala tak najevo svůj vzdor. Ať chtěl Nebo ne, musel ji obdivovat.
A proklínat.
,,To nebylo chytré," řekl potichu.
,,Je mi jedno co si myslíš." Byla chladná. Cítil z ní ten hněv. Led.
,,Jsi pro mě stejně nicotný jako oni."
Harry se zastavil, ale ona šla dál. Záplava zrzavých vlasů.
,,A dalas jim to jasně najevo. Že bys se mnou nemohla nic mít. Nejsi o nic lepší než já!"
Poslední slova už křičel. Hněv se v něm rozlil a zapaloval ho.
Maple se na něj otočila. Změřila si ho pohledem.
,,Kdo rozhoduje o tom kdo má jakou cenu? V mých očích jsi stejně bezvýznamný a nudný jako většina lidí."
Otočila a chtěla jít dál.
,,Nechápu jak tě mohl milovat. Nikdy nepochopím jak toho byl schopen."
Maple se opět zastavila a podívala na něj. A pak se chladně zasmála.
,,On mě nikdy nemiloval a já nikdy nemilovala jeho."
Začala se k němu přibližovat.
,,Proč bys... takhle byla s někým koho nemiluješ?"
Opět se uchechtla.
,,Kvůli chtíči. Kvůli slasti a prožitku.
Sex není o lásce. Copak ty jsi nikdy neměl nic s nikým, koho bys nemiloval?"
Harry mlčel. Došla až k němu. Stála před ním a on se jí díval přímo do očí.
Ne, nikdy neměl nic s ženou, kterou by nemiloval.
,,Opravdu? To je...."
Všechen její chlad byl najednou pryč. Teď tady jen stála a byla... překvapená. Zaskočená. Potěšená.
Jemně se usmívala, ale ne výsměšně.
Prostě čistě.
,,Nikdy jsi se nenechal ovládnout chtíčem? Nezatoužil si po..."
,,Ne," přerušil ji Harry. ,,Nikdy."
Opět se usmála. Pořádně.
,,Proč se usmíváš?" Zeptal se.
Zakroutila hlavou.
,,Nikdy jsme neviděla někoho tak... čistého. Je to... krásné. A obdivuji to.
Je hezké vědět, že ve světě, kde se pro potěšení a chtíč zabíjí žije takový muž.
A..."
Chtěla něco říct ale nedokončila to.
Usmála se a odběhla.
Harry ji ten den už nehledal.
A když večer usínal, broukal si tu prokletou odrhovačku jako ona.

Aaaaaaahoj😅 po dlouhé době opět kapitola. Snad se líbila. Bohužel jsem nestihla víc pohledů, ale snad vám to nevadí. Moc se omlouvám za nepravidelnost, ale nestíhám....