Ve jménu svobody

21.

Faith sledovala Ypsu a Tauruse, jak se navzájem propichují pohledem.
,,Ale No Tak, zlatíčko. Už toho nech, všichni tady víme, jak to je," řekl Taurus.
Bělovláska obrátila oči v sloup: ,,Nesnáším tě."
,,Já vím, že mě miluješ," zazubil se na ni sladce Leventis. Moondustka jen zvrátila hlavu dozadu a zatvářila  se otráveně.
Faith se musela usmát. Věděla, že ne všechna tahle bělovlásčiny gesta jsou upřímná a že, i přes všechny své okázalé teatrální výstupy, má Tauruse ráda. Dřív, když se podívala do jejích očí, zděsila se.  Ale teď...
Přestože se skvěle bavili, čas se krátil. Bylo sice fajn vysedávat s tím Leventisem, ale zatímco oni v klidu klábosili, jejich nepřátelé pokračovali dál. Ubíjelo ji to. Ta bezmoc.
Každé ráno vstávala s tím, že dnes se pohnou dál. A každý večer usínala s pocitem neúspěchu.
Byl čas s tím něco udělat. Říct tomu muži pravdu a požádat ho, aby se k nim přidal.
Domluvili se s Ypsou, že mu to dnes sdělí. Bylo to na ní. Zhluboka se nadechla a vydechla. Uklidnila se.
Pak se podívala na Tauruse a otevřela pusu.

~

Ypsa poslouchala, jak blondýnka mluví. Tupě zírala před sebe a modlila  se ke všem Bohům,  které znala, aby byl Leventis na jejich straně. Verylity, rody, jejich nepřátelé... Celou dobu se jemně usmíval.
Byl nesnesitelný. Arogantní, sebestředný, zvyklí získat všechno, co chce. Stejně tak chtěl ji.
N

epoznala osobu, která by to dávala víc najevo.  Každý jeho nádech jakoby řval, že po ní touží. Každý jeho pohled, jenž zabodnul do její tváře a každé blýsknutí zubů bylo tichou výzvou.
Zatím ho neustále odmítala. Nevěděla, jak dlouho to ještě vydrží. Na začátku se jí hnusil. Teď ji přitahoval. Každý den čím dál víc.
Najednou se rozhostilo ticho. Gracillitka domluvila a teď upírala zrak na Tauruse.
Ten se stále lehce pousmíval. Bohové, zašeptala se v duchu.
Stále mlčel a ticho, které doteď bylo dráždivé se stalo přímo nesnesitelné.
Faith zírala na Tauruse, on na Ypsu a Ypsa na ženu po své levici.
Už to nemohla vydržet. ,,Tak co?" Řekla nahlas. Slova protnula ticho. Blondýnka zamrkala, jako by si nebyla jistá, jestli vážně ta slova vyřkla a otočila k ní hlavu.
Leventis se usmál. Zabodnul pohled do jejích očí.
,,Přidám se k vám, pod jednou podmínkou."
Ypsa se zhluboka nadechla. Bohové, klidně s ním vleze do postele, udělá cokoli, co bude chtít, jen když jim pomůže.
,,Jedná z vás mě musí porazit v šachu," řekl konečně. Faith nejdřív zamrkala a pak se usmála. Bělovláska si odfrkla.
,,A to Ypsa."
Moondustka ztuhla. Podívala se na muže před sebou. Byla to výzva. Usmála se na něj. Ať tedy dostane, co chce, řekl tichý hlásek v její hlavě. Uvidíme, zda se mi to bude líbit.

~

Faith napjatě sledovala šachovnici před sebou. V tuhle chvíli Ypsa vyhrávala, ale jen nepatrně. Občas dělala hloupé tahy, ale on taky. Musela se držet, aby nedala najevo, že by hrála úplně jinak. Víc chytrě.
Taurus pohnul svým koňem a ušklíbl se na bělovlásku. Ta jen zírala na hrací plochu.
Všichni čekali na její další tah, ale on jen tak tichosti civěla na šachovnici.
,,Vzdej to, Ypso. Mě neporazíš," zavrněl Leventis. Bělovláska se uchechtla: Tebe? I se zavřenýma očima."
Faith se začala smát a dědic rodu přimhouřil oči. Pak Ypsa konečně pohnula jednou figurkou. A vzala mu dvě.
Faith zamrkala, ani si nevšimla téhle možnosti. Bohové, jak jen to bylo možné. Teď značně vyhrávala. Její figurka byla kousek od krále a on neměl moc, jak ji vzít.
,,Šach," řekla Moondustka. Taurus se zamračil. Teď hrál o všechno.  Chvíli přemýšlel a pak posunul svou věž, aby krále chránila.
Ypsa si stoupla a opřela se rukama o stůl. Usmála se. Sladce a zároveň jedovatě.
,,Taurusi," řekla a roztomile se na něj pousmála. ,,Myslíš si, že vždycky vyhraješ, ale pravda je mnohem jednodušší."
Naklonila se k němu, až měli obličej pár centimetrů od sebe.
,,To já vždycky dostanu to, co chci."
Pak ho políbila. Rychle a dravě. A když se vrátila do křesla, opět si jí na tváři rozlil ten medově trpký úsměv.
,,Šach mat."
Leventis ji chvíli pozoroval a pak zvrátil hlavu dozadu a začal se smát.
,,Dobře, dámy, za hodinu odjíždíme. Sbalte si jen to nejdůležitější a nachystejte své koně. K nám to není daleko."
Pak vstal a odešel. Faith se otočila na bělovlásku. ,,Nevím, jestli umím tak dobře jezdit na koni. Nemohli bychom jet kočárem?"
Moondustka se zazubila. ,,Ne, protože by to bylo pomalejší a nápadnější. Navíc bychom potřebovali kočího a nepotřebuje dalšího špeha. Ale hlavně, nezapomeň, co jsi mi řekla."
Faith se zamračila. ,,Zachraňujeme svět, na našem pohodlí a tužbách záleží pramálo."
Pokývala hlavou. Prohlížela si šachovnici.
,,Tys vyměnila figurky," řekla najednou.
Bělovláska přikývla, i když to nebyla otázka.
,,Zachraňujeme svět, Faith. Není čas na to, abychom hrály fair play."

~

Cesta k Leventisům trvala dva dny. Přesvědčili Tauruse, že potřebují na noc zastavit, a tak se  všechno protáhlo.
Když konečně dorazili na hrad, jediné co Faith chtěla byla postel.
Bohužel jí bylo sděleno, že o nich nikdo nesmí vědět. Což znamenalo žádnou postel, žádnou koupel a žádný odpočinek.
,,Něco pro vás najdu, ale musíte se podělit o jeden pokoj. Pro služebnictvo. Rozluč se s krásnými šaty, Gracillity. Budete se vydávat za služky."
Blondýnka povytáhla jedno své světlé obočí: ,,U vás mají služky pokoje po dvou? Nevěděla jsem, že je na tom váš rod tak špatně."
Leventis se pousmál. ,,Sehnat dvě cimry by bylo moc podivné. Dvě nové služky, co se vůbec neznají a přijdou v jeden den? Ne, lepší budou milenky, hledající dobrou práci, jídlo a teplo ve společné posteli."
,,Jsi neskutečně perverzní," odpověděla Ypsa a poprvé se tak vyjádřila k konverzaci.
Taurus se zazubil, při jejím dodatku: ,,Ale já taky."
,,Takže ty s tím nemáš problém?" zeptala se blondýnka své nové spolubydlící.
,,Zachraňujeme přece svět, ne? Teď nejde o naše pohodlí." Moondustka se na ni zašklebila a vydala se za Taurusem.
Gracillitka se rozešla za nimi. ,,Nemám s sebou žádné obyčejné šaty. Jen jedny brokátové a tyhle kalhoty. Stejně tak Ypsa."
Oba dva její společníci se uchechtli.
,,Ypsiny šaty jsou v pořádku. Nevypadají draze."
,,Ani nejsou," zašklebila se bělovláska.
,,Můžete se o ně podělit," zašklebil se Taurus, ,,Jeden den ty a druhý ona."
,,To jako budu chodit nahá," rozčílila se  Faith. Oba dva ji neskutečně vytáčeli.
,,Ty sis nezvala ani spodní prádlo? Koneckonců o to se taky můžete podělit," škádlil ji. Bělovláska se začala smát, když viděla, jak se Faith červená.
,,Oba dva vás nenávidím," prskla.
,,Ale notak, my víme, že nás miluješ," křikla za sebe Moondustka a Leventis se začal smát.

Hrozně se omlouvám, že tak dlouho nevyšla kapitola, ale prostě nestíhám. Snad se kapitola líbila, i když byla vcelku o ničem, ale who cares?