Ve jménu svobody

16.

Bylo tam ticho. Tíživé ticho.
Ticho, které na něj řvalo, že je parchant.
Taurus seděl opřený o zeď a díval se na tělo svoji matky. Krev zaschla a vytvořila černé skvrny. Její mrtvola páchla rozkladem a ten pach ho dusil.
Křičel, nevěděl jak dlouho, ale křičel z plna hrdla a teď nemohl mluvit.
A ani nechtěl.
Dal upíral zrak do mrtvých očí své matky a proklínal se.

~

Edwin Bluespear seděl v konferenční místnosti a sledoval shluk lidí, kteří seděli kolem stejného stolu.
Několik lidí z jejich rodu. A všichni se na jeho matku dívali s obrovskou úctou.
Jeho matka byla kápo. Hlavní šéf. Rozhodovala a nebrala ohledy. Přesto byla správná. Dělala správná rozhodnutí a uměla si získat podporu lidí.
Byla postarší žena, ale všichni ji brali vážněji než jeho, dědice rodu.
,,Přátelé," začala jeho matka a usmála se na všechny shromážděné.
,,Jsem neskutečně ráda, že vás zde vidím. Jsem ráda, když vidím moudré lidi.
Moudří lidé chápou, že si nemůžeme hrát na dobré. Nemůžeme hrát dětinskou hru, kdo je dobrý a kdo špatný.
Ne, neexistuje dobro a zlo. Existují jen schopní lidé, kteří si cílevědomě jdou za svým. Lidé, jež vědí, co chtějí a jsou ochotni přinášet oběti.
Lidé schopní mít moc, vládnout, rozhodovat, a ti, kteří jsou nepatrní.
Chudáci toužící po výhodách, které nedokážou udržet. Blázni honící se za vidinou, kterou nemůžou zrealizovat."
Královna se odmlčela. Přítomní její slova doslova hltali a vzhlíželi k ní.
Teprve teď pochopil Edwin její velikost.
,,A to my nejsme," pokračovala.
,,Jsme tu, abychom odebrali oslům jejich koruny a staly se pravými pány těch podřadných.
Neexistuje svět, kde si budou všichni lidé rovni, protože lidé si nejsou rovni.
Někteří byly zrozeni vládnout, mít moc a rozhodovat, a jiní byli zrozeni k poslušnosti.
Udělejme konec vlády slabochů a nastolme věk pravých králů!"
Edwin byl okouzlen. Jeho matka mu vytrhla dech. Lidé v místnosti se začali zvedat ze židlí. Ze začátku nechápal, co se děje, ale pak začali poklekat a sklánět hlavy.
Před pravou královnou.
,,Připojte se ke mně a pomožte mi vybudovat nový svět. Připojte se ke mně a staňte se skutečně mocnými.
Připojte se ke mně a já vám budu navždy vděčná."
Královna si přitiskla ruku na srdce a sklonila hlavu. Uměla výborně hrát tuhle hru a nebála se riskovat.
Edwin poklekl. Tak jako všichni přítomní.
Vzhlížel ke svojí matce, která se na ně všechny usmívala.
Práva královna, jež je povede j vítězství. K novému světu.
Ve kterém by si nikdo nedovolil napadnout jeho sestru.

~

Maple skákala radostí do stropu, když se to dozvěděla. Konečně se jí podařilo správce hradu přesvědčit, aby udělal ples zrovna v době, kdy byla půlka hradu prázdná, jelikož všichni oslavovali u Moondustů.
Když to Harrymu říkala, jen se ušklíbl.
,,Ach ano, já zapomněla," škádlila ho, ,,pan Mrzout se neumím bavit."
,,Umím se bavit," oponoval pan Mrzout: ,,Ale teď si to nemůžu dovolit."
Maple mávla rukou. ,,Ale prosím tě. Všude budou muži hradní gardy. Nic se nemůže stát."
Harry na ni vrhnul pohled, který jasně říkal, že vůbec neví, co všechno by se mohlo stát.
Rusovláska jen protočila oči a začala si pobrukovat. Přitom si položila ruku na břicho. Moc dobře věděla, že Harry půjde.
Večer se oblékla do tmavě zelených šatů, sepnula si vlasy hřebínky do zadu a vzala si zlaté náušnice.
Neměla šperků moc, ale tyhle náušnice jí dál její otec, než zemřel.
Usmála se na sebe do zrcadla. Kdyby to její otec viděl...
Otočila se a vykročila ke dveřím. Byl čas zajít pro toho ubručeného Northdaila.
Zaklepala a čekala. Když otevřel vrhnul na ni otrávený pohled. Sladce se na něj usmála. Něco zabručel, připnul si kolem pasu meč a zavřel za sebou dveře.
,,Je nutné s sebou nosit tu šavli?" Zeptala se ho.
,,Je, protože tady mám být na tvou ochranu a bez meče bych byl úplně zbytečný."
Maple protočila oči, i když v hloubi duše věděla, že jí dělá dobře, jak se o ni Harry stará.
,,Vůbec nechápu, proč ti tak vadí tam jít. To opravdu tak moc nesnášíš plesy?"
Harry chvíli mlčel a ona si ho zatím prohlížela. Jeho výrazné lícní kosti, bradu, hnědé oči a vlasy. Mateřské znaménko u pusy.
Nevěděla, jak to, že si toho nevšimla dřív, ale byl pohledný. Po košilí se mu napínaly svaly. Bohové, byl zatraceně pohledný.
,,Jednak na ně nemám dobré vzpomínky," začal a ona se málem zeptala cože. ,,Navíc, tam nikoho nebudu znát. U nás bych se možná těšil, ale tady..."
,,Budeš tam znát mě," usmála se na něj a chytla ho za paži. Harry se na ni také usmál. ,,A Kyrrea."
Northdail pod jejím dotekem ztuhnul. Tohle neměla říkat.
,,Taky tě představím mým přátelům," odvedla hovor jinam.
Vrhnul na ni zkoumavý pohled: ,,Ty nějaké máš?"
Začala se smát. ,,Nejsi jediný blázen, kdo trpí mou společnost a někteří to dělají dobrovolně."
Harry se uchechtl: ,,Bude mi ctí takové lidi poznat."
,,Hlavně je nesmíš unudit k smrti," pronesla starostlivým hlasem a pak se začala chlámat na celé kolo. Harry se k ní připojil.
Zahnuli a už uviděli vstup do hlavního sálu. Maple se ho chytla ještě pevněji. Harry povytáhl obočí: ,,Víš, že když tam přijdeme takhle, lidé si budou myslet, že spolu něco máme."
,,Děláš jako by ti to vadilo," podívala se na něj podezřívavým pohledem.
Rychle se od ní odvrátil. Aby neviděla, jak se červená.
,,Navíc tam bude pět a půl člověka a čtyři a půl z nich ví pravdu."
Northdail přikývl a pokračoval dál. Rusovláska si ho opět prohlížela.
Až došli k hlavním dveřím.
Vešli dovnitř a Maple se široce usmála.
Konečně. Od doby, co přijel Harry tady byla nuda. Problém nebyl v něm - skoro. Snažil se vymyslet jí program. Aby jen tak neseděli. Kdyby tady nebyl, Maple by jela stejně jako předtím. Sázku jestli sleze stěnu těhotná by si nechala líbit.
Navíc ji bavilo si s ním povídat a škádlit ho.
Procházeli kolem všech Mapleiných známých. A ona se s každým zdravila.
Harry celou dobu stál vedle ní a - s trochu znuděným výrazem - přikyvoval. Často ho musela představit a on zdvořile potřásl rukou dotyčnému, dámám políbil ruku.
Konečně došli až ke stolu, kde seděli její přátelé.
Terrin, Niece, Brian a jeho sestra Brienne. Usmála se na ně a se všema se objala. Přes dny se moc nevýdali, jelikož Brienne vedla část vojska na hranicích s neznámým světem a Brian byl její první generál. Niece studovala na univerzitě a Terrin byl špeh. Špehoval pro jejich rod a byl v tom dost dobrý.
A pak tu byla ona. Která nedělala nic. Občas cvičila s hradní gardou ale nic lepšího nedělala.
Občas se vedle nich cítila zvláštně.
Představila Harryho a pak se posadili.
,,Tady máš," podal ji Brian sklenici vína, kterou odmítla.
,,A jo vlastně," řekla Niece a ušklíbla se. ,,Málem bych zapomněla."
Brian se na ni smutně díval, Brienne se nepila sama a Niece se škíbila.
Jen Terrin ji tiše pozoroval. Podívala se na něj a on pomalu mrknul.
Usmála se na něj. Měla ho z celé party nejradši. Tichého,  klidného Terrina.
Otočila se k Niece čelem, blondýnka na ni mrkla.
,,Sice nemůžu pít alkohol, ale to neznamená, že budu na suchu."
Chtěla se zvednout a zajít si pro pití, ale Harry ji předběhl: ,,Seď, zajdu tam."
Dívala se, jak odchází a pak se otočila ke svým přátelům.
,,Fešák," konstatovala Niece a potutelně se usmála. Maple bodl osten hněvu. ,,Není zrovna nejvýmluvnější," konstatoval Brian. Jeho sestra však oponovala: ,,Zdá se být čestný muž a podle toho, co víme, je to pravda."
Terrin jen tiše přikývl.
,,A vy dva...," začal blondýnka, ,,spolu něco máte?"
Maple zavrtěla hlavou. Niece se usmála. ,,Takže je volný."
,,Brzdi Nie," řekla rusovláska. ,,Nemáš šanci." Blondýnka naproti ní jen přimhouřila oči. ,,Proč jako?"
Brian protočil oči a Brienne se opět napila. Zrzavý špeh vedle ní mlčel.
,,Prostě u něj nemáš šanci. Nejsi bohyně krásy, aby tě miloval každý," zasyčela nepřatelsky Maple.
Niece se na ni zamračila. ,,Uvidíme."
Pak se vrátil Harry se dvěma sklenicemi jakési ovocné šťávy.
,,Ty nejsi v tom," připomněl mu Brian, ,,Ty pít můžeš."
Maple se usmála.
,,Briane," zamračila se na vojáka Niece. ,,Promiň, občas dělá takové trapné vtipy," usmála se na Harryho.
Takže se rozhodla rozehrát partii.
,,Aspoň má nějaký smysl pro humor," broukla Maple a Terrin se začal smát. Brienne se usmála a Brian začal hustit do Niece nějaké svoje žvásty.
Rusovláska se podívala na Harryho a viděla, jak se pochchtává.
Chvíli pak ubýhala konverzace normálně, pak se ale Niece opět na Harryho usmála.
,,Pověz nám Harry," začala a svůdně protáhla, ,,máte tam u vás tak krásné ženy, jako my tady?"
Northdail na ni upřel pohled a zamrkal. ,,Ano, máme na našem dvoře krásné ženy."
,,Tak krásné jako jsem já?" Zeptala se blondýnka. Harry neodpověděl. Přemýšlel.
Maple bodl osten v srdci. Ano, Niece byla krásná, přímo nádherná. A muži jí nemohli odolat.
Pak Harry promluvil: ,,Ne, tak krásné jako ty opravdu ne."
Maple musela zatnout zuby. Ta malá mrcha. Pak ucítila na zádech cizí ruku. ,,Nechceš si zatančit?" Navrhl zrzek vedle ní.
Vděčně se na Terrina usmála. Vstala od stolu a nechala se vést. Za sebou slyšela hlas Niece, který říkal: ,,Tanec! To je nápad. Zajímalo by mě, zda muži z jihu tančí stejně dobře jako ti tamní."
Zatnula snad všechny svaly. ,,To bude v pořádku," řekl Terrinův hlas. ,,Neboj ."
Maple ho objala a pohybovala se, jak ji vedl. ,,Ta malá bezcharakterní mrcha," ucedila. Terrin ji jen pohladil po zádech. ,,Jsi hrozně žárlivá."
,,Ano, to jsem. A ona to ví."
,,Ale No tak," řekl špeh, ,,myslím, že se Niece může nakrucovat,  jak chce. On má oči jen pro tebe."
Maple se ušklíbla. ,,Musí mě hlídat. Jinak by... Jinak by," nevěděla, jak větu dokončit. Terrin jen pokrčil rameny.
Hudba dohrála a Maple na se na zrzka před sebou děkovně usmála.
Chtěla se jít posadit, ale něčí tělo jí zastoupilo cestu.
,,Smým prosit?"
Přikývla a uchopila Harryho ruce.
,,Jak to, že tě Niece propustila ze svých spárů?"
,,Není můj typ," odpověděl prostě. Maple se usmála.
,,Víš, jak jsem říkal... No, máme u nás i mnohem hezčí ženy, než je Niece. I tady máte hezčí ženy, než je ona."
Rusovláska se zamračila: ,,Proč jsi to teda říkal?"
Pokrčil rameny. ,,Zajímala mě tvá reakce."
Maple sklonila hlavu.
,,Jak o tom tak přemýšlím, Niece není vůbec můj typ."
Rusovláska se usmála.