This Is Us || One Direction ✔

t w e n t y s i x

Chvíli jen všichni překvapeně zíráme a nejsme schopni jediného slova. Všimnu si ale, jak se Theresa nepříjemně ošije, čímž mě jaksi probudí z šoku. Zvednu se ze židle, přejdu k ní a přivítám ji mezi námi.

„Já jsem Jane," usměji se a potřesu si s ní rukou, a nakonec ji i obejmu. Když tak udělám, otočím se ke stolu a vyhledám Zaynův pohled. Ihned pochopí, že by se měl zvednout, a tak taky i udělá. Přejde k nám, obejme mě levou rukou okolo pasu, čímž si mě k sobě přitáhne a druhou rukou si s ní potřese.

„Zayn," usměje se a Theresa se také představí. Vyjeveně ale přeskakuje pohledem ze mě na Zayna a zase zpět.

„Vy dva... spolu," vykoktá. „To není jen bulvární výmysl?" zeptá se zaskočeně, čemuž se oba jen zasmějeme.

„Výmysl to opravdu není a jestli dokážeš udržet tajemství," uchechtne se Zayn a ukáže na Michelle a Liama. „Tak támhleti dva jsou už pár měsíců zasnoubení," mrkne na ní.

Theresa se o faktu, že je příbuzná Louise, tedy svého idola, dozvěděla teprve nedávno, kdy se přestěhovala z Anglie do Francie, přesněji sem do Paříže. Celých dlouhých sedmnáct let žila v domnění, že jsou její strýc a teta jejími rodiči, i když to pravdou nebylo. Ani trochu jsem se nedivila, když nám vyprávěla o své reakci, ale když se dozvěděla o Louisově příjezdu do Paříže, jásala. I přes svůj věk má velmi vyspělé názory a skvělý smysl pro humor, díky čemuž nám všem sedla do noty.

V deset hodin večer se společně vydáme k tour busům, které si Theresa se zájmem prohlíží a prozkoumává. S úsměvem na tváři si vzpomenu na svůj první den, kdy jsem se chovala velmi podobně, jako teď Theresa.

„Je to tu pěkný, co?" ušklíbnu se.

„Pořád se mi nechce věřit tomu, že je Louis můj bratr," zakroutí hlavou a přisedne si ke mně. „A taky že jsem poznala tebe a Michele. Jste obě dvě strašně hodné milé a přijde mi, že je mezi vámi něco..." zamyslí se, čemuž se zasměji. „Nevím, jak bych to nazvala, ale přijdete mi v něčem strašně moc podobné,"

„Jsme dvojčata," uchechtnu se a podívám se přes celé parkoviště na Michelle, jak se culí a nechává se obejmout Liamem. „Několik měsíců zpět jsme ani jedna z nás nevěděla, že máme sourozence, natož dvouvaječné dvojče," zakroutím hlavou a smutně si povzdechnu. „Bylo to ze začátku těžký, víc než to, ale teď si nedokážu představit, jaký by byl život bez ní..." špitnu.

„Vstávejte!" rozline se něčí hlasitý, skoro až pištivý hlas po tour busu.

„Příště by to chtělo trošku jiný budíček!" křiknu po Niallovi a seskočím ze své postele. Jakmile tak udělám, rozeběhnu se za Niallem, který přede mnou začne s křikem utíkat. Dříve, než se ale naděju, Niall zakopne o něčí kabelku, díky čemuž hodí elegantního placáka.

„Jen jsem chtěl říct, že máme připravené hotelové pokoje," zakroutí hlavou.

Později večer, ten samý den, všichni společně sedíme v apartmá. Díváme se na film, bavíme se, když v tom nás přeruší zvonek u dveří.

„Čekáte někdo někoho?" zeptá se Louis a všichni kromě mě jen nechápavě zakroutí hlavou.

„Když už jsme u toho představování, chtěla bych vám někoho představit," řeknu a rozejdu se ke dveřím. „Už dlouho jsem neviděla svého bratrance a shodou okolností tu v blízkosti byl," škubnu rameny a otevřu dveře, za kterými se objeví modrooký blonďák.

„Ahoj," pozdraví a nadzvedne jeden koutek rtů do letmého úsměvu. Pozdravíme se krátkým objetím a jakmile za námi zavřu dveře, otočím se zpět na ostatní. „Jsem Luke. Luke Hemmings,"