This Is Us || One Direction ✔

t w e n t y t w o

„Vždyť já tebe taky, Zayne," fňuknu a nechám se přitáhnou do polibku, do kterého oba dva dáme veškeré emoce, které momentálně cítíme. Ať ty špatné, tak i ty dobré. „Musím ti něco říct," šeptnu, když se od něj odtáhnu.

„To už jsem před chvílí slyšel a nadšený jsem z toho nebyl," zamumlá a zakroutí hlavou.

„V době, kdy se stala ta nehoda," začnu a odmlčím se. „Byla jsem v nějakém druhém týdnu těhotenství,"

„Proč ten minulý čas?" podiví se.

„Potratila jsem,"

„A to je důvod toho, proč by ses se mnou měla rozejít?" vydechne nevěřícně a přitáhne si mě do objetí. „Spolu to zvládneme, ano?"

„To není vše," šeptnu. „Nebudeme si moct založit rodinu Zayne,"

„Jak to myslíš?"

„Nevím, moc tomu nerozumím, ale je malá šance, že někdy v budoucnu otěhotním,"

„Měla bys vědět, že rodina je o dvou lidech," špitne a vtiskne mi pusu do vlasů. „Zbytek je jen bonus,"

Rozhodli jsme se jet společně s Niallem do jeho rodného město Mullingaru. Cesta trvala poměrně dlouho a z většiny jsem jí prospala, jelikož jsem byla velmi unavená.

„Jsme tu," zaraduje se Niall a během chvilinky zastavíme před rodinným domem, který i takhle z venku vypadá velmi útulně. Postupně nás představí své matce a bratrovi, kteří nás zahltili spoustou jídla a pití a jedinou naší záchranou bylo, když nám šel ukázat Niall naše pokoje.

„Omlouvám se, že ruším, ale máte tady plavky?" vykoukne mezi dveřmi hlava Niallova bratra Grega a my jen přikývneme. „Tak super, odpočiňte si a za hodinu vás všechny někam vezmu," usměje se a stejně rychle, jako se tu objevil, i zmizí.

„Asi bych s tou rukou neměla chodit do vody, co?" řeknu smutně a podívám se na svou ruku v ortéze.

„Plavání je dobrá rehabilitace," usměje se Sam.

„Souhlasím. Na chvilku si jí sundáš a bude to v pořádku," přidá se Michelle. „Já si myslím, že bude naopak dobře, když si jí čas od času sundáš. Aspoň ti tolik neoslábne,"

„Ale teď bychom si měly dát krátkého šlofíka," řekne Sam a začne pomalu usínat. S Michelle se tomu jen zasmějeme, ale také si lehneme každá na svou postel a na chvíli si zdřímneme.

Když se po nějaké půl hodině probudíme, převlékneme se do plavek a oblékneme si přes ně šaty. Sbalíme si do tašek ručníky, nějaký ten opalovací krém a samozřejmě doklady a telefony.

„Jsme připravené," seběhneme ze schodů dolů do obývacího pokoje, kde najdeme všechny kluky rozvalené po velké pohovce. „Někdo by je měl vzbudit, už se těším k tý vodě," uchechtne se Michelle.

Po chvíli chůze lesem jen děkuji za to, že jsem si nevzala žabky, ani nic podobného, co by se hodilo k vodě, jelikož jdeme v lese. „Řekne nám už někdo, kam to jdeme?" zeptám se, ale má otázka je ignorována. „Tak teda děkuji," ušklíbnu se a přeběhnu k Zaynovi. Všichni kluci ví, kam jdeme, jen nám holkám to nechtějí říct.

„Já ti to neřeknu," uchechtne se a od té chvíle se mnou neprohodí jediné slovo.

Po dalších asi deseti minutách cesty se před námi začne les rozšiřovat a začne se před námi rýsovat velké jezero. Když přijdeme blíž, roztáhneme na trávě ručníky a deky. Všichni kluci se kromě Zayna rozeběhnou a z mola skočí do vody, kde ihned začnou dělat blbosti. Já si jen opatrně sundám ortézu a promasíruji si ruku.

Pomalu se vydám k Zaynovi, sedícímu asi v polovině mola, kleknu si k němu a pročísnu mu vlasy prsty ruky. Chvíli se na mě jen tak dívá, ale po pár sekundách se mu na tváří vytvoří úšklebek. Zvedne mě do vzduchu a se mnou v náruči se rozeběhne po molu, na jehož konci se odrazí a skočí do vody. Bohužel se mu to ale nepovede tak, jak si představoval, díky čemuž mě pustí a sám hodí placáka.

Jakmile se vynořím, rychle k němu připlavu, abych se ujistila, jestli je v pořádku. „Já myslela, že neumíš plavat," podivím se.

„Taky že ne, ale byl jsem tu už několikrát a vím, že tu dosáhnu," zasměje se.

„Ráda bych ti oznámila, Zayne," ozve se Michelle, stojící na mole s rukami založenými na prsou. „Že má sestra byla nedávno propuštěna z nemocnice a neměla by dělat žádné blbosti," napomene ho a já se jen uchechtnu.

Uvědomím si, že je to poprvé, co mě nazvala svou sestrou a myslela to dobře a upřímně.

Nakonec skončíme ve vodě všichni, včetně Zayna, který se zůstane plácat tam, kde dosáhne na dno. Po nějaké chvíli přijde někdo z kluků na to, že by byl skvělý nápad, kdybychom si zahráli vodní bitvu, kdy jeden z dvojice sedí tomu druhému na ramenou a snaží se shodit jinou dvojici do vody. Dobrý nápad to byl, a i přes to, že mě ruka začínala trochu pobolívat, souhlasila jsem, že budu hrát taky.

Liam si samozřejmě vybere Michelle a Harry Samanthu. Dříve ale, než se stihnu dostat k Zaynovi, se ke mně přiřítí Greg, z čehož není Zayn zrovna nadšený, ale nakonec souhlasí.

Jelikož nás je lichý počet, rozhodne se Niall dělat jakéhosi rozhodčího. Vyskočí proto na molo, kde si i sedne, díky čemuž na nás dobře dohlédne. Hráli jsme tedy v následujících týmech: Já a Greg, Michelle a Liam, Samantha a Harry, a nakonec Louis se Zaynem.

Za celou hru jsem párkrát myslela, že spadnu, ale Greg mě naštěstí pevně držel, takže se tak nestalo. Se Sam jsme v jednu chvíli strčili najednou do Louise, což ani on, ani Zayn nečekali. Stali se tedy prvními, kteří vypadli. Jelikož se Sam radovala a nedávala pozor, nevšimla si, že se k ní blíží Michelle, která její nepozornosti využije, a tak také skončila ve vodě.

Zbyly jsme jen já s Michelle a jelikož to bylo velmi vyrovnané a měli jsme dobrou podporu v podobě Liama a Grega, shodli jsme se po nějaké době na remíze.