This Is Us || One Direction ✔

f i f t y s e v e n

„Co vy dvě hrdličky tady?" zeptám se se smíchem, jakmile přijdu dolů do obývacího pokoje, kde jsou na pohovce Liam, objímající culící se Michelle. Jen se tázavě podívám na Michelle a ta mi úsměvem a svým přikývnutím dá najevo, že je všechno v pořádku.

Rozejdu se pomalu do kuchyně, kde si vytáhnu jogurt a opřená o linku ho začnu pomalu jíst. Po chvíli se ke mně ale přidá Michelle.

„Takže?" zeptám se. „Všechno v pořádku?"

„Myslím si, že ano," usměje se a opře se vedle mě.

„Myslíš si to, nebo to víš?" odložím kelímek s jogurtem na linku a s rukami založenými na prsou se na ni podívám.

„Byl překvapený a jeho prvotní reakce nebyla zrovna tou nejlepší," přizná a já se ihned napnu. „Všechno je v pořádku, klid,"

„Před chvílí si ohledně toho tak jistá nebyla,"

„Potřeboval se jít na nějakou chvíli provětrat," povzdechne si a její úsměv zmizí.

„Cože to potřeboval?"

„Jane, neřeš to, ano? Oba dva jsme šťastní a on jen potřeboval maličkou chvíli na to, aby si uvědomil, co to vlastně znamená,"

„Nakopu mu zadek, jestli ti ublíží," syknu a ona mě jen se smíchem chytí za ramena.

„To nebude potřeba ano?" ušklíbne se. „Teď už půjdu za ním. Mám takový pocit, že mě bude od teď na každém kroku kontrolovat," zasměje se a pomalu odejde ke svému manželovi.

Na jednu stranu Liama chápu. Vím, že o tom nikdy nijak nepřemýšleli a obzvlášť po nehodě, která se stala mně, si řekli, že budou chtít být více než stoprocentně připravení a že nechtějí žádná překvapení. Na druhou stranu si ale nechci představit tu situaci, kdy od Michelle Liam odešel a nechal ji samotnou stát, sužovanou vlastními myšlenkami. Bylo mi jasné, že nehledě na době, po kterou byla sama, musela nehorázně trpět.

„Lidi už si začínají všímat," šeptnu po několika týdnech, co mi radostnou zprávu má sestra oznámila. „Měli byste to říct klukům," dodám a Michelle si povzdechne.

„Máme k tomu své důvody," řekne jednoduše Liam a víc si k sobě přitiskne Michelle, která se začne třást.

„Já jsem to klukům chtěla říct," špitne Michelle. „Měli by to vědět,"

„Tak kde je problém?" zeptám se a podívám se na Liama.

„Nejsem si jistý, jak by na něco takového zareagovali," povzdechne si. „Známe se sice už několik let, ale nevím. Nikdy jsme v podobné situaci nebyli,"

„Budou z vás mít víc než radost," utnu naší konverzaci, jelikož uslyším blížící se kroky. Podívám se na Liama, který jen zavrtí hlavou.

„Děje se něco?" zeptá se Harry. „Sedíte tu jak kdyby vám Jane něco kázala, jelikož jste něco udělali špatně," uchechtne se.

„Měli bychom vám všem něco říct," šeptne Michelle a zvedne se, opouštíc tak Liamovu náruč. „Nejlepší ale bude, když si všichni sednete," řekne a podívá se na Liama, který si jen znovu povzdechne. Pomalu si k sobě přitáhne Michelle, která si na něj sedne a obejme ji okolo pasu.

„Budete se brát?" vykřikne šokovaně Niall.

„To jako myslíš, že se budou brát podruhé?" zpochybní jeho tvrzení Theresa.

„A jo, já na to zapomněl," přizná Niall, načež se jen omluví a sedne si do rohu pohovky.

„Samozřejmě to ale souvisí s naším vztahem a také rodinou, kterou jsme ten den oficiálně založili," řekne Liam a opře svou bradu o Michellinu rameno.

„Jsem těhotná," řekne po několikavteřinovém tichu, které pro mě trvalo jako věčnost, Michelle. Všichni se na ně jen překvapeně dívají a nikdo nic neříká, naopak já se spojeně opřu o Zayna, který okolo mě obmotá ruce.

„To si zapomněl, že ho máš vytáhnout?" zasměje se Harry, což donutí nás všechny ke smíchu.

„Přerušovaná metoda mu nic asi neříká," odpoví za Liama Louis a podívá se směrem k Harrymu. „Nechal ho tam," uchechtne se. Nakonec se všichni nahrnou k Michelle a Liamovi a začnou jim různě gratulovat.

Prohlížím si fotky, které jsme za společné měsíce nasbírali a narazím na jednu, o kterou mě Theresa už před nějakou dobou prosila. Proto ji vezmu do ruky a pomalu se vydám do Theresina pokoje, do kterého bez zaklepání vejdu, jelikož mi řekla, ať to tak dělám. Ukáže se to ovšem jako chyba a pohled mi padne na Theresu a mužská záda, nacházející si v posteli. Rychle zavřu, a i když se snažím, aby si toho nikdo v dané místnosti nevšiml, dveře udělají menší ránu.

„Do háje!" zakňučí Theresa za dveřmi a já se pokusím co nejrychleji seběhnout shody dolů a doběhnout do kuchyně, kde si natočím sklenici vody a naráz ji vypiju. Uslyším dupání na schodech, a nakonec uvidím Theresu, jak jde do kuchyně. Rukama se zapře o linku, zhluboka dýchá a já ji jen mlčky pozoruji.

„Můžu se ti s něčím svěřit?" zeptá se šeptem.

„Samozřejmě že ano,"

„Pamatuješ si, jak jsem ti několik týdnů zpátky říkala, že jsem někoho poznala?"

„Pamatuju," přikývnu. „Nic jiného si mi o tom ale neřekla,"

„Já vím a pravda je taková, že jsem ti neřekla úplnou pravdu," přizná. „Byla jsem tehdy hodně mimo z toho rozchodu s Lukem, a i když vím, že mě podvedl a byl při tom opilý..."

„Nic to z celé té věci neomlouvá,"

„Přesně tak," přitaká a zhluboka se nadechne. „Slib mi, že se na mě nebudeš zlobit a že se nebudeš vyptávat,"

„Ty jsi snad taky těhotná, nebo co?" vykřiknu šokovaně a Theresa mi dá ruku přes pusu.

„Nejsem," sykne a ruku sundá dolů.

„Tak co se stalo?" pobídnu jí.

„Nejdřív mi to slib," řekne tiše a já nakonec s tichými slibuji přikývnu. „Nahoře mě někdo viděl,"

„Já vím, to jsem byla já," ušklíbnu se. „Za to se ti omlouvám,"

„Tušila jsem, že si to byla ty," zasměje se.

„Kdo to byl?"

„Můj přítel," odpoví jednoduše. „Ale to je přesně to, proč se na mě nemáš zlobit," povzdechne si.

„Proč bych se na tebe měla zlobit?" řeknu nechápavě.

„S Lukem jsme se dali znovu dohromady," odpoví opatrně.