Osvětlilo nás nepříjemné světlo které se na okamžik ztratilo, ale pak zase objevilo. Sedíme v nepohodlných křesílkách vyrobených z černé kůže. Valí se na nás plno otázek a my nevím na jakou dřív odpovědět. Stále nás osvětlují blesky vycházejících z foťáků všech novinářů, který sem přišli zjistit, co se děje.
„Liame, Michelle…“ začne jeden novinář. „Kolují spekulace o tom, že spolu již nejste, že váš vztah jen hrajete… Můžete se k tomu prosím nějak vyjádřit?“
„Kdybychom spolu nebyli, myslíte, že by jsme se zasnoubili a vzápětí vzali?“ zeptá se ho Michelle a novinář jen něco zamumlá a dál radši nic neříká.
Takhle to šlo dál, přes otázky typu, „Vydáte nové album?“ a našich vztahů.
„Máme málo času tak máte už jen pět minut na poslední otázku.“ prohlásí Paul a novináři se začnou mezi sebou domlouvat. To je snad poprvé, kdy se chtěli domluvit na jedné otázce, která bude pro ně nejlepší, z který se pokusí napsat co největší blbost, a nepřekřikovali se. Ale bojím se, že i když to bude pro ně nejlepší, pro nás to bude naopak.
A pak to přišlo. Otázka, o které jsem doufala, že nepadne. Celý den, co tady sedíme jsem doufala v jedno a teď, když jsem si myslela že mám vyhráno, že se na to nezeptají, ta otázka padne.
„Jane, jak je to mezi vámi a Zaynem?“ zeptá se jedna novinářka. „Proslýchá se, že jste po vašem nedávném rozchodu znovu spolu. Je to tak?“
++++
„A co jsem jí asi jako měla odpovědět Zayne?!“ křiknu na něj.
„Cokoliv, ale ne to co jsi řekla!“
„Ptala se mě, ne tebe.“ připomenu mu. „Jenomže ty, ten který musí všem za každé situace pomoct, si mě nenechal domluvit a celý to pokazil!“
„Jak jsem to mohl pokazit! Akorát jsem vyvrátil to, co jsi chtěla říct!“
„Ani nevíš co jsem chtěla říct!“
„Ale vím to až moc dobře!“
„A co jsem chtěla teda říct, hm?!“ vyštěknu na něj.
„Chtěla jsi říct pravdu!“
„To teda nechtěla! Myslíš, že bych nám úmyslně přidělala problémy?“ zeptám se ho.
„Ale chtěla jsi to říct!“
„Nechtěla!“
„Tak dost! Potřebujeme chvíli pauzu…“ prohlásí Harry.
Ta moje hádka se Zaynem mi připadala, jako bych se vrátila do dětských let. Jakoby jsme se hádali o tom, jestli jsem si chtěla nebo nechtěla půjčit hračku. Ano, tak mi to připadá… Připadá mi, jakoby jsme byli opravdu malými dětmi a doufám, že tenhle náš ´stav´ nebude trvat dlouho, protože se mi vůbec nelíbí.
„Nechtěl si říct že spíš Jane a Zayn?“ pochybuje Niall o tom, co právě Harry prohlásil. „Ty snad dostáváš nějaký nenávistný dopisy? Nebo výhružky? Nebo…“
„Přestaň!“ křiknu. „Potřebujeme pauzu všichni. Ano, to my dva,“ ukážu na sebe a Zayna. „Jsme ti, co dostávají ty dopisy. Hlavně teda já.“ špitnu. „Ale i na vás je toho moc. Celý to prožíváte s náma…“
„Ale to ještě neznamená, že potřebujeme pauzu úplně všichni.“ prohlásí Niall.
„Nialle, nebyl jsi to zrovna ty, kdo otevřel první dopis, kde ta holka popisovala plno způsobů jak mě zabije?“ zeptám se ho a on pomalu přikývne. „Vyděsilo to i tebe, že?“ znova přikývne. „Na nás všechny toho bylo hodně. Doufali jsme, že tím rozhovorem se to zlepší, ale ono se stalo spíš naopak. Pojedeme někam… Já nevim, na dovolenou, k moři nebo tak.“
ČTEŠ
This Is Us || One Direction ✔
FanfictionPROBÍHAJÍCÍ PŘEPIS/KOREKCE PŘÍBĚHU (47 ze 70) korekce neprobíhá postupně, proto je přepsán konec příběhu (včetně nově přidaného epilogu) a začátek minimálně Jane, mladá dívka studující vysokou školu, která má jako všichni ostatní své sny a touhy. J...