„Já myslela, že to, že byl opilý, nic neomlouvá," šeptnu. „Tak jak to teda je?"
„A ty si mi slíbila, že se na nic nebudeš vyptávat!" špitne. „Máš pravdu, nic to neomlouvá, ale prosím, nech to být..."
„Myslím, že bych byla nadšenější, kdybys byla těhotná," uchechtnu se.
„Jak tě znám, zabila bys mě za to," zasměje se tentokrát ona.
„To je pravda," povzdechnu si. „Ale bylo by toho asi hodně..."
„Jak to myslíš?" nechápe.
„Michelle je těhotná a kdybys k tomu byla ještě ty,"
„Je již potvrzeno, že je manželka Liama Payna Michelle těhotná. Podle našich zdrojů,"
„Které jsou většinou nepravdivé," uchechtnu se, díky čemuž mě všichni zpraží pohledem.
„je již ve čtvrtém měsíci těhotenství,"
„Já jsem na ně tak hrdá!" vykřiknu. „Snad poprvé mají pravdivé informace," řeknu dojatě a přiložím si ruku na srdce.
„Nechci ti nic říkat, lásko, ale už s tím svým přerušováním všechny štveš," řekne Zayn blízko mého ucha a já se k němu přitulím.
„A to je přesně důvod toho, proč to dál komentuju a proč mě to tak baví," zasměju se Zaynovi do trička. Ohlédnu se po ostatních, kteří mou poznámku slyšeli a hodí na nás, přesněji na mě, polštáře. Dřív, než se mě nějaký dotkne, schoulím se do náruče Zayna, takže polštáře trefí převážně jeho. „Vždyť mě znáte!" křiknu se smíchem.
„Teď jsme to kvůli tobě neslyšeli," postěžuje si Theresa a praští pěstmi do pohovky, na které sedí.
„Stačí přepnout na jiný kanál," ušklíbnu se. „Všude to bude stejné," uchechtnu se a tak, jak řeknu, Liam udělá.
„Manželka Liama Payna Michelle je ve čtvrtém měsíci těhotenství! Informace zatím není potvrzená, jelikož se pár oficiálně nevyjádřil, ale na Michelle to už začíná být vidět. Pokut je tomu pravdy, přejeme manželům co nejvíce štěstí a také pevné nervy s jejich novým přírůstkem!"
„Vidíte? Já to říkala," zasměji se.
„Je to zvláštní, co?" zeptám se, zatímco společně ležíme na lehátkách na zahradě.
„Co tím myslíš?" nechápe a podívá se na mě.
„Ten pocit, že v tobě něco roste a že díky tobě vzniká nový život," řeknu zasněně a zadívám se na oblohu. Vedle sebe uslyším smích, a tak se otočím na bok a podívám se na svou sestru. „Co je na tom vtipného? Myslím to vážně!" řeknu dotčeně a přehraju si v mysli to, co jsem vlastně řekla. „Teprve teď jsem si uvědomila, jak to zní," zasměji se. Zůstaneme ležet na lehátkách a přes to, že je konec zimy, jsme venku jen v mikinách, jelikož je neobvyklé teplo. Obě se noříme do svých vlastních myšlenek a sem tam jedna z nás promluví.
„Myslíš, že to bude tak strašný?" zeptá se šeptem.
„Co tím myslíš?" nechápu, ale jakmile se na ni podívám, pochopím. „Já nevím, je to víc než možný," odmlčím se. „Ale bude to stát za to,"
„To teda bude," šeptne, usměje se, položí ruku na své bříško a svůj pohled přesune zpět na oblohu, bloudící ve svých vlastních myšlenkách. Já udělám to samé.
Rozhlédnu se, ale nejsem schopna dohlédnout dál než za písečnou pláž a oceán. Nic jiného se okolo nás nenacházelo. Žádné domy nebo silnice. Jen písek a moře, která ho omývala.
Do zorného pole mi vstoupí vysoká postava oblečená v černém, jdoucí směrem ke mně. Je daleko, a proto nedokážu rozeznat o koho se jedná, ale něco mi napovídá, že to vím až moc dobře. Jakmile je dostatečně blízko, rozeznám usmívajícího se Zayna, kterému mírný vítr cuchá vlasy, díky čemuž vypadá ještě lépe než normálně. Usměji se a zkousnu si spodní ret.
„Ahoj," pozdraví, jakmile ke mně dojde a chytí mě za ruce. Takého ho šeptem pozdravím a za zátylek si ho k sobě přitáhnu blíž. „Moc ti to sluší," špitne a jemně mě políbí na rty. „Začínal jsem se bát, že nepřijdeš," řekne, jakmile se ode mě odtáhne.
„Proč jsme vlastně tady?" zeptám se.
„Nelíbí se ti tu snad?"
„To právě naopak," usměji se. „Je to tu nádherné," dodám s úsměvem a rozhlédnu se. Jak by se mi tu nemohlo líbit?
„Půjdeme?" pobídne mě Zayn po chvíli, a i když nevím kam bychom měli jít, přikývnu a rozejdeme se. Po chvíli se ale zastavíme a Zayn se na mě pobaveně podívá. „Sundej si je, jde se ti špatně," protočí očima a poukáže na mé podpatky. Je pravda, že kdybych věděla, že budeme na pláži, zvolila bych si úplně jinou obuv.
Sundám si tedy boty, které vezmu do levé ruky a rozejdeme se. Zayn mě chytí za pravou ruku a proplete si se mnou prsty. Dojdeme takhle společně k dece, na kterou se posadíme. Společně sledujeme bouřící se oceán a stále zvedající a klesající vlny.
Sedím opřená o Zaynovu hruď, poslouchajíc tak nejen zvuky oceánu, ale i jeho srdce. Se Zaynovými rukami obtočenými kolem mého pasu ucítím jeho teplé rty na mém rameni. Polibky se začnou sunout z ramene, přes klíční kost až k mému krku, což mě donutí naklonit hlavu mírně doprava. Shodím ho na deku, vyhrnu si mírně šaty, díky čemuž si na něj můžu obkročmo sednout. Přitáhne si mě k sobě a spojí naše rty.
Celý den jsme všichni strávili společně u televize. Jedinou výjimkou byla chvíle, kterou jsem strávila venku se svou sestrou. A samozřejmě Theresa s Lukem dali všem během celého dne moc dobře vědět o jejich znovuobnoveném vztahu, jelikož se od sebe neodtrhli ani na chviličku.
„Nemůžu tomu uvěřit," šeptne Zayn, když společně ležíme v posteli, já s hlavou položenou na jeho nahé hrudi, obkreslujíc obrysy jeho tetování.
„Čemu?" zeptám se se zájmem.
„Tomu, že je někdo jako ty," odmlčí se a přeměří si mě pohledem. „Můj" šeptne. Přitáhnu si ho k sobě a vášnivě ho políbím. Pokračovali bychom, ale odtáhne se ode mě. „Jen něco málo ti chybí k dokonalosti,"
„A co?" zeptám se a nervózně se na něj podívám. I když vím, že k dokonalosti mám daleko, doufala jsem, že alespoň on bude tím jediným člověkem, který mě tak vnímat bude.
„Těhotenské bříško a prstýnek na tvémprsteníčku," zašeptá a s úsměvem si mě přitáhne blíže ke svým rtům.
ČTEŠ
This Is Us || One Direction ✔
FanfictionPROBÍHAJÍCÍ PŘEPIS/KOREKCE PŘÍBĚHU (47 ze 70) korekce neprobíhá postupně, proto je přepsán konec příběhu (včetně nově přidaného epilogu) a začátek minimálně Jane, mladá dívka studující vysokou školu, která má jako všichni ostatní své sny a touhy. J...