Světlo v temnotě [AoKise] (KnB) ✔️

1.

Máme tu nový příběh, snad se vám bude líbit. 
Věnováno yaoixxl

Ahoj!

Vítám vás u svého srdcervoucího příběhu. Kde začít. No chodil jsem na střední školu. Hrál jsem basketbal snad s těmi nejlepšími z nejlepších. Vlastně sám jsem mezi ně patřil. Byl jsem jako Kakashi-sensei...kopíroval jsem techniky ostatních a ještě je o něco vylepšoval. Díky tomuto talentu jsem poznal i svou osudovou a nepoddajnou lásku. Měl krásné tmavé modré oči, vysoká postava, neuvěřitelný talent, který nešel zkopírovat. Byl pro mě tou největší výzvou.

Prošli jsme si mnohým.Měli jsme se rádi...hráli spolu. Nenáviděli jsme se...hráli proti sobě a stejně jsme si nakonec našli k sobě cestu zpátky. Náš vztah začal po jeho porážce s ,,nejhorší" skupinou. Nikdo je nebral vážně...tedy až na mě, hrál jsem s nimi dřív...a to byla jejich chyba a zároveň i štěstí pro mě. 

Začalo to před dvěma lety. Jeho prohra nad Seirinem natolik otřásla jeho sebevědomím, že své ego ztratil úplně. Byl tak zranitelný. Nevěřil sám sobě, natož někomu jinému. Využil jsem příležitosti a znovu se sním spřátelil. Bylo pro mě těžké vidět ho takhle trpět, a tak jsem mu pomohl. Trávil jsem s ním každý den, i když si to nepřál. Až nakonec jednoho dne, když jsem ztratil všechnu naději a chtěl to sním vzdát, mi ukázal, že mu nejsem lhostejný a že jsem to jediné, na čem mu záleží. Začali jsme spolu chodit. Aspoň jsem to tak bral. I jemu bylo jedno, co si o nás ostatní pomyslí. Stačilo nám, že máme jeden druhého. 

Přál jsem si, aby to nikdy neskončilo. Jenže jak se říká, vše jednou končí. Skončil i náš vztah. Bohužel poněkud zvláštním a pro mě hodně špatným způsobem...vypařil se a nenechal po sobě nic. Dlouho jsem ho měl za mrtvého...nikdo o něm nic nevěděl. Stále jsem doufal, že se jednoho dne objeví. Ano objevil se, ale nebyl sám...

Pokračování příště...

To bylo pro dnešek vše :) 
S láskou Vaše Tsukki <3