17.

302 105 12
                                    

Ahoj!!

,,Myslel jsem, že už dnes nepřijdeš. stýskalo se mi." 

,,Vždyť jsme se neviděli možná tak dvě hodiny. Ale taky si mi chyběl. Nechci s ním být. Je tak sobecký. Nechápu, že jsem to předtím neviděl. Donesl jsem ti nějaké jídlo." 

,,Akashi, stalo se něco? Udělal ti něco?"

,,Ne jen, ne neudělal. Spíš toho udělal málo. Obejmeš mě prosím?"

,,Až mi řekneš, co se stalo."

,,Prostě...vzal si mě zezadu bez citů... nepolíbil mě, neřekl mi, že mě miluje. Neřekl vůbec nic. Jen si užil a nic neřešil. Cítil jsem se hrozně. Vlastně doteď se cítím. Navíc je mi trapné o tom mluvit."

,,Aomine, tohle občas dělal, když měl špatnou náladu. Nic jsi z toho nedělej. Koukám, že si vzal dvě porce, tak se najez. Pak tě přivedu na jiné myšlenky."

,,Kise..."

,,Akashi..."
Podal jsem mu jednu krabičku s jídlem a sám si vzal tu druhou. Najedl jsem se a pak se natáhl. Pobídl jsem ho, aby si lehl vedle mě. Položil si hlavu na mou hruď. Čechral jsem mu vlasy a hladil rameno. Bylo mi ho líto. Jestli tohle dosud nezažil, neví, co ho s Aominem ještě čeká.

,,Kise...já-"

,,Buď aspoň na chvíli zticha a přestaň přemýšlet. Mohl bys říct blbost, které budeš později litovat."

,,Možná máš pravdu, ale ani tak mě neumlčíš. Chci tebe."

,,Akashi..."

,,Je to tak. Ukázal si mi, že můžou být i lepší chvilky...nevím, jak to vysvětlit, ale mám plnou hlavu jen tebe. Moje srdce tluče pro tebe. Nevím, jestli je to od našeho prvního polibku, ale cítím to tak."

,,A co když tě zklamu?"

,,I kdybys mě měl zklamat, tím že nakonec skončíš s někým jiným, pořád to pro mě bude nejlepší část mého života."

,,Jsi blázen, Akashi."

,,Blázen do tebe. Místo žvanění mě radši polib."

,,To ty tu moc mluvíš."
Spojil jsem naše rty a vychutnával si tu krásnou chvíli. Mé srdce opět ožilo. Bušilo tak rychle a nahlas, že to musel slyšet i Akashi. Odtáhl jsem se a zadíval se mu do očí. Měl v nich takový malý plamínek. Plamínek života. 
,,Akashi..."

,,Děje se něco?" 

,,Ne...jen jsi tak krásný." 

,,Neplácej hlouposti. To ty jsi krásný...hlavně ty tvoje medové oči. Miluji je." 

,,Akashi, pojďme odsud. Nechci tu být a cvičit můžu i doma. Tady si s tebou nemůžu ani užít- Když jsem tu sám umírám, nedá se tu nic dělat. Vezmi mě domů." 

,,Já nevím, jestli to půjde. Je dost pozdě."

,,Ty to určitě nějak vyřešíš. Na rehabilitace můžu přeci docházet. Zavolej rodičům."

,,Dobře, jak si přeješ, tak se zatím sbal a já to vyřídím." 

Pokračování příště...

Světlo v temnotě  [AoKise] (KnB) ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat