Světlo v temnotě [AoKise] (KnB) ✔️

12.

Ahoj!!

Byl jsem naprosto unesen z jeho polibku. Polibek jsem mu bez váhání oplatil, aniž bych přemýšlel nad následky. Nezůstal jsem jen u jednoho, nakonec jsem mu věnoval pěknou sumu a ne jen na rty. Kise si to nechal líbit a sám se také občas zapojil. Přiznávám, že se mi to líbilo, tak jako se mi vždy líbil on. Pokračoval jsem dál. 

,,Kise, nevadí ti to? Nebolí tě něco? Mám přestat?" 
Ujišťoval jsem se, když se ke mně nedostávala žádná odezva. 

,,Ne. Pokračuj, dokud ještě můžeš."

Ani nevím, na co myslel. Ale pokračoval jsem tedy dál. Uměl jsem se ovládat, a tak jsem nenacházel nikam daleko. Jen jsem svými rty a doteky rukou zkoumal jeho tělo.  Po chvíli jsem přestal. Bylo dost pozdě a on si potřeboval odpočinout.
,,Měl bys jít spát."

,,Víš, že jsme ho teď oba zradili?"

Zarazilo mě, co řekl. Z části to byla pravda...
,,Ani ne, anuloval jsem své vazby před tím než ses tu poprvé probudil. Dal jsem jemu i sobě volnost. Lehnu si na druhou postel, aby ses v klidu prospal, tak už to neřeš a zavři oči."

,,Proč nezůstaneš u mě? Bojíš se, že by tě tu někdo ráno našel."

,,Mám snad spát vedle tebe?"

,,Jestli o tom chceš mlčet, tak ne."

,,Proč bych o tom mlčel. Dalo by se říct, že je to stejně jeho vina. Tak se šoupni!"

,,Co to pro nás znamená?"

,,Co to znamená pro tebe? Nevím, jak to mám brát."

,,Víš co uzavřeme dohodu. Jelikož ani jeden nevíme, na čem jsme...necháme si to pro sebe a o všem dalším, co se mezi námi a někým jiným, například Aominem stane, si řekneme. Souhlasíš?"

,,To zní fér, aspoň uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Teď už bychom vážně měli jít spát. Zítra budeš mít první rehabilitaci. Budu s tebou cvičit, pokud budeš chtít. Dobrou."

Objal jsem ho kolem pasu a druhou rukou mu laskal vlasy. Po chvíli jsem usnul.

-----------------------------------------

Přišlo ráno. Ještě tu nebyla ani sestra. Skočil jsem nám pro horkou čokoládu. Když jsem se vrátil, Kise byl vzhůru.

,,Už jsem si myslel, že jsi utekl."

,,Ne, byl jsem nám pro horkou čokoládu, snad ji máš ještě rád. Ale asi budeš muset počkat po odběrech krve."

,,Radši mi pomoz do koupelny."

,,Počkej na ty odběry. Pak půjdeme."

,,Vysprchuješ se se mnou tak jako dřív."

,,Kdy jsme se sprchovali jen my dva?"

,,Nebuď detailista a radši zavolej tu sestřičku."

Splnil jsem mu jeho přání a sestru zavolal. Když mu vzala krev, opatrně jsem se i s ním dobelhal do koupelny.

Pokračování příště...