6.

434 110 4
                                    

Ahoj!

,,Ale i tak, co za život to bude? Pro sportovce je to horší než smrt. Sice už nehraju tak jako dřív, ale pořád je to lepší než nedělat nic. Nakonec zemřu sám bez jediného koníčka. Akashi...proč?"

,,Promiň. Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo, ale vím jistě, že ty to zvládneš."

,,Je tady Aomine? Má vůbec nějakou starost a narovinu prosím?"

,,Každou chvíli by měl přijít. Taky má o tebe strach. Není tak bezcitný."

,,Ne, ale očividně nemá moc zájem."

,,To nemůžeš vědět. Zavolám ti ho, až přijde. Na chodbě čeká tvůj kamarád."

,,Nemám přátelé od doby, co jsem si něco začal s Aominem."

,,Víš, co se říká, v nouzi poznáš přítele. Nechám vás tu o samotě."

Odešel a dovnitř vstoupil černovlasý kluk s modrýma očima. Vypadal ještě líp než tehdy. S bolestí v očích se na mě usmál.

,,Ahoj Yukio, co ty tu děláš? Zrovna u tebe jsem nerad, že mě vidíš ve stavu, v jakým jsem teď. Měl jsi pravdu jsem ubožák."

,,Kise...jsi vážně idiot. Nejsi ubožák a za to se omlouvám, jen jsi hloupý jako vždy. Proč jsi mi ani jednou nezvedl telefon? Chyběl jsi mi, měl jsem o tebe strach a teď tě vidím skoro po roce a ležíš v nemocnici..."

,,Promiň, musíš uznat, že bych stejně nebyl moc dobrý kamarád, což nejsem vlastně ani teď. Ale jsem rád, že tě vidím."

,,Já jsem rád, že tě vidím. Taky musíš uznat, že jsem v něčem měl pravdu. Říkal jsem že když tě nezničí on tak ty sám. Co se ti stalo, že jsi vlastně tady?"

,,Potkal jsem Aomineho...zbytek si vyvodíš sám."

,,Kise, bojím se o tebe. Doufám, že nebudeš vyvádět blbosti...nechci tě znovu ztratit ani nechci, aby mi tě vzal..."

,,Yukio? Co se mi tu snažíš říct. Nikdy ses takhle nechoval..."

,,Tak konečně sis všiml. Kise, miluji tě."

,,Yukio?"

,,Je to pravda, vždy jsem tě miloval, i když jsem na tebe byl zlý a vždy jsem si z tebe utahoval už od naší vyšší střední...a když jsem byl odhodlaný ti to říct, zamiloval ses do toho namyšlence... už ho pusť z hlavy. Koukni se, kam tě to dostalo."

,,Yukio!?"

,,Nemusíš mi odpovídat hned. Počkám si na tebe. Zítra tě taky přijdu navštívit, teď si musím jít něco vyřídit."

,,Yukio...neutíkej zas!"

,,Promiň jinak to ani neumím, vždyť mě znáš. Navíc nechci se s ním setkat. Skončili bychom vedle tebe..."

Lehce se usmál a odešel.

Pokračování příště....

Světlo v temnotě  [AoKise] (KnB) ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat