Světlo v temnotě [AoKise] (KnB) ✔️

23.

Ahoj!!

Opravdu jsem si aspoň teď mohl myslet, že s Akashim můžu začít od znova. Za těch pár dní mi vážně přirostl k srdci. Také si nepamatuji, kdy mě vlastně někdo pozval na rande. Bylo to od něj velice milé. Nechal jsem berle doma, abych ho mohl po cestě držet za ruku. Chodil jsem jen trochu pomaleji a stále jsem pociťoval bolest, ale bylo to o něco lepší než předchozí den. Procházeli jsme se parkem. Akashi byl vážně ohleduplný a když spatřil lavičku, sedli jsme si a chvíli odpočívali. 

Vzal mě do cukrárny a objednal mi extra velký pohár, i když jsem mu říkal, že nesním ani půlku. On si však nic neobjednal. I když to asi ani nemusel, už tak byl dost sladký. 

,,Co se tak tváříš, pomůžu ti s tím, tak už se do toho pusť." 

,,Rád bych, ale radši bych se zakousl do tebe." 

,,Moc vtipné." 
Vzal jsem do ruky lžičku a nabral na ni jahodu se smetanou a naznačil Kisemu, aby otevřel ústa. Mé gesto zopakoval. Dlouho jsem nebyl na rande a necítil se tak mladě. Pokračovali jsme tak, dokud jsme pohár nesnědli. Poté jsem zaplatil a pokračovali jsme dál. Vzal jsem ho na své oblíbené místo s neuvěřitelným výhledem. Jen jsem nečekal, že když ho budu sledovat s někým, bude se mi líbit o to více. Bylo to mé odpočinkové místo. Nacházelo se na kopci zarostlém trávou. Dobře se tam leželo a skoro nikdo tam nechodil. Ideální místo na rande, nemyslíte? 

Leželi jsme si jen tak v trávě. Bylo příjemně. Akashi se nad něčím zamyslel a vůbec mě nevnímal. Trochu jsem žárlil, že mi nevěnoval pozornost. Jedním prstem od spánku až na bradu. Konečně na mě pohlédl. Nechal jsem se unášet jeho krásnýma očima. Přiložil mi dlaň na tvář. Využil jsem příležitosti a propojil své prsty s těmi jeho. Najednou jsem opět pocítil ten lechtavý nával. Nehodlal jsem se zbavit toho pocitu jen tak nadarmo, a tak jsem spojil naše rty. 

Vše, co se tu dělo od doby, kdy jsme sem vkročili, jsem si ukládal do hlavy. Hlavně ten jeho sladký pohled, jemné rty a neuvěřitelnou hebkost dlaně. Opravdu jsem byl moc šťastný, když jsem byl s ním. Možná to zní sobecky, ale nelituji toho, že to vlastně započalo hloupou nehodou. Na Kiseho místě bych sám sobě nafackoval, ale i on vypadal, že zase žije...

Pokračování příště...