Ahojky! Možná jsem trochu lhal. I dnešek bude smutný.
,,Neodejdu, když už jsem tady."
,,Ale já tě tu nechci, co na tom nechápeš? Ani jednou mi neodpovíš, jak bych chtěl. Nic mi nevysvětlíš, tak proč jsi teda tady?"
,,Záleží mi na tobě."
,,Nelži už! I Akashimu na mě záleží víc. On mě držel za ruku, když jsem byl v bezvědomí a byl tu se mnou, když jsem otevřel oči a kde jsi byl ty? Pryč! Tak jako vždycky. Nezasloužíš si ho. Docela se bojím, že mu uděláš to samé."
,,Nikdy bych to znovu neudělal. Ty jen nevíš, co se stalo, prostě to nemůžu říct, nenáviděl bys mě a to nechci."
,,Co když tě nenávidím už teď? Myslíš, že jsem natolik silný, abych tě nenáviděl kvůli pravdě, kterou mi zatajuješ? Vždyť víš, že nejsem takový. Já se nezměnil."
,,Já vím, promiň. Stydím se za to, že jsem tě tu jen tak nechal. Nechtěl jsem tě ranit, nechtěl jsem nikdy, abys dopadl takhle. Chtěl jsem s tebou být napořád, ale nemohl jsem. Nemůžu ti říct ani proč. Udělal jsem něco strašného a dopadlo to takhle."
,,Aomine, je mi jedno, jak strašné to je, hlavně mi řekni, jak to bylo. Nebudu tě soudit, nebudu ti nic vyčítat, přestanu se takhle vztekat a nechám ti volný prostor, ale vysvětli mi to. Jinak to nikdy nepochopím."
,,Víš, já někoho jsem napadl. Posmíval se mi, že chodím s tebou...že jsem gay a že mě ty jen využíváš, že je to pro tebe jako koníček. Nemohl jsem poslouchat ty lži o tobě, a tak jsem mu ukázal, co si zasloužil. Nevím, kdo to byl ani odkud tě znal. Někdo, kdo nás viděl, zavolal policii. Začal jsem utíkat. Po hodině jsem je setřásl a skončil jsem v parku. Ale ten hajzl si stačil zavolat posily. Nejen, že mě zmlátili, ale ještě mi něco píchli. Byl jsem strašně mimo a nakonec jsem se ocitl v nápravné léčebně pro mladistvé. Bylo to strašné. Zabavili mi všechny věci, proto jsem ti nemohl odepsat. Dovolili mi to jen číst, prý abych se poučil ze svých chyb. Potom jsi přestal psát a já ztratil naději. Oni mě v tom utvrdili, řekli, že už ani tobě na mě nezáleží, že jsem k ničemu, zbytečný...nepotřebný...nenapravitelný. Zlomili mě. Byl jsem na dně a nakonec se ukázal Akashi a zachránil mě. To je celá pravda. Dostal mě odtamtud, ale věci jsem zpět nedostal. Dlouho jsem trpěl, měl deprese tak jako dřív. Potřeboval jsem mít někoho u sebe. Protože jsem byl u Akashiho, zamiloval jsem se do něj. Jel jsem zpět proto, abych se ti omluvil, ale když vidím, co jsem způsobil, nemůžu odjet zpět."
Pokračování příště...
ČTEŠ
Světlo v temnotě [AoKise] (KnB) ✔️
RomantikJednou jsme si řekli: ,,Záříš jako světlo." ,,Ty jsi zase jako temnota." ,,No vidíš, jak by tyto prvky mohli být spolu?" ,,Tak jako spolu byly doteď, budou spolu i nadále." ,,Nechci tě pošpinit ještě více." ,,Neblázni! Jsme jako světlo v temnotě. S...