Světlo v temnotě [AoKise] (KnB) ✔️

7.

Ahoj! Dnes budu vyprávět trochu smutnější část příběhu, ale ne vždy to bude takové. Jsem rád, že jste tu se mnou. 

I když nechtěl, nakonec se s ním stejně setkal. Než odešel, stihl vstoupit Aomine. Jejich pohledy zajiskřily s nevyslovenou otázkou, co tady vlastně ten druhý dělá.

,,Tohle jsi přehnal, idiote!"

,,Jdi už radši!"

,,Proč bych měl? Ne, vlastně máš pravdu. Nejsem jako ty a nechci ho zraňovat ještě víc, takže odcházím. Nezapomeň zase utéct..."

,,Kisama!!!"

,,Nekřič, jsme v nemocnici." 

Velice napjatá atmosféra...
Yukio odešel a nechal mě tam s ním o samotě. Byl jsem docela rád, že jsem ho viděl. Jenže to bych nesměl být já, aby mě z toho hned radost přešla...možná aspoň vy budete chápat proč? 

,,Co ten tu chtěl?" 

,,Je to můj kamarád..."

,,Já myslel, že se s ním už nebavíš."

,,Proč si to myslíš?" 

,,Přeci jsi mi psal každý den..."

,,Tohle nemyslíš vážně...když víš tohle, tak musíš vědět, co všechno se dělo, jak jsem bez tebe žil a jak mi bylo každý den, když jsem čekal, že se mi ozveš."

,,Ale pak jsi to stejně vzdal..."

,,Děláš si srandu? Po jaké době taky? Vydržel jsem to rok. Já si totiž ještě týden zpátky myslel, že už jsi vážně mrtvý. Neozveš se ani jednou za těch 365 dní a mě budeš říkat, že jsem to vzdal. Ano vzdal a otázka zní, co by to změnilo, kdybych ti psal až do dnešního dne? Odpovím ti...nic. A víš proč, protože ty jsi to vzdal se mnou a bez jediného slova jsi odešel ani jednou ses neozval a kdybys to nevzdal ty, aspoň jednou bys mi odpověděl. Vytáhl jsem tě z toho nejhoršího a ty jen tak zmizíš. Přijde ti to normální? Mě ne, Aomine! A teď se na mě podívej. Podívej se, jak vypadám, kam si mě dostal a co jsi ze mě udělal, už to nejsem já. Jsem jen prázdná schránka. Jak mám žít?"

,,Promiň..."

,,Tohle je vše, co poslední dobou dokážeš, viď? Místo omlouvání, už bys mi mohl vysvětlit, co se vlastně stalo."

,,Nemůžu. Sám totiž nevím, co se stalo, ale už jsem nemohl dál. Až s Akashim jsem začal žít...přestal jsem mít noční můry a nebyl jsem prázdný." 

,,Proč jsi Akashimu nikdy neřekl o nás dvou? Proč jsi nikdy neřekl, že něco takového prožíváš, od toho jsem tu přece pro tebe byl. Vždyť jsme spolu chodili, tak neříkej, že jsi mi to říct nemohl. Nebo mi nelži a rovnou řekni, že tě to prostě se mnou nebavilo. Proč jsi dovolil, abych trpěl tak dlouho a sám, proč jsi mě prostě jednoduše neposlal jedinou zprávou k čertu?"

,,Já nevím."

,,Aomine, tohle ví každý...prostě jsem ti za to ani nestál. Víš co můžeš odejít. Já na to dnes nemám."

,,Budeš teď s ním?" 

,,Vážně, tohle tě zajímá? I kdybych byl, tobě to přeci může být jedno, přítele máš, k čemu bych ti byl já? Počkat...možná bys měl o starost méně, když bych byl s Yukiem, že? Odejdi už, jen mi ubližuješ..." 

Pokračování příště...