Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ Translation

037

Zpětné zrcátko v autě odráželo moji identitu. Zayn mi koupil stříbrnou masku, která mě skrývala tak dobře, že nešlo rozeznat, kdo se pod ní skrývá. Ne, že by moje zelené oči a blonďaté vlasy prozrazovaly, kdo jsem. Hodně žen pracuje u mafie a jsou mi podobné.

Sundala jsem si na chvíli masku. Seděla jsem na zadním sedadle a vedle sebe jsem měla položenou cestovní tašku, která byla zaplněna zbraněmi.

Kožené sedačky v autě se mi lepily na stehna. Vzduch v autě voněl po kolínské. Toto auta bylo naše. Bylo cítit mým otcem.

Jeho oči se soustředily na cestu před námi, která byla osvětlována pouličními lampami. Během toho, co se rychlost auta zvyšovala, srdce mi bušilo stále rychleji. Vybrala jsem si to a byla jsem si jistá, jaké budou následky. Zahnala jsem suché výhružné hlasy v mé mysli.

Když jsme zastavili za vysokou budovou, položila jsem si ruce do klína. Bylo to velkolepé. Prázdné betonové zdi a okna byly orámovány zlatou barvou. Tento muž na tom nebyl ekonomicky špatně a nebál se utrácet.

,,Vepředu osm členů stráže. Půjdeme zadním vchodem, kde jsou jen dva. Chcou identifikaci všech hostů ještě před tím, než si dají masky," vysvětlil nám Zayn. Vzal do ruky tablet, který jsem používala a nahrál do něj mapu obrovské budovy a všechny možné vchody a východy, které do mapy bude přidávat během akce.

Procházel si mapu a ukazoval na určitá místa. Odpoutala jsem se a nahla se dopředu, abych lépe viděla a pochopila jeho taktiku. Harry zaparkoval na ulici pár metrů od zadní části budovy, vypnul motor a hleděl na jediné světlo v autě-tablet.

,,Budeme se muset rozdělit. Je to nevyhnutelný." Řekla jsem jim. ,,Grogan bude obklopenej ochrankou, to je jasný. Jak ho dostaneme, když nebude sám?"

Harry otočil hlavou a prohlížel si mapu. ,,Není chytrý mířit na někoho ve skupince lidí, ale jestli začne rozruch, můžeme se nějak proplížit a vzít ho."

Nastala dlouhá pauza, ve které se tři mozky snažily přijít na způsob, jak naši akci uskutečnit. Zayn zakroutil hlavou a zamumlal, ,,Potřebujeme něco menšího, musíme se držet při zemi."

,,Čím mazanější to bude, tím máme větší šanci být viděni. Když bude rozruch, máme větší šanci. Navíc jsou všichni určitě napjatí, protože už můžou být v jedné místnosti s nepřáteli," vysvětlila jsem a snažila se být co nejvíc nápomocná.

Zayn nakonec kývl. ,,Přijde mi, že tento chlap využívá úzkosti jeho zákazníků. Není pochyb, že pracoval pro Gatese."

Harry se nadechl. ,,Takže roztýplení? Přemýšlím o výbušninách, něco s ohněm."

,,Super," vložila jsem se do řeči. ,,Nic nepřiláká víc pozornosti, než výbušniny."

,,Nemůžu uvěřit tomu, že spolu všichni pracujeme," zamumlal Zayn tiše. ,,Buď nám to vyjde, nebo všichni umřeme a já vás oba zmlátím v pekle."

Podívala jsem se na něj. ,,Proč si myslíš, že spolu budeme v pekle, nebo že mě porazíš?"

,,V pekle nejsou žádný hranice," odpověděl, jeho oříškové oči se vpíjely do mých. Došlo mi, že spolu můžeme vycházet. A rozumím, proč je naštvaný. Neměla jsem zde být. Nic takového se nemělo stát a Zayn má právo být naštvaný.

Harrymu se to nelíbilo, ,,Už tak žiješ bez hranic." Pak se na mě otočil a zdálo se, že mě tím umlčel. ,,A ty, přestaň ho pokoušet. Nebo ti něco udělá a já budu donucenej pokurvit mu obličej."

,,Už tak je zkurvenej," pokračovala jsem, vyzněla jsem docela dětinsky, ale nemohla jsem si pomoct.

Zayn ze sebe vydal pobavený, ale hořký smích. ,,Nechci bejt pyšnej, což jsem, ale můj obličej by mohl bejt považovanej za ukázkovej a atraktivní."

Než měl Harry šanci ho umlčet, úšklíbla jsem se a zeptala se, ,,Víš, co ještě to může znamenat?"

Ten tmavovlasý kluk se na mě otočil. Naše oči se blýskaly, moje pobavením, jeho hněvem. ,,Poslouchejte, oba dva. Opovažte se--" Začal Harry.

,,Zbytečný. Beznadějný. Úplně marný. Totálně nesmyslný." Poznamenala jsem a zvedla obočí. ,,Takže možná máš pravdu."

Jeho nosní dírky se rozšířily a když se posunul dopředu, asi aby mě udeřil, Harry mu zatlačil na hruď. ,,Catalino!" Zakřičel Harry hlasitě a zastavil naštvaného Zayna, aby mi neublížil. O centimetr jsem se posunula dozadu, trochu jsem litovala svých slov, ale nemůžu si pomoct v tom se bránit.

,,Zayne," Harry vydechl, hněv mu skoro prskal z uší. Byl přímo rozzuřený. ,,Vypadni z auto a nech mě se o to postarat." Přikázal mu a s jediným pohled mířeným na mě Zayn rozrazil dveře a vyšel ven, aby se zchladil.

Pak se na mě Harry otočil. ,,Co to s tebou kurva je?" Křikl a já překřížila ruce na hrudi, zatímco jsem hleděla na svoje černé šaty. Už je to docela dlouho, kdy na mě naposledy křičel. Je to vlastně rekordní čas.

,,Jeho účel není stejnej, jak můj. Technicky se o tvoji bezpečnost vůbec starat nemusí. Dojde mu s tebou trpělivost. Je zázrak, že zrovna já že všech lidí se pořád držím. Přestaň se chovat jak nějaký zkurvený děcko, než ti kurva ublíží a já budu donucenej ho přímo kurva zabít," naštvaně mě poučoval. Nic na jeho hlase nebylo vstřícné, což jsem si určitě zasloužila. Už tak je špatné, že jsem tady.

Je to překvapující. Byl to Zayn, který mě varoval před Harrym a jak riskatní je dostat se na jeho dobrou stranu, jestli nějakou vůbec má. Byl to Zayn, který Harryho nazval debilem. On byl ten, který byl klidnější a méně agresivní. Ale bylo to jen tehdy, kdy se měl starat o moji sestru.

Když jsem tak nad tím přemýšlela, moje mysl málem zkolabolala. Co mi Paige zatajila?

Povzdechla jsem si a prohrábla si vlasy. ,,Dobře, promiň. Máš pravdu. Neměla jsem to udělat," zašeptala jsem a podívala se na něj.

Harry se na mě podíval s naštvaným výrazem, nakrčeným obočím a zatlou čelistí. Po pár sekundách se jeho výraz změnil a zašeptal, ,,Nedívej se tak na mě."

,,Nedívám se na tebe," řekla jsem mu jemně. Moje oči se podívaly na dveře po mojí pravici. ,,Můžeme už jít, prosím?"

Stáli jsme před autem a Harry vzal cestovní tašku, ze které vydělal zbraň. Byla jsem překvapená, když ji zavřel a zabouchl dveře. Pak se otočil na mě.

Podíval se na mě pevným pohledem a zašeptal, ,,Tady. Když se něco, bože snad ne, stane a já u tebe nebudu včas, mířit umíš. Nikdy jsem to nepřiznal, ale střílíš líp, jak Zayn."

Cítila jsem, jak mi dlaní nazvedl šaty a odhalil mi stehno. Zvedl moji nohu, zatímco moje dlaně přistály na jeho hrudi, abych nespadla.

Ostře jsem se nadechla, když mi zbraň zastrčil za lem spodního prádla. Zamračil se a dlaní se dotkl mé tváře. Pak se natáhl a jemně mě políbil. Tak jemně, že jsem neměla čas ani reagovat.

Rychle jsem zamrkala a najednou se Zayn objevil vedle nás. Jeho oči se dívaly po nás obou, jelikož asi viděl nějakou interakci, ale rozhodl se být zticha.

,,Dobře. Radši si nasaďte ty masky. Dva chlápci u vchodu jsou roztýpleni díky holkám, který se daly snadno uplatit," zasmál se a zakroutil hlavou, zatímco si nasazoval elastickou masku na obličej. Modrá v kombinaci se zlatou mu slušela, modrá se mu hodila ke kůži a zlatá k očím.

Harry nic víc neřekl. Ani nic neřekl, jen si nasadil masku. Jeho byla bílá se zlatými detaily a černým lemováním. Bylo to dohromady moc krásné. Jeho bledé zelené oči a maska. Příliš jsem se soustředila na jeho vzhled a pak si nasadila svoji černo-stříbrnou masku taky.

Poslední pokyn zněl od Harryho. ,,Zayne, ty běž a jakmile najdeš Grogana, sleduj ho. Určitě bude obklopenej ochrankou. Rád se chová nadřízeně. V jeho složkách sem četl, že je namyšlenej a víš, jak to u takových chodí." Vysvětlil Harry krátce.

Zásmala jsem se nad jeho slovy a Zayn obrátil oči v sloup. ,,Co ty a Catalina?"

,,Budeme hledat výbušnej materiál. To bude lehký. Už teď o něčem vím," zamumlal Harry. ,,Když zavolám, odpověz a buď rychlej."

Kývl hlavou a já cítila srdce až v krku, když oba nabili zbraň a společně jsme šli do budovy. Srdce mi bušilo neskutečnou rychlostí.