Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ Translation

052

Bylo mi jasné, že Harryho reakce na Jinxovo divné chování bude napjatá. Nemrhala jsem časem a došlo mi, že Jinx bude ten zvěd, ale v Harryho mysli je Jinx jak zvěd, tak hrozba v našem vztahu. Snažím se jeho chování ignorovat, jelikož se snaží vše ovládat.

,,Jak se cítíš? Hladově?" Komentuje můj otec u stolu s večeří. Stůl je dlouhý a vyleštěný, až se blyští. Otec sedí na jednom konci a já na druhém.

Zvednu hlavu a málem se zadusím jídlem v ústech. Čím rychleji jím, tím víc chci jíst. Jsem neskutečně hladová, sotva jsem si všimla toho, že jsem pár dní vůbec neměla chuť jíst. Jen jsem byla ráda, že jsem mohla.

Kolem místnosti stálo pár strážců, mezi nimi i Harry. Stojí rovně u zdi, ruce má překřížené na hrudi. V uchu má sluchátko. Je čistý, má na sobě černou košili, černé kalhoty a černé boty. Celý tým má na sobě zase to stejné.

Moje oči se zaboří do skoro prázdného talíře. ,,Jsem v pohodě, díky." Moje odpověď je krátká a rychlá. Ale taková, aby si nemyslel, že jsem naštvaná nebo že něco skrývám. Proto se chovám, jak kdyby se nic nestalo.

Ne že bych svému otci věřila. Je to jen proto, že se snažím vybrat tu nejlepší možnost. Myšlenky, že by mě Harry podrazil, nebo že by to otec vzdal kvůli penězům a moci..nemyslím si, že cokoliv teď dělám, je správné.

Utíkání nic nespraví. Za pár hodin bych byla chycená a u Fraye. S Harrym je aspoň nějaká šance, že jsem v bezpečí.

Slabý cinkot stříbrných příborů a napětí se opět objeví.

Slabě kývne, vezme si ubrousek a utře si koutky úst. ,,Tak dobře. Jak ti jde čtení a učení?"

Přeji si, abych mu řekla pravdu. Že moje verze učení a čtení je být zahalená v peřinách a v Harryho objetí, kdy já uspokojím jeho a on mě. To by ho doslova dostalo.

,,Jde to dobře," odpovím slabě a vidličkou oddělím lososa od šťouchaných brambor. ,,Jak se má máma?" Najednou se ho zeptám.

Přestane si utírat koutky úst, ubrousek si položí do klína a v obličeji má pevný výraz.

,,Víš, že se s ní nestýkám. Nevím, co má ta ženská v plánu, a ty by jsi se o ni taky měla přestat zajímat," řekne chladně.

Tvrdě se kousnu do vnitřní strany tváře. Přes zatnutou čelist promluvím. ,,Víš, že je to moje matka. Mám právo o ní slyšet."

,,Nechci to slyšet--"

,,Jasně, že nechceš! Nikdy nechceš. Moje slova jsou všechna ta mrtvá těla, která máš na svědomí," řeknu odvážně a hned toho lituju.

Tiše si stoupne, jeho židle není tak tichá, jak ostatní lidé v místnosti. Zpozorním, když promluví. ,,Tvoje matka je slabá, emocionální děvka. Utekla! ...a nechala mě samotného s tebou a Paige, protože ji to nezajímalo. Byla to chyba a nemůžu nechat, aby mě chyby rozptylovaly. Takže zavři pusu, než budou nějaké postihy."

Otec projde kolem mě a pevně mě chytne za čelist, až syknu. Rty pevně semknu k sobě, když se mi snaží natočit hlavu tak, abych mu viděla do očí. Cítím se rozlíceně a ovládání vzteku mě až bolí.

,,Budeš číst a učit se. Soustřeď se. Ať už od tebe žádný takový sračky neslyším. Myslíš si, že to nevím, ale já to vím. A zastavím to za každých okolností, pokud to hned nepřestane," vyplivne pevně, zamračím se a odtáhnu ho od sebe, otočím hlavou.

Pak odejde. Sedím tam a sleduju některé muže, kteří otce následují, Harry není mezi nimi. Zdá se být bez emocí, když přijde ke mně.

Pak si sedne vedle mě, položí svoji velkou, drsnou ruku na stůl před sebe, jeho ostré oči mě sledují.