Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ Translation

027

Svými hrubými dlaněmi mi přejížděl po stehnech nahoru a dolů. Naše oblečení se o sebe třelo, dotyky zrychlovaly naše dechy, které nekontrolovaně opouštěly moje ústa. Pořád jsme se k sobě vracely. Moje hruď se na něj tlačila čím dál víc.

Konečky mých prstů se zarývaly do jeho potetovaných bicepsů, zdráhavě, ale naplněné nadšením. Jeho rty byly jemné, k zulíbání a zkušené. Panovala mezi námi obezřetnost. Časem se ale rozletěla na milion kousků jako skleněná sklenice.

Nechala jsem, aby mě chytil za boky. Jeho stisk byl silný, jakoby chtěl dostat frustraci z mého těla ven. Skoro hmatatelný stres mezi námi proudil jako studený vítr, čímž mi vytvořil mráz po zádech.

Harryho kůže byla jemná a teplá, krucánky jeho tetování jsem skoro nevnímala. Lehce jsem pootevřela ústa a on toho využil, aby naše jazyky lehce spojil. Ruce jsem mu položila na ramena a pak se pomalu dostala až ke krku.

Stále jsem měla nohy omotané kolem jeho pasu, jako původně, a on mi hladil nejnižší místo mých zad. Čím silněji naše rty na sebe tlačily, tím víc rostla teplota okolí. Harry ničil svůj hněv polibky a pro jednou jsem nechala svoji frustraci rozplynout.

Nijak jinak se nehýbal, jen mě líbal. Nemohla jsem odmítnout jeho doteky a polibky. Byl to sice náhlý pokus o projevení náklonnosti, ale účel to splnilo.

,,Nikdy tomu nebudu rozumět," zašeptal mezi polibky. Oči jsem měla celou dobu zavřené, ale po pár sekundách jsem je otevřela, i když byly naše rty stále spojené. Cítila jsem se nervózně, měla jsem divný pocit v žaludku a hořící tváře.

Jeho zelené oči se zahleděly do mých. Snažila jsem se uklidnit. Zhluboka a pořádně jsem se nadechla. Dlaněmi jsem ho lehce pohladila po jemné kůži na krku.

,,Proč jsi mě políbil?" Tiše jsem se zeptala a bála se jeho odpovědi. Když to bude bolet, tak ať to bolí teď, než po tom, co si budu dělat nějaké naděje.

Harry se, jako vždy, zamračil. Pevně na mě hleděl. ,,Protože se mi to zdálo jako vhodný v ten moment. Nejsem si jistej, proč jsem to tak cítil."

,,Jsi velmi náhlý." Zašeptala jsem. ,,Políbit mě po tom, co jsem tě skoro přizabila botou s vysokým podpatkem, se ti zdálo jako vhodný moment?"

,,Nevěděl jsem, co jinýho dělat, Catalino," Trval si na svém. Spolkla jsem svoje ztrapnění a opřela si dlaně o obličej. ,,Pořád na mě tlačíš." Jazykem si olízl rty a pak zatnul čelist.

Nic jsem neřekla, když se ode mě odvrátil a odstoupil. Nohy jsem položila zpátky na zem, jelikož je ze sebe jemně sundal.

Harry se mi hluboce zadíval do očí. ,,Neházej na mě žádný sračky."

Nic jsem neřekla, tak mě Harry vzal za bradu. Odvrátila jsem od něj oči, ale to se mu podle zamlaskání nelíbilo. ,,Je to dostatečně jasný?"

,,Zasloužil jsi si to," testuji jeho trpělivost.

Zamračil se trochu více a lehce otřel svoje rty o mé. V mysli jsem toužila po jeho rtech, ale chtěla ho od sebe i odstrčit. Příliš rychle se vzdávám. ,,Jo, zasloužil." To je vše, co řekl, čímž mě překvapil.

Zakroutila jsem hlavou a povzdechla si. ,,Nikdy nás nepochopím."

,,To já nechci," odpověděl a opět lehce spojil naše rty. ,,Nechci tomu rozumět." Zamumlal do mých rtů. ,,Možná je to tak lepší." Zachraptěl.

Asi měl pravdu. Myslím na jiné věci, které jsou v cestě. Mnohem důležitější věci. Bylo by lepší na toto nemyslet. Nechat si tyto problémy na jindy, protože už jich máme dost.