Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ Translation

057

Naše další zastávka bylo centrum města, plná ulice lidí v Bridgetownu. Bylo to malé město, ale dobře se v něm dalo splynout. Není to něco neobvyklého, takže je to skvělé místo. Vyjdeme prudké schody s kufry. To horko už začíná být nesnesitelné. Harry je vepředu a vede nás, zatímco já se rozhlížím po okolí.

Ještě s ním musím mluvit. Od té doby, co jsem mu řekla, že jsem mu neodpustila a že s ním nechci mluvit, respektoval moje přání. Pořád mu všechny věci odpustím, a za to se nenávidím, ale prostě se to stává. Tentokrát, trochu dětinsky, se snažím nechat svoje zvyky jít a udržet si pevnou tvář.

Otevře dveře a odhalí malý pokoj, ve kterém jsou jen dvoje dveře. Nábytek byl pomalován květinami a mezi oknem a postelí byl větrák. Nadechnu se a ucítím zápach z cigaret a jídla. Harry otevře okna, odhrne závěsy a pustí do pokoje sluneční světlo.

Svoji tašku položím na květinový gauč, protáhnu si ruce a rozhlédnu se po zbytku pokoje. Na zdech visí obrazy měst a přírody, a dokonce i kočky. V místnosti jsou bílé kovové židle a malý stůl, ohořený sporák a lednička, která je prázdná.

Lednici zavřu a otočím se na Harryho, který si skládá zbraně na stolek. Zvednu obočí. Jeho nejdivnější zvyk je asi skládat si zbraně vedle sebe. Je to jak kdyby se nechtěl přepočítat, i když je počítá několikrát za sebou.

Každopádně se ho radši neptám, proč to dělá. Porozhlédnu se znovu a zahlédnu vanu s tekoucím kohoutkem. Vydechnu úlevou a vrátím se k tašce, abych se mohla vykoupat. Vanu si napustím do poloviny studenou vodou a ponořím se do ní. Sedím v ní sice znuděná, ale spokojená.

Začnu si hrát s věcmi, které jsou kolem. U vany najdu starou knihu, do které se začtu. Je to kniha podle skutečné události, kdy dvě ženy zabily své muže. Začtu se dál, dokud mě voda úplně rozmáčí tělo a proto musím z vany odejít.

Snažím se najít ručník, abych se usušila, ale nemůžu ho najít. Rozhodnu se tedy sednout zpátky do vody, ale tak, aby moje nohy visely přes okraj ven. Pohodlně se uvelebím a znovu se začtu do knihy.

Asi za půl hodiny, když už voda pomalu vysychá, uslyším otevírání dveří. Harry stojí ve dveřích a určitě mě sleduje. Nepodívám se na něj, jsem naštvaná a proto mu nevěnuji žádnou pozornost. Ale vím, že se usmívá. Ten úsměv, který je pro něj typický a který jsem teprve nedávno objevila.

,,Vypadáš dobře, bejby," zamumlá chraptivým hlasem. Ten hlas, který mi způsobuje bolest všech kostí. Tentokrát se ale udržím, postavím mezi nás pevnou betonovou zeď a nenechám ho projít.

Všimnu si, že toto děláme často. Sexuální narážky a pak starý dobrý sex. Oba se snažíme toho druhého svést v každé situaci a to se stane tím pravým rozptýlením. Lituju toho, že jsem mu slíbila naštvaný sex. V té chvíli jsem to chtěla zkusit..protože jsem byla naštvaná, ale teď jsem pořádně nasraná.

Moje oči stále sledují knihu. Neutrálně a nezaujatě. Dělám, jak kdyby tam ani nebyl. Pobaveně se pro sebe zasměje a pak si povzdechne, sedne si na zavřený záchod. Otevřené dveře dovnitř pustí chladný vítr, který mi narazí na nahé tělo. Mám z toho husí kůži a jde to vidět na určitých místech.

,,Dobře, lásko. Je mi fajn tě jen sledovat," pokrčí rameny a překříží si ruce na hrudi. Užívá si to až moc.

Ten chlap je fakt provokatér. Pořád se snaží, abych něco začala. Ví, že mi slíbil, že počká, až mu odpustím, ale dělá to jen proto, abych otevřela pusu a připomněla mu to. A to přesně udělám.

Otočím stránku hlasitě, abych mu ukázala, že jsem fakt naštvaná.

Harry se zasměje.

Mám nutnost zatnout čelist. I přes naše dětinské hry vždycky najdu způsob, jak se naštvat.