Dust Bones [Punk Harry Styles] CZ Translation

047

V dlani jsem držela vychlazenou láhev vody, ve druhé sáček s ledem. Dům se zdá být prázdný, tichý, jelikož jsou skoro všichni pryč.

Většinu dne jsem strávila s Harrym a jeho tvrdohlavostí, která odmítala moji pomoc.

Otevřela jsem dveře a viděla ho, jak stojí s očividnými potížemi. Semknutá čelist a rty o tom vypovídají. Hlasitě si povzdechnu a nechám klesnout ramena.

,,Harry, řekla jsem ti, aby jsi se přestal snažit vstát," řeknu trochu naštvaně, i když jsem už z poloviny přijala ten fakt, že se jen tak lehce nevzdá.

Sykne bolestí a pokusí se rovně vstát. Jakmile se v klidu a bez problémů postavil, promluvil. ,,Jsem v pohodě."

Pospíchala jsem za ním, položila jsem láhev vody na noční stolek a pytlík s ledem vedle toho. Natáhla jsem k němu, abych mu pomohla, ale zakroutil hlavou a varoval mě. ,,Cato."

,,Ublížíš si," trvám si na svém. ,,Musíš odpočívat."

Harryho obočí se nakrčí, ignoruje všechny moje požadavky a začne kráčet ke koupelně. Nemůžu uvěřit tomu, že se tak snaží, i když je tak zraněný.

Následuji ho do koupelny, kde si rozepne pásek a zip na kalhotech, stoupne si k záchodu.

,,Budeš mě sledovat, jak čůrám?" Harry vyplivne sarkasticky, stojí otočený zády.

Nejsem nějak naštvaná, jak bych byla předtím, takže jen obrátím oči v sloup a stoupnu si k umyvadlu, abych si aspoň umyla unavený obličej.

,,Jen jsem si dělal srandu," pak řekne, asi si myslel, že byl na mě moc hrubý.

Zapnu vodu a podívám se na sebe do zrcadla. Bledý obličej, oční víčka růžová od neustálého pláče. Mám kruhy pod očima a moje vlasy vypadají jako hnízdo. Nemůžu se na sebe dál dívat, tak skloním hlavu dolů.

,,Já vím," zamumlám, ohnu se, abych si umyla obličej. Ale nemůžu, protože mě dlaně chytí za ruce. Odtáhne mě od umyvadla a otočí mě k sobě.

Pohladí mě palcem po tváři a já se na něj zamračeně podívám.

,,Měl by jsi spát," řeknu mu tiše.

,,Spal jsem dost," zamumlá, natáhne se za mě, aby vypnul vodu. ,,Ale jestli na tom trváš, musíš se ke mně přidat."

,,Nemůžu spát," povzdechnu si. ,,Můj otec by mohl zavolat nebo něco."

Harry mě chytne za ruku a palcem mi pohladí klouby. ,,Když by zavolal, určitě by jsme to od někoho slyšeli."

,,Harry--"

,,Přestaň. Nechá mě se o tebe starat jen proto, aby mě pak využil. Nebude ti volat, dokud se nezahojím."

Zastavím se. ,,A ani nebude volat, aby si se mnou jen popovídal. Ale to je v pohodě. Taky ho nechci vidět."

Jeho bledě zelené oči mě sledují, obočí má jako vždy nakrčené. ,,Nesmíš se cítit odmítaná od tvýho otce. Zdá se, že nemá srdce, ale nikdy mu na nikom nezáleželo víc, než na tobě. Měl právo mě zbít. Věřil mi a já jsem plánoval proti němu."

Jsem moc otupělá a unavená, abych to nějak zpracovala, ale rozumím tomu, jak se Harry cítí. Protože je muž svého slova, a když ho nedodrží, zdá se, že ho to nějak postihne. Stejně si nepřeji teď otce potkat.

Když neodpovím, Harry mě vytáhne z koupelny. Pomůžu mu lehnout si na matraci a jen s malými obtížemi to zvládneme. Lehnu si vedle něj.

Položím mu ledový sáček na modřinu na čelisti a on sykne překvapením. Otevře ústa, aby protestoval, ale nahnu se a krátce ho políbím.