Sunflower among weeds | Larry

Second chapter

Brunet nevlastnil auto. Žádné nikdy nebylo třeba, a i kdyby bylo, jeho finance mu to nedovolovaly.

Neměl se špatně, nebo si alespoň nikdy nestěžoval, ale nemohl si dovolit utrácet za něco tak drahého jako bylo auto.

Brunet měl štěstí, jelikož bydlel blízko centra, kam se mohl dostat autobusem a jeho práce byla pouze 8 minut chůze z jeho bytu.

Vlastnil květinářství na malém náměstí, kde se přesto denně vystřídalo mnoho lidí. Jeho krám byl překrásný, a vedl si opravdu dobře. Každý tam alespoň jednou týdně zabloudil kvůli jeho příjemné atmosféře nebo jednomu ze dvou usměvavých a pohledných prodavačů.

S brunetem obchod vlastnil také jeho nejlepší a také jediný kamarád. Blonďatý, věčně hladový a usměvavý Ir, Niall.

Každý měl tyto dva chlapce rád, každý, až na dvojici místních problémových mužů, černovlasého Pákistánce Zayna Malika a Liama Payna, kteří měli oblibu v tom, mladíka ponižovat a vtloukat do jeho mysli lživá a nemilá slova.

To byl také důvod brunetovo špatné nálady v posledních měsících. Tato dvojice mu totiž mile ráda připomínala fakt, že ještě nikdy neměl vztah a že je stále nedotčený, což odůvodňovali tím, že o jeho ošklivý obličej by ani slepec nezavadil pohledem a o jeho tlustý ženský zadek by si ani nemohoucí kolo neopřel -což byla vlastně velmi hloupá poznámka, k čemu by bylo nemohoucímu kolo?- i přes to byl mladík z jejich slov velmi smutný a ani Niall nevěděl co s ním.

Zrovna dnešní odpoledne, dvě minuty po odchodu jejich už několikátého zákazníka a chlapcova smutného pohledu se Niall rozhodl promluvit.

"Lou, za poslední dva měsíce si se snad ani jednou neusmál. Pokud to takhle půjde dál, budu nucen zavolat tvojí matce a informovat jí o tvém stavu," Niall udržoval tón svého hlasu vážný a lhostejně měnil vodu ve váze s kyticí žlutých tulipánů.

Nehodlal na Louise naléhat, ale jeho kamarád se až příliš dlouho utápěl v smutku, a tak neotálel a zakročil.

Brunet mlčel a tak blonďatý stočil ruku za záda a pomalu začal vytahovat z kapsy svých modrých jeansů jeho černý iphone.

Louis obrátil svůj zděšený pohled na svého kamaráda. Nemohl uvěřit tomu, že ho Niall chce vydírat.

Jeho kamarád totiž věděl, že Louis má se svou matkou sice skvělý vztah, ale jeho matka byla ochotna pro štěstí svého milovaného synka udělat cokoliv, i kdyby to mělo být například vylepení plakátů po celém městě s jeho fotkou a nápisem 'kdo přinutí Louise usmát se, připadne mu jeho ruka a půlka království'. (AN - try not laugh:))

Bylo to sice komické, vzhledem k tomu že žádné království neexistovalo, ovšem jeho matka byla ochotna jeho krev v nejvyšším případě, v nejkrizovější situaci obarvit na modrou jako měla šlechta.

"Nialle, j-j-á, uhm-m, udělám cokoliv, jen prosím, prosím nevolej mojí matce," upřeně hleděl Niallovi do očí a pohledem ho prosil o milost.

Niall si bruneta nedůvěřivě prohlédl a poté nasadil svůj typický, spiklenecký úsměv. V tu chvíli Louis věděl, že má jeho kamarád něco v plánu a rozhodně to není dobré.

"Lou, myslím že je na čase, aby sis našel přítele," Niall na Louise provokativně mrkl a ještě více svůj úsměv rozšířil.

Je to tu - to, čeho se Louis obával. Nutí ho vybrat si mezi výchovnými činy své matky a překonání své stydlivosti a nechuti k sobě samému.

"Ale Nialle, myslíš si, že je to tak lehké? Myslíš si, že bych nestál o někoho, kdo by se o mě staral, kdo by mi říkal sladká slůvka a oplácel mi lásku? Myslíš si že o to nestojím? Ale kdo by mě chtěl?. Nikdo nestojí o takové ošklivé káčátko," povzdechl si plačtivě Louis. Neměl daleko k slzám a tak raději sklopil pohled ke špičkám svých bot.

Niall věděl jaký Louis je. Znali se už několik let a i jemu trvalo dlouhou dobu než si k Louisovi našel cestu.

Louis je velice zvláštní. Není jako ostatní, není jako nikdo, je to prostě on. Plachý, ustrašený, přesto velmi ochotný a milý, ovšem nikdy né tím vtíravým způsobem.

Pokud byste ho znali, rozhodně byste si ho zamilovali, pokud by vám nechyběla potřebná trpělivost, tak, jako většině lidí. Každý mu věnoval úsměv, nikdo si ale nevyslechl jeho problémy a Niall to věděl, přesto byl přesvědčený, že někde se jeho spřízněná duše nachází.

AN - author's note
Xoxo❤️