Sunflower among weeds | Larry

Twenty-eighth chapter

Ještě hodinu sledoval brunet svýma dětskýma očima pohádku, zatímco Harry, zamilovaně sledoval brunetka. Seděli v objetí a oba se rozhodli už ten hezký moment nekazit.

  Bylo to pěkné ticho před bouří, což zatím věděl jenom jeden z páru.

V tichosti vyšli z kina, drželi se za ruce. Louis byl šťastný, tiskl se ke kudrnáčovu boku a vdechoval jeho vůni. Harry je netrpělivě prodral davem lidí a zastavil se až na odlehlejším místě.

  Nelíbila se mu všechna ta pozornost, co byla věnována jeho příteli.

Silně se zamračil nad dvěma dívkami, které hladově koukali na Louise a cosi si špitali. Harry rozhořčeně zavrčel a přitáhl si nechápajícího Louise do polibku, který mu okamžitě oplatit.

  Louis cítil, že se Harrymu něco nelíbí, na druhou stranu za to on nemohl, a tak Harrymu vyhověl, ať už plánoval cokoli.

Umístil své ledové ruce na Harryho rozpálené, růžové tváře, prohlubujíc polibek, do kterého se kudrnatý potěšeně usmál. Po několika minutách, kdy si vyměňovali polibky, se Harry uklidnil, dýchal pravidelně a po ukončení polibku se na Louise měkce usmál.

Sledoval jeho růžové tváře, pootevřené, napuchlé rty. Byl tak pěkný, tak moc pěkný.

  "Můj překrásný chlapec," vydechl oproti Louisovi tváři, nad slovy zčervenal, stále nebyl zvyklý na lichotky.

"Půjdeme?" věnoval mu plachý úsměv a rozhlédl se po okolí. Byla zima, teprve něco málo po 3 hodině, avšak maximálně do dalších tří hodin bude město zaplaveno tmou.

"Jasně," usmál se na něj kudrnatý. Objal svého nízkého přítele kolem ramen a vydali se k němu domů.

Cestou diskutovali o všem co jim přišlo na mysl, užívali si společný čas a ani jim cesta nepřišla dlouhá, když odemykali Louisův byt. Sundali si boty, bundy a přešli do kuchyně.

  Harry si stoupl před Louise, tomu se z Harryho krásné vůně protočily panenky.

Harry v jeho chvilkové nepozornosti umístil své velké dlaně na Louisova lahodná, pevná stehna a rychlým pohybem ho vysadil na linku za ním. Louis se sotva nadechl, už Harry lapil jeho rty do svých ve vlhkém, vášnivém polibku.

Louis obmotal své paže kolem Harryho krku, přitahujíc si ho blíž, čímž prohloubil polibek. Harry mu skousl ret, nad čímž mladší zavzdychal.

Když začínala hladina kyslíku v jejich plicích nebezpečně klesat, starší polibek ukončil, sundavajíc Louisovy paže se svých ramen a krku. "Dáš si čaj?" Louis nechápavě pootevřel rty, Harry se zasmál, nad čímž se Louis zamračil a jednoduše přikývl.

Kudrnatý dal modrookému na obdiv svá záda, když se natahoval pro dva hrnky a krabičku s čaji. "Černý?" zeptal se. "Může být," přikývl, i když to Harry vidět nemohl.

Nervózně si žvýkal ret a pak se nadechl. "Uhm, Hazza?" zeptal se vcelku vystrašeně, když jmenovaný napouštěl konvici vodou. "Děje se něco?" svraštil obočí a zapnul konvici.

Harry se otočil a přešel ke svému chlapci, který nervózně držel okraje linky na které seděl. Nechal Harryho, aby umístil své dlaně na jeho boky a stoup si mezi jeho roztažená stehna.

"Víš, volala mi mamka, a, no, chtěla abych na Vánoce přijel, uhm, jezdím tam každý rok, takže, no, tak," nervózně se zasmál a sledoval jak se z Harryho obličeje ztrácí veškerá jemnost.

"To snad nemyslíš vážně!" nepřátelsky promluvil.

"Je to moje rodina Hazz, navíc, můžeš jet se mnou," snažil se situaci zachránit mladší, věděl, že to je marný boj.

"To nepřipadá v úvahu! Nebudu se o tebe s nikým dělit. Jsi můj! Rozumíš? Můj!" zahřměl a zmáčkl Louisovy boky tak silně, že si byl jistý, že bude mít do rána na své perfektní pokožce modřiny.

Louisovy se z očí spustily slzy, tentokrát to na Harryho nezafungovalo, naopak víc zpevnil stisk.

"Nemůžeš mi to zakázat," vzlykl zlomeně brunet. "To si piš že můžu, a taky ti to zakazuji!" zavrčel a propaloval Louise pohledem.

"Nepatřím ti," zašeptal tiše a sklopil zrak, byl si jistý, že tím si zadělal na velký, opravdu velký problém.

"Co si to řekl," zakřičel a jedou rukou mu nadzvedl slzami pokrytou tvář.

Louis plakal nad Harryho hrubostí, oba stisky byly velmi silné, jeho rty se nad Harryho dlaní na jeho čelisti zformulovala do rybičky.

"Slyšel si," dostal ze sebe sebejistě, přesto stále plakal.

"Ty malá děvko! Tak já ti teda připomenu jak moc mi nepatříš," zakřičel a pohotově stáhl Louise z pultu, o který ho hrudí opřel tak, že jeho hlava ležela přimáčknutá k desce stolu.

"Harry! Ne! Co to děláš?" plakal ubohý brunet a snažil se vykroutit ze spárů svého děsivého přítele. "Mlč, nebo to bude horší," zavrčel a jednou rukou uchopil Louisova zápěstí, které držel za jeho zády.

"Harry já tě prosím,"hystericky zakřičel, když cítil prsty druhé ruky na svém poklopci který hbitě rozepnul a i s kalhotkami sundal. Louis brečel a zmítal se.

"Prosím!" zakřičel, když z něj byl stáhnut svetr, než byl znovu přitisknut na linku. "Mlč už kurva," zahřměl Harry a věnoval Louisovi velmi silnou ránu na jeho kulatý zadeček. Louis si skousl ret, aby nezakřičel a Harry spokojeně sledoval rudý otisk.

!!!Na mém profilu se objevila sada jednodílovek, do kterých jsem právě publikovala první příběh. Doufám, že budou mít 'one shots' úspěch.!!!

Mimo to se omlouvám za velkou pauzu mezi díly, v plánu přidat tento díl jsem měla už od pátku a budu upřímná, prostě se mi nechtělo kontrolovat gramatiku a uvozovky a bla bla tak jsem to odkládala ale prokrastinace je ŠPATNÁ!!!
Mám předepsané nějaké díly a líbí se mi směr ale sami o sobě stojí za nic (jako všechny ostatní;)) a asi je budu přepisovat, minimálně další díl ale nechám a snad bych ho mohla vydat v pátek? Jako omluvu a něco malého k Valentýnu, protože vás všechny moc miluju a děkuju za reads!❤️🤩
All the love, -Æ❤️