Sunflower among weeds | Larry

Twenty-second chapter

Krásné Vánoce všem! Doufám, že všichni dostanete, co jste si přáli, ale hlavně buďte s lidmi, které máte rádi a dnešek si užijte. Pohádky, cukroví a nový díl SaW!🎄❤️
***************

  Louis přemýšlel nad Harrym a na tváři mu pohrával smělý úsměv.

  Zrovna procházel skrz park. Nízká vrstva sněhu mu křupala pod nohama a tváře měl růžové mrazem. Rozhlížel se po temném okolí.

  Na to, že zima teprve začínala, venku už panovalo šeru a tma pomalu protínala město.

  Chlapec si víc zarazil ruce do kapes své žluté, péřové bundy a zrychlil krok. Už chtěl být doma, v teple.

  Pohled směřoval na špičky svých bot, když ho ve chvíli jeho nepozornosti někdo hrubě přirazil na nejbližší strom.

  Cizincova reakce byla příliš rychlá a chlapec příliš zmatený, a tak Louis nestačil vykřiknout, jelikož mu velká dlaň překrývala ústa.

  Cizinec byl natisknutý svým tělem na to drobné a dýchal mu do tváře.

Louisův dech byl splašený a nepravidelný. Oči se mu začali plnit slzami. Něco nesrozumitelně zamumlal do dlaně a snažil se cizince odstrčit, ten však jeho ruce uvěznil nad hlavou.

  "Co tady dělá tak krásný chlapeček, sám, v takovou dobu?" Louis mu do tváře neviděl díky kapuci, ale hlas měl slizký, stejně jako slova, která vypouštěl z úst a tato situace se mu velmi rychle přestávala líbit.

  Z očí se mu valily slzy a on cukal hlavou. Naklonil se k brunetovu uchu, který vystrašeně pozoroval cizince před ním.

  Provokativně mu skousl ušní lalůček, nad čímž se brunetův žaludek nepříjemně obrátil a on měl pocit, že se za chvíli pozvrací.

  "Co si tak pohrát? Zjistíme jak úzký jsi," pošeptal brunetovi do ucha a tomu se z očí začala valit další várka slz. Cukal se a prosil. Snažil se vyvlíknout z pevného stisku.

  Cizinec ho rychlým chvatem přetočil čelem ke stromu, o který ho opřel. Pustil mu pusu a ruce uvěznil za zády.

  Brunet prosil a brečel a snažil se cizince přesvědčit aby to nedělal.

  Věděl, že křičet o pomoc je marné, v tomhle parku se lidé nepohybují, už vůbec ne večer.

  Slizká dlaň prohmatávala Louisův zadeček přes látku džín a potěšeně si pro sebe mumlal slova jako "pevný," či "pěkně kulatý".

  Louis se snažil bránit, kdykoliv se však pohnul, stisk na jeho zápěstích se upevnil a hrudník se mu přimáčkl více ke stromu, a tak jenom brečel a prosil.

  Cizinec procpal svou dlaň mezi Louisovo tělo a strom. Prsty začal nemotorně rozepínat jeho upnuté džíny a Louis se znovu zkusil vykroutit.

  "Ne!" zakřičel, záhy ale zjistil, že to neměl dělat.

  Ze strany mu přiletěla taková facka, až se do druhé tváře uhodil svým kostnatým ramenem.

  Rozbrečel se ještě víc. Představa, že svoji nevinnost ztratí uprostřed parku, s nějakým slizkým úchylem, ho nutila k pláči.

  Nezmohl se na nic vím než plakat a opírat se hlavou o studenou kůru stromu.

  Cizinec mu stáhl džíny i s kalhotkami pod zadek. Rukou přejel po chlapcově penisu nad čím chlapec vzlykl a ještě více se rozbrečel.

  "Jsi tak mlaďoučký. To mám rád," skousl mu kůži na krku a ruku přesunul na brunetův zadek.

  Prohmatával ho a spokojeně mručel. Roztáhl brunetovy půlky a přejel po jeho vstupu prstem. Ten pouze zašeptal tiché "ne," a brečel dál.

  Byl tak zostuzený, využitý. Co když ho potom už Harry nebude chtít? Brečel pořád víc a víc.

  Cizinec si přejel po penisu, který nasměroval ke staženému vstupu.

  "Harry!" park prořízlo velmi hlasité a vystrašené zakřičení mladého chlapce, který doufal, že ho jeho kudrnáč zachrání.

Cizinec se zamračil a pustil svůj penis, než hrubě uchopil brunetův krk, čímž mu násilně zaklonil hlavu.

  Odepíral chlapci kyslík, ten jen ustrašeně vzlykal.

  "Teď mě dobře poslouchej ty malá kurvo. Budeš hezky držet hubu nebo ti do ní nacpu svýho ptáka a tu tvojí nevymáchanou pusinku ti pěkně ošuk-" nestačil dokončit větu, jelikož ho silný úder srazil k zemi.

  Louis se vyděšeně otočil, avšak jeho rozklepané nohy ho nezvládly udržet, a tak se složil k zemi.

  "Ty zkurvenej parchante!" Poznal chraplavý a velmi, velmi rozzlobený hlas jeho kudrnáče.

  Vyjeveně sledoval, když se Harry tyčil nad postavou, do které mlátil a kopal.

  "Už-se-ho-nikdy-nedotkneš-ty-zkurvenej-sráči!"

  Každé slovo odděloval nově příchozím úderem a Louis si nebyl jistý, zda má vůbec šanci na přežití.

  Ale upřímně, bylo mu to jedno. Teď ho zajímal jen Harry, který ho už zase zachránil. Po tvářích mu tekly slzy úlevy, kdy si rozklepanými prsty zapínal kalhoty.

  Zvedl pohled, když do cizince Harry naposled udeřil a poté přesunul pohled na svého uplakaného chlapce, který se choulil ke kmenu promrzlého stromu.

  Louis sledoval Harryho rozzuřenou tvář, která po pohledu na něj zněžněla.

  Oči měl mnohonásobně tmavší a ruce od krve, to chlapce však netrápilo, natáhl své paže a kudrnáč ho v momentě přitáhl do své náruče.

  Klečel u svého chlapce, kterého pevně držel a který mu vzlykal do trička.

  "Bože Harry. Tak moc jsem se bál," vzlykal a drtil Harryho svými pažemi.

  "Já vím lásko, ale už je to dobré. Nenechám nikoho, aby ti ublížil."

  Upevnil stisk a líbal ho do vlasů. Louis se v jeho náruči značně uvolnil a Harry si ho vysadil na svůj klín, aby neseděl na zasněžené zemi.

  "Nev-ím co bych dělal, kdyby-kdybys nepřišel," zajíkl se a přitáhl si Harryho blíž. "Už na to nemysli, dobře? Postarám se o tebe."

  Pomohl Louisovi na nohy a ze zad začal stahovat svůj kabát. Louis by to normálně neudělal, ale byl tak promrzlý, že nechal Harryho pouze v mikině.

  Harry přes něj přehodil svůj kabát a chlapce okamžitě obalila jeho osobitá vůně.

All the love. Xoxo❤️