Sunflower among weeds | Larry

Thirty-third chapter

  "L-lou?" ozval se z druhé strany linky vystrašený hlas jeho blonďatého kamaráda.

  Bylo pondělní, něco málo po 13:30. Brunet se stejně jako blonďatý dnes vraceli do Doncasteru, aby zítra otevřeli obchod.

  Sotva odemkl dveře a položil tašky, v kapse mu začal vibrovat mobil s Niallovým obličejem na obrazovce.

"Oh, ahoj Ni!" svlékl ze sebe kabát, mračíc se, když odpověď stále nepřicházela, místo toho mohl slyšet zrychlený dech jeho kamaráda.

"Nialle? Děje se něco!" zvedl hlas a v panice si prohrábl vlasy.

  "J-já, H-harry, on, n-nevím co s-se stalo, p-prosím pom-" Niall byl přerušen jiným, hlubším hlasem.

   "Myslíš, že je správné utíkat od svého daddyho? S-slíbil jsi, že neodejdeš, n-nevíš, jak jsem se cítil, když jsem tě nenašel ve tvém bytě? Ublížil jsi mi, a teď ublížím já tobě," zněl ublíženě a rozlobeně a Louis najednou litoval, litoval že odjel, že nenechal žádný vzkaz, místo toho ohrozil sebe, a co hůř, ohrozil svého nejlepšího kamaráda.

  "J-já tě p-prosím, n-neubližuj N-niallovi," nezabránil slzám. Vyděšeně kousal rukáv svého svetru, přecházejíc sem a tam kolem gauče.

"Proč bych neměl? T-ty si mi u-ublížil."

   "Oh ne, H-hazz, o-omlouvám se, m-mrzí mě t-to, n-neměl jsem, SAKRA!" zakřičel v slzách, shazujíc vázu z linky, ignorujíc vodu a střepy pod jeho chodidly, "j-jsem k ničemu," neměl tušení, proč byl najednou tak citlivý, co ho donutilo plakat.

Cítil se tak špatně, neumí udělat nic správně, zklamal Harryho, nechtěl.

  "Lásko, babyboy, shhh, j-je to v pořádku, neplakej, buď pro mě statečný," šeptal, ignorujíc Niallův překvapený pohled, otáčejíc se k němu zády, naslouchajíc vzlykům svého chlapce.

  "Buď pro mě hodný chlapec, ano? Za chvilku budu u tebe," nečekal na Louisovu odpověď, pokládajíc hovor, vracejíc mobil zpět do kapsy Niallovi mikiny, obcházejíc ho, rozvazujíc jeho ruce a nohy od židle.

  "Jestli o tomhle někde cekneš, nedopadneš dobře. Je to jasné?" přirazil blonďatého za mikinu ke zdi, vrčíc mu do obličeje.

  "A-ano, j-je t-to j-jasné," vyděšeně vykoktal, než ho kudrnatý pustil, sledujíc jak zbaběle vybíhá ze dveří.

  Pro sebe se uchechtl, než vyšel z domu, zamykajíc za sebou dveře, přecházejíc k autu.

Modrooký chlapec po zjištění, že kudrnatý ukončil hovor uklidnil své třesoucí se tělo a odešel do koupelny, bez jediného pohledu do zrcadla oplachujíc svůj vlhký, napuchlý obličej studenou vodou.

Se sklopenou hlavou přešel do své chladné ložnice, zapínajíc topení na nejvyšší stupeň, než z nohou stáhl upnuté džíny, nahrazujíc je černými legíny, dopřávajíc si po dlouhé cestě trochu komfortu. Ne že by si myslel, že si ho zaslouží.

  Povzdechl si, natahujíc na chodidla červené, chlupaté ponožky, které barvou i pohodlností konkurovali červenému svetru, vycházejíc ze dveří, míříc do kuchyně, za účelem připravit sobě i Harrymu čaj, než přijde.

  Naplnil konvici vodou a do dvou hrnků umístil sáček černého čaje, zalívajíc je horkou vodou právě v moment, kdy slyšel klíč v zámku.

  Rychle odložil konvici, zhluboka se nadechujíc, nervózně se otočil, když zaslechl kroky vedoucí do kuchyně.

  Ucítil, jak se dvě pevné, teplé paže obmotávají kolem jeho pasu. S hlasitým vzlykem se v objetí otočil, obmotávajíc své drobné paže kolem Harryho trupu, vdechujíc jeho skvělou vůni, zatímco máčel jeho tmavou mikinu svými slzami.

"J-je mi t-to líto, t-tak, tak moc líto," brečel, upevňujíc stisk, nechtějíc čelit Harryho pohledu.

  "Já vím, já vím," přejížděl dlaněmi přes brunetova záda, snažíc se ho uklidnit, "ale stále se zlobím, zasloužíš si trest, zlobivý chlapci potřebují trest," šeptal mu do ucha, cítíc jemný třes drobného tělíčka.

  "D-dobře, jo, j-já vím, b-byl jsem zlobivý," zašeptal, odtahujíc se od staršího.

  Se sklopenou hlavou, stále nevěnujíc kudrnatému jediný pohled, přešel ke gauči, k Harryho překvapení bez jediného slova lehající si přes okraj na břicho, nechávajíc tak svůj zadeček kudrnatému.

  Tak moc se bál, potom co se stalo naposledy, věděl však, že si zaslouží trest a chtěl být dobrý pro daddyho.

  Louis slyšel potěšené zamručení a na to dlaně na svých bocích, jemně je hladíc. Nechal si stáhnout legíny a nepatrně se otřásl, husí kůže naskakujíc po celém těle s lehkými doteky na jeho odhalených bocích, zakrytých pouze v hebké látce bílých kalhotek, těsně obtahujíc jeho ženský zadeček.

  "Tak pěkný, jenom pro mě, můj šikovný chlapec, je to tak?" Louis cítil touhu v jeho hlase. Hlasitě zavzdychal nad pocitem Harryho prstů přejíždějíc po jeho zakryté díře.

  "O-oh, a-ano, t-tvůj, uhmm, t-tvůj chlapec," zabořujíc hlavu do gauče, vyzdvihávajíc boky více do vzduchu v marné snaze po dotyku

  Harry se zasmál, pozorujíc svého chlapce, "Tak dychtivý, huh?" zasmál se, přibližujíc se, otírajíc své boky o ty malého chlapce, oba naráz hlasitě vzdychajíc, než se starší odtáhl, přejíždějíc dlaní po celé ploše odhalené kůže.

  "Kolik ran si zasloužíš? Co myslíš? Jak moc zlobivý jsi byl?" zeptal se, mačkajíc Louisův zadek v obou dlaních.

  "Oh daddy! J-já, p-patná-ct?" zavzdychal, doufajíc že bude mít Harry slitování.

  "Dvacet. Budeš počítat a na konci poděkuješ, je to jasné, lásko?"

  "Uhm, a-ano," pevně sevřel potah gauče, připravujíc se na první ránu.

  *Plesk* První rána, nechávajíc na bělostné pokožce jemný, růžový nádech.

"Děkuji."

***************

  "Dv-dvacet, d-děkuji d-daddy," zašeptal přes slzy, nechávajíc se jen ve svetru a kalhotkách posadit na Harryho klín, pokládajíc si hlavu na jeho rameno, zatímco obmotal ruce kolem jeho trupu.

  "Tak statečný, jsem na tebe moc pyšný," položil dlaň na Louisův zadní krk, jemně přejíždějíc polštářky prstů, uklidňujíc Louise.

  "Z-zlobíš se n-na mě? Z-za t-to, co jsem u-udělal?" zašeptal, otírajíc si slzy do Harryho trička, uvelebujíc se v místě mezi Harryho hlavou a krkem.

  "Ne, nezlobím se, vzal si svůj trest skvěle, zapomeneme na to, yeah?" opřel si hlavu o tu Louisovu na podporu svých slov. Byl tak rád že mohl znovu svého chlapce držet v náručí. 

  Brunet neodpověděl, místo toho jemně přitiskl své rty na Harryho krk, na důkaz souhlasu.

  "Co kdybychom si šli lehnout, můžeme se mazlit a večer ti uvařím, zní to dobře koťátko?" pohladil chlapce po boku, čekajíc na nadšený souhlas, než vstal a se svým drobným, sladkým chlapcem v náručí přešel do ložnice.

Have a nice day! -Æ