Sunflower among weeds | Larry

Twenty-third chapter

  Harry si svého chlapce za límec kabátu přitáhl na svoje tělo, sklánějíc se k jeho tváři. Louis horoucně přemýšlel, zda je to dobrý nápad.

  Nebyla to ta nejvhodnější chvíle, zvlášť ne po tom, co se stalo, avšak když to pomine, atmosféra byla kouzelná a z nebe se snášely sněhové vločky.

  "Hazz?" vydechl tiše. "Ano, Lou?" přemístil pohled z jeho rtů do jeho očí a zkoumavě si ho prohlížel.

  Louis se musel zhluboka nadechnout, pak ale otevřel rty a tiše, avšak naprosto srozumitelně a upřímně vyslovil ta tři slova.

"Miluju tě, Hazz."

Byl si tím naprosto jistý, stále se však bál Harryho reakce. Harry byl překvapený, nečekal to, ale cítil to stejně.

  Na tváři se mu roztáhl upřímný úsměv a jeho zelené oči v té tmě jiskřily štěstím.

"Já tebe lásko. Miluju tě Lou, tak straně moc." Nenechal Louisovi čas na vstřebání těch slov a už líbal jeho sladké rty.

  Louis se okamžitě zapojil a obmotal Harrymu ruce kolem krku, přitahujíc si ho blíž.

  Kudrnáč obmotal své paže kolem Louisova útlého pasu a slastně vydechl do polibku.

  Rozpojil jejich rty a zadíval se do modrých očí. "Chceš se stát mým přítelem? Chceš být můj, Lou? Můj malý, rozkošný chlapec."

  Louis neváhal ani vteřinu a za horoucného kývání hlavou si ho přitáhl do objetí, které mu Harry opětoval.

  Kudrnatý byl tak nehorázně šťastný, že má svého chlapce u sebe a že ho oficiálně může nazývat svým.

  Znenadání si Harry vyhoupl Louise do náručí jako princeznu.

  "Co to děláš?" zahihňal se Louis a pevněji se chytil kolem Harryho krku.

"Je chladno a můj babyboy je celý promrzlý."

  Věnoval Louisovi pohled a ten se celý červený zavrtal do jeho hrudi. "Jsi rozkošný," zamumlal Harry a s úsměvem se blížil k Louisovu bytu.

  Vyšlapal schody a svým vlastním klíčem odemkl brunetův byt.

  Vešel a z nohou si skopl boty. Přešel do ložnice a položil svého chlapce do postele. V půli cesty si stačil všimnout, že Louis spokojeně spí, přitisknutý k jeho hrudi. Sundal mu boty i bundu, kterou pověsil do skříně.

  Svlékl Louisovo triko a kalhoty tak, jako už několikrát předtím. Zpod jeho těla vytáhl přikrývku, kterou jeho zmrzlé tělo ve fialových kalhotkách přikryl.

  Přešel blíž ke svému chlapci, ke kterému se sklonil. Sledoval jeho klidnou tvář.

  Jemně prohrábl jeho vlhké vlasy, ve kterých se rozpouštěly sněhové vločky.

  Lehce políbil jeho růžové rty a s přáním sladkých snů se vypařil.

***************

Následující den dorazil Niall do obchodu kolem půl 8. Klasicky vyzvedl čerstvé kvítí, které začal skládat do vysokých váz s vodou.

  Uprostřed plnění vázy gerberami se otevřely dveře. "Jsi tu nějak brzo," zasmál se Niall, když se otáčel, jakmile mu však zrak padl na neznámou osobu, úsměv mu opadl.

  "Ehm, máme zavřeno," věnoval nově příchozímu nekompromisní pohled.

  "Niall, že?" otázal se neznámý, ignorujíc Niallův pokus o vyhození ho. "Ano, a vy tady nemáte co dělat," zamračil se a o krok se přiblížil k vysoké, kudrnaté postavě.

  "Jsem Harry." Niall se zatvářil zmateně a přemýšlel, odkud by ho měl znát. Ne, nikdy nepotkal žádného Harryho, pokud tedy....

  "Harry? Ten Harry? Louisův Harry?" zeptal se, i když mu odpověď byla předem jasná.

  "To budu já," věnoval Niallovi sluníčkový úsměv a napřáhl k němu ruku, kterou blonďatý okamžitě uchopil.

  "No, Louis tu ještě není," rozpojil Niall ruce a s úsměvem přešel zpět ke své předešlé činnosti.

  "Já vím, a ani nebude. Proto tu taky jsem." Niallovi z ruky vypadly oranžové gerbery a bleskově se otočil na kudrnatého.

  "Jak to myslíš? Co si mu udělal?!" zamračil se a narovnal se v zádech, i když byl mnohem menší než Harry, vypadal hrozivě, jelikož se o svého kamaráda opravdu bál.

  Harry nasadil neutrální grimasu a pohled zapíchl do Niallových očí. Pomyslel si, že jsou modré jako ty Louisovo, přesto oči jeho chlapce byly něčím speciální a on je miloval, tyhle byly prostě obyčejné.

  "Včera se ho v parku někdo pokusil znásilnit. Naštěstí jsem zrovna procházel kolem a zakročil. Louis je v pořádku, možná trochu v šoku, přesto si myslím, že by dnešek raději měl strávit ve své posteli," odvětil klidně Harry a sledoval, jak Niall překvapeně vykulil oči a zalapal po dechu.

  "Panebože," vydechl a dal si ruce přes pusu. "Postarám se o něj," pousmál se lehce a přešlápl z nohy na nohu, jelikož byl unavený a tvrdá podlaha ho nepříjemně tlačila skrz podrážky jeho chelsea bot do chodidel.

  Niall sundal dlaně ze svých úst a nadechl se, dostávajíc se ze šoku, který mu kudrnáčova slova způsobila.

  "Jsem rád, že ho tak chráníš," pokýval uznale hlavou a sledoval, jak se Harry zamyšleně culí na podlahu.

  Sice si nepřestavoval, že Harryho pozná za takových okolností, navíc ho skoro vyhodil z obchodu, na druhou stranu obdivoval, jak je Harry ohledně Louise starostlivý a troufal by si říct, že i zamilovaný.

  Harry odtrhl pohled od podlahy a přejel pohledem po obchodě, než ho znovu ukotvil na blonďákovi před ním. "Nedovolím, aby se mu cokoliv stalo," zkonstatoval Harry a z kapsy svého tmavého kabátu vytáhl koženou peněženku, přecházejíc ke květinám.

  Každý druh si prohlédl, přemýšlejíc, která by se Louisovy mohla líbit nejvíce. Byl nerozhodný, než pohlédl na rozkvetlou slunečnici, které mezi všemi těmi naaranžovanými květinami vypadala tak obyčejně, přesto byla perfektní a Harry neváhal, když se přes ostatní květiny natáhl a vyndal slunečnici z vázy.

  Z peněženky vytáhl deseti dolarovku, kterou vložil Niallovi do dlaní. "Vyřiď mu pozdrav," usmál se na Harryho, ten pouze kývl a s úsměvem vyšel do zasněžené ulice.

Krásný&Šťastný nový rok!
All the love. Xoxo❤️