Sunflower among weeds | Larry

Eighth chapter

  Splašený dech se mísil s hlasitými vzlyky mladého chlapce, který seděl na chladné podlaze své ložnice a vzlykal. Cítil se tak ponížený, zesměšněný, tak moc pošpiněný.

  To se nikdy nemělo stát, ale nemohl si pomoct. Byl tím okamžikem tak unesený. Teď si ale uvědomoval, že za ten pocit bezmoci mu to nestálo.

  Netušil, jak se o tom, co se před chvílí stalo mohl kudrnatý dozvědět. Okna byla zatažená a zavřená, dveře zamčené.

  Už se zde více necítil v bezpečí.

  Rozklepaně vstal a navlékl na sebe spodní prádlo, černé tepláky a světle modrou mikinu. Popadl klíče a vyběhl ven. Jeho cíl byl jasný.

  Běžel rychle. Slzy mu znemožňovaly sledovat cestu, brunetovi to bylo jedno. Znal cestu nazpaměť. Doběhl doprostřed parku kde se už jako za posledních pár měsíců po několikáté zhroutil na zem.

  Vzlykal opravdu nahlas a sotva popadal dech.

Kudrnatý tam byl.

  Byl s ním už od chvíle kdy mu mladší upsal duši. Na rozdíl od minulé situace, mohl starší mladšího utišit a nemusel čekat až vyčerpáním usne aby ho odnesl do postele.

  Šesti dlouhými kroky překonal vzdálenost mezi nimi a přitiskl si mladšího do náruče.

  Louis sebou nejdříve vylekaně trhl. Stačil ale jeden jediný nádech a Louis věděl kdo s ním je.

  Silná vůně drahého parfému smíchaná s osobitou vůní jeho daddyho. I přesto že to on byl důvod jeho pláče přitiskl se k němu ještě více.

  V pěstích svíral jeho triko a vzlykal mu do ohybu mezi čelistí a krkem.

  Jednu ruku obmotanou kolem hubeného tělíčka, druhou ruku zabořenou v jeho vlasech, které jemně čechral. Naklonil se k jeho uchu.

  Horký dech se odrážel od mléčné pokožky jeho chlapečka. "Neplač drahý. Nechtěl jsem tě vystrašit. Omlouvám se zlatíčko. Daddy se ti moc omlouvá. Minule si byl moc moc statečný a já ti slíbil odměnu. Co kdyby si přestal plakat a radši daddymu řekl, co by si jeho malý chlapec přál?" Prsty vytvářel na boku mladšího uklidňující kroužky a nosem se otíral o jeho kůži pod uchem.

  Mladší k němu zvedl své modré uplakané oči a místo odpovědi pouze němě přikývl.

  Starší se i se svým chlapcem postavil, aby ho mohl odnést domů. Stejně jako minule odnesl modrookého do ložnice.

  Louis už neměl sílu na to vyptával se kudrnatého na to, jak zjistil kde bydlí. Rozhodl se to prostě ignorovat.

  "Zvládneš se svléknout, nebo necháš daddyho aby ti pomohl? Hm?" Louis se pod pronikavým pohledem ošil a zčervenal. Sklopil pohled a pomalu přikývl.

  Staršímu to přišlo nadmíru rozkošné, přesto se rozhodl mladšího krapet potrápit. "Nic jsem neslyšel zlatíčko. Musíš mi povědět co bys rád. Nemůžu ti to splnit, když to nevím." Louis zčervenal ještě více. "J-já u-h, mohl-mohl bys mě pro-uhm-prosím svlék-svléknout?."

"Myslím že si na něco zapomněl, drahoušku." Louis k němu pozvedl pohled a sotva slyšitelně dodal "prosím daddy".

  Harry se sladce usmál a posadil se naproti svému chlapci. Naklonil se nad něj a donutil ho ulehnout do nadýchaných přikrývek.

  Rukama se zapíral u Louisovy hlavy a prohlížel si jeho obličej. Byl tak šťastný. Nemohl zabránit úsměvu který se mu vkradl na rty, když si uvědomil, že má pod sebou svého malého chlapce, který se mu dobrovolně poddal.

Přiblížil se a za stálého očního kontaktu přitiskl své rty na líčko svého chlapce. Slyšel, jak Louis zalapal po dechu a jeho líčka zčervenala ještě více.

  Odklonil se od jeho tváře a usadil se mezi jeho roztáhlé nohy. Pomalu a poslepu rozvázal tkaničky na teplácích jeho chlapce. Stále s ním udržoval oční kontakt, nemohl si dovolit vylekat ho.

  Pomalu zahákl prsty za lem a tepláky stáhl. Neubránil se pohledu a vzrušeně zavrčel, když viděl jeho chlapce pouze v těch zatraceně sexy krajkových kalhotkách.

  Smaragdy už více nebyly světle zelené, nýbrž tmavé, jako nejhlubší les. Zastřené vášní a chtíčem.

  Poněkud rychleji stáhl z mladého těla mikinu a zaskučel nad tím pohledem. Hladově si ho prohlížel. Jeho chlapec byl tak perfektní.

Louis pod ním ležel, ani nedutal. Byl nejistý. Někde v koutku mysli věděl, že by mu starší neublížil, na druhou stranu nevěděl, co si může dovolit, a tak pod starším pouze nehybně ležel a vystavoval své tělo upřenému pohledu.

  Více červený už být snad ani nemohl a jeho rozpálená pokožka byla lehce šokována, když po ní ledové prsty přejely. Louis hrdelně zavzdychal a zvrátil hlavu dozadu. Starší byl šokován.

  Takovou reakci rozhodně nečekal. Byl potěšen, na druhou stranu chlapec byl jistě unavený a měl zamlžené uvažování.

  Slezl z postele a přes svého chlapce natáhl deku. Modré oči ho zmateně pozorovaly. Starší se sklonil k uchu mladičkého. "Sladké sny můj malý chlapče." Ještě než se úplně odtáhl, vtiskl vlhký polibek na čelo jeho milovaného.

  Otočil se zády a málem by nezaslechl bruneta promluvit, "Děkuji, daddy". Starší se neotáčel. Jen se zmateně otázal.

  "Za co děkuješ, lásko?" "Viděl jsem to, nejsem slepý. Děkuji že si se dokázal ovládnout."

  Kudrnatý se s úsměvem otočil a do ucha jeho chlapce zašeptal poslední slova než odešel. "Nikdy bych neznesvětil svého chlapce pokud bych nebyl přesvědčený, že je na to připravený."

Mladší klidně vydechl a odplul do říše snů.

Xoxo💕