Sunflower among weeds | Larry

Twenty-ninth chapter

"Počkej tu, a jestli se pohneš, na místě odpaním tu tvojí sladkou prdelku," pohladil Louise po zadečku a odešel do ložnice.

  Louis jenom vyděšeně brečel, hrozně moc se bál, tohle bylo snad ještě horší než jeho první trest či ta noc se Zaynem nebo cizincem, tam věděl že ho Harry zachrání, ale tady ne, bál se, že mu ublíží.

  Pod jeho tváří se hromadily slzy, slyšel jak se Harry vrací a potom uchopuje jeho dlaně, které k sobě něčím váže, nejspíš kravatou. "Tak moc se zlobím, Lou. Zklamal si mě," do Louisova srdce se ta slova zabodávala jako střepy, moc ho to mrzelo, ale předci neudělal nic špatného, jen chtěl být nějaký čas s rodinou.

  Snažil se dýchat pravidelně, když Harryho ruce přejížděly po jeho zadečku.

  "Mrzí mě to," zavzlykal, místo odpovědi mu na zadeček přilétla rána, a pak další, a další. Bylo jich celkem pět, zatímco Louis plakal a křičel, pro Harryho to nebylo dostatečné.

  Louis přes své hlasité vzlyky neslyšel Harryho, sundavajíc si ze svých kalhot pásek, který přeložil na půl. Další, zatím nejhlasitější křik prolomil vzlyky, když se Harry napřáhl a vší silou udeřil Louise.

  Chlapec spustil nový záchvat pláče, nohy se mu klepaly.

  "D-dost Harry! Bolí to, m-moc t-t-o bolí! Hazz, pro-sím!" vykoktal, pod svými tvářemi už měl potok slz. Moc se bál. Harry s šíleným úšklebkem sledoval Louisův červený zadeček, s otisky jeho dlaně a pásku. Byl moc spokojený, ale né dost, byl vzrušený.

  Brečící, svázaný, nevinný Louis, jeho malý chlapec ho vzrušoval tím nejhorším způsobem jakým mohl, bylo to špatné, moc špatné, ale Harrymu to ani v nejmenším nevadilo.

  Louisovy se z té bolesti točila hlava. Sotva stál, přál si aby byl konec, kdyby věděl, co ho teprve čeká, raději by rovnou omdlel.

  Cítil Harryho dlaň na kravatě, za kterou ho postavil a otočil čelem k sobě. Přes uplakané oči které stále ronily slzy Harryho sotva zaostřil.

  "Jsi tak pěkný, Lou. Můj malý, neposlušný chlapec. Potřebuješ trest, lásko," Louis vyděšeně sledoval Harryho, copak ho už nepotrestal dost?

  "Už ne, prosím," zašeptal. "Tady rozhoduju já-" zamračil se "-a teď si lásko klekni, chceš být pro daddyho dobrý, že?" usmál se úsměvem, jako mají psychopati a Louis i přes nechuť a protesty ve své hlavě poslechl a klesl na kolena.

  Nechtěl si to dělat horší, takového Harryho ještě nezažil, ale dal by ruku do ohně za to, že tenhle Harry se rozhodně obměkčit nedá. Bolestně hleděl na Harryho, který si s vzrušeným úšklebkem rozepínal kalhoty.

  Louis se skoro zadusil vzlyky, vykulil oči, když si Harry stáhl kalhoty a boxerky pod kolena, čímž Louisovi odhalil svojí obrovskou délku. "Ošukám ti pusinku, drahoušku."

  Louis vzhlédl a zavzlykal, nato kudrnatý umístil prsty do Louisových vlasů, za které hrubě zatahal, Louis otevřel ústa ve výkřiku, žádný zvuk kromě dávení a vzlyků se však ven nedostal, jelikož mu Harry svůj penis nacpal do krku.

  Louis to dělal poprvé a nemohl pojmout celý jeho penis, byl nezkušený a způsob jakým mu Harry rval ptáka ho krku byl extrémně bolestivý.

  "Oh kurva jo, Lou," zavzdychal Harry nad tím pocitem těsnosti a vlhkosti a teplem a držel Louisovu hlavu jak nejblíže mohl. Cítil se tak skvěle, Louisova pusinka byla pro tohle jako dělaná.

  "Jsi tak dobrý," zavzdychla a pevně držel Louisovy vlasy, zatímco se rozpohyboval a začal mu šukat pusu.

  Louis nestačil dýchat, dusil se. Cítil Harryho délku až na mandlích, přál si aby to už skončilo. Moc ho to bolelo, kromě toho stále cítil svůj citlivý zadeček. Poslouchal Harryho hlasité vzdechy jeho jména, přezdívek a slova chvály. Moc ho to bolelo a moc plakal.

  Zatínal nehty do svých stehen a snažil se soustředit na pravidelný dech, aby neomdlel. Trvalo to několik nekonečných minut, než začalo v Harryho penise škubat. "Mhh Lou!" zakřičel a udělal se do Louisových úst, čekal, až polkne, což bylo pro Louise utrpení.

  Vysunul se z těch skvělých úst. Sledoval, jak jeho chlapec padá na všechny čtyři, pláče, snaží se popadnout dech, kašle.

  "Byl jsi moc statečný, lásko," natáhl se pro Louise, a přitáhl si ho do náruče. Nehybně stál, klepal se strachy a stále plakal.

  "Komu patříš, Lou?" zašeptal mu do ucha a jemně ho hladil po zádech. "Tobě, daddy," vzlykl Louis do pevné hrudi a zavřel oči.

  "Můj šikovný chlapec," políbil ho do vlasů a odnesl do ložnice, kde brunet vyčerpáním usnul.

Jak jsem slíbila, je tu kapitola. Dnes je Valentýn, tak snad si ho každý užijete ať už s partnerem/kou, přáteli nebo doma se zmrzlinou a Netflixem😄❤️ Hlavně nesmutněte, že neprožíváte dnešek jako pár, je to o lidech, které máte rádi, já například jedu s kamarádkou výletovat🥰 Tak posílám lásku vám všem a doufám, že vám nová kapitola zlepšila den. Mějte se krásně.
All the love, -Æ❤️❤️