Au Pair |k.th

14.

Jemně jsem zaťukala na dveře, za kterýma se nacházel byt, v němž jsem žila. Byla jsem velmi nervózní, ale zároveň jsem byla i dosti naštvaná. Lhala mi celý můj život a já myslela, že by to nikdy neudělala. Bohužel pravda byla jiná.

„Soo?" otevřela rychle dveře do kořán a hned si mě vtáhla do objetí. Ráda bych ji objímala celou věčnost, ale proto jsem tady nebyla. Mírně jsem se tedy odtáhla a sklopila pohled k zemi.

„Můžu dál?" zašeptala jsem a když odstoupila ode dveří, čímž mi dala znamení, vstoupila jsem dovnitř. „Stalo se něco?" otázala se nejistě a kabát, který jsem si sundávala, poté dala na věšák.

„Soo, mluv se mnou" byla už v nesnázích, jelikož z mých úst nevyšla ani jediná hláška za tu dobu, co tam jsem. „Proč jsi mi lhala?" zeptala jsem se a svoje pozadí usadila na gauč, na kterém jsme vždycky společně sledovali televizi.

„Co?" řekla zmateně a také se posadila. „Jak jako lhala?" chvíli mě zmateně sledovala, ale poté se v jejích očích něco objevilo. Možná už věděla, co asi myslím, ale nikdy jsem si tím nebyla jistá, ani do teď.

„Kde jsou mý pravý rodiče?" ruce se mi začali potit. Neustále jsem je utírala do kalhot, ale nepomáhalo to. „Pravý rodiče? Já jsem tvá práva matka" dělala jako by o ničem nevěděla, ale její oči pravily něco jiné.

„Já vím, že ty víš" jemně jsem se zamračila a trochu se více narovnala. „Už mi nemusíš lhát" řekla jsem a jemně ji stiskla rameno. „Soo..." s povzdechem se na mě celým tělem otočila a oběma rukama chytla zase ty mé.

„Když ti bylo dvanáct, tvý rodiče měli autonehodu, kde jsi byla i ty" na chvíli se odmlčela a na malou sekundu se i podívala do mých očí. „Stratila jsi paměť. Nikoho jsi si nepamatovala a jelikož tvý rodiče byli tak trochu mafiáni, dali tě raději mně, tak aby se ti nic už dál nemohlo stát" šokovaně jsem na ni hleděla a poslouchala všechno, co mi říkala, abych konečně věděla celou pravdu.

„Bohužel jsme tě museli odhlásit z tvé bývalé školy a odříznout tě i od tvých kamarádů, jejichž rodiče byli též mafiáni. Báli jsme se, aby tě nikdo nenašel a proto se i přestěhovali" s dalším nádechem chtěla pokračovat, ale já ji do toho skočila.

„Nejmenoval se jeden z mých kamarádů T-Taehuyng?" jeho jméno jsem se bála vyslovit a proto mé koktání se znovu ukázalo. „Myslím, že to byl dokonce i něco jako tvoje dětská láska" zasmála se a slzu, která ji tekla po tvářích, si setřela.

Omlouvám se, ale do začátku prázdnin zatím nic už nevydám, jelikož se budu muset učit na několik testů. Doufám, že se nezlobíte 😊

Jinak vám přeji veselé Vánoce a šťastný Nový rok 🎉🎆

~Jemun