Au Pair |k.th

15.

„Musím je najít" oznámila jsem mamce a hned se rozeběhla do pokoje pro nějaké ty věci, jelikož už se pravděpodobně vracet nebudu.

Jakmile jsem vstoupila do pokoje, došlo mi, že jsem tu už delší dobu nebyla. Trochu se mi zastesklo po starých časech, kdy jsem ještě byla malé dítě, které nemělo žádné tušení o svých pravých rodičích a hrálo si nevinně s panenkama.

Z pod postele jsem vytáhla tašku, do které jsem začala házet oblečení společně s hygienickými potřebami. Nebylo toho zas málo, ale i tak se to tam vešlo, což jsem byla celkem ráda. Tahat dvě tašky na ramenou není nic příjemného, to mi věřte.

Sešla jsem po schodech zpět dolů, kde už na mě čekala mamka. „Dávej na sebe pozor" pohladila mě po vlasech, do kterých poté vtiskla jemný polibek. „Neboj" zasmála jsem se a naposledy ji obejmula.

Dům jsem znovu opouštěla a tentokrát se vracela zpět za sedmi chlapci, kteří mě stále hledali, ale ani jeden nevěděl, kde přebývám. Což bylo vcelku dobře, jelikož nechci, aby někdo hledal mamku.

Procházela jsem se ulicemi, kde se to hemžilo davy lidí. Nebylo to zas tak příjemné, když víte, že někde stále na vás číhá nebezpečí, ale vy nevíte kde.

Kapky dešťové vody začali dopadat na zem i na osoby. Podívala jsem se tedy do tašky, jež byla přehozená přes mé pravé rameno, a začala hledat deštník. Bohužel nikde nebyl a bundu s kapucí jsem neměla po ruce. Jediná věc, která mi už zbývala, byla promoknutí. Nakonec jsem ho i přijmula, jelikož dopad vody na mou pokožku byl příjemný.

Kapitola trošku o ničem, ale i tak doufám, že se vám líbila. Jinak prázdniny už začali, což znamená, že pravděpodobně budu vydávat častěji!

~Jemun