24.

824 46 0
                                    

Dveře od auta se otevřeli a já společně se sedmi chlapci vylezla ven. Jakmile na mou kůži dopadl chladný vítr, vyrašila husí kůže. Jemně jsem si tedy začala dlaněmi třít paže, na což mi hned na rameno přistálo černé sako.

,,Zatím si ho nech" mávl nad mým pohledem rukou Tae a vyšel směrem k vile, kde se ples konal. Byla už slyšet i hudba, ale ne taková, jaká vždy hraje na večírcích pro středoškoláky, takže můj předpoklad nad dnešním večer, nuda.

Rychle jsem kluky doběhla a srovnala s nima krok. ,,Všichni máte u sebe zbraň?" optal se ještě dřív než jsme vešli dovnitř. Všichni souhlasně přikývli, tedy až na mě. ,,Proč máte sebou zbraně?" zmateně jsem se na ně podívala. ,,Pro tvou bezpečnost" řekl jednoduše Yoongi, čímž si vysloužil spalující pohled Taehyunga.

,,Yoongi tím chtěl říct, že o tebe máme strach a nechceme, aby se ti něco nestalo" povzdechl si, na což si pravou rukou vjel do vlasů. ,,Myslím, že to nebude potřeba" opáčila jsem a sako mu vrátila zpět.

Ještě jednou jsem se na každého podívala a poté vešla dovnitř, kde se to už hemžilo lidmi, jež byli prý pro mě nějakým nebezpečím. Jenomže to jsem ještě nevěděla, co se stane.

,,Pojď, tamhle je naše místo" ukázal prstem na stůl, který byl nebezpečně blízko obrovskému oknu, přes které jste mohli vidět na nádhernou zahradu, kam jsem měla plán poté jít, ale nejdřív jsem musela najít své rodiče.

,,Vy víte, jak vypadají?" zeptala jsem se Hobiho, který právě šel hned vedle mě. Jen tiše přikývl a trochu přidal do kroku, jako by nechtěl být v mé blízkosti a už vůbec se mnou mluvit.

Nic jsem raději na to neřekla a se sklopenou hlavou pokračovala dále v cestě ke stolu. V tu dobu jsem se cítila v jejich společnosti nechtěná a taky mi to i dávali velmi na jevo.

~Jemun

Au Pair |k.thKde žijí příběhy. Začni objevovat