Dnes je den D, kdy se poprvé setkám se svými pravými rodiči, jež jsem dříve znala. Bohužel ale i na ně zapomněla díky ztrátě paměti.
Jimin byl z nějakého důvodu na mě stále naštvaný i přes to, že jsem se snažila zjistit, co mu je, ale on mě vždycky odpálkoval větou ,,Jdi si raději za Taehyungem".
Měla jsem samozřejmě nějaké to tušení, že nás v ten den slyšel. Další věc by ale byla, proč se takhle chová, když sám věděl, že jsem s Taem už něco měla hodně dávno i před výpadkem.
,,Jsi připravená?" zaťukal Jungkook na dveře, ale nevstoupil dovnitř. ,,Jo jo, za chvíli jsem dole" zasmála jsem se a ještě si doupravila drdol, který jsem si udělala. Naposledy jsem se podívala do zrcadla a poté vyšla.
Když jsem dorazila do předsíně, všechny pohledy byly namířené na mě a nikdo nic neříkal. Jen tam stály a koukali, jak kdyby právě zahlédli anděla, jež jsem přišel z nebes.
,,Nemusíte takhle na mě ale koukat" zasmála jsem se a šaty si trochu zvedla, abych na ně nešlápla. Každý z nich na mě vykulil oči a rychle vyběhli ven nastartovat auta. Až tedy na Taehyunga.
,,Sluší ti to" zašeptal mi do ucha a poté nabídl svou ruku, kterou jsem s radostí příjmula. S úsměvem na tváři jsme se tedy vydali k chlapců, kteří už netrpělivě čekali a dokonce i nás vyhlíželi každou chvíli.
,,Bojím se" šeptla jsem směrem k Taemu, na což mi stiskl ruku a vřele se usmál. ,,Ničeho se bát nemusíš" odmlčel se na chvíli a pohled přesměroval na Jimina, jež nás neustále pozoroval. ,,Kdyžtak tu máš nás"
Baví vás ještě vůbec tahle kniha?
~Jemun
ČTEŠ
Au Pair |k.th
FanfictionChtěla pouze pomoci rodině pohlídat dítě, ale to co se poté dozvěděla, ji změnilo celý život... Předem se omlouvám za chyby v textu.