Au Pair |k.th

16.

Nebe bylo zbarvené do odstínu velmi tmavé modré, která potemnila všechny ulice. Stále jsem se nacházela venku v jedné z ulic, do kterých by jste po západu slunce neměli chodit. Bohužel to byla jediná cesta, jak se dostat ke klukům.

Nikdo už venku nebyl kromě opilců, kteří se potáceli k dalším klubům. Více jsem si přitáhla tašku k tělu a zrychlila krok, jelikož jsem měla nadále divný pocit. Jako by se mělo něco stát.

„Hej ty!" křikl někdo za mnou, na což jsem se otočila. Stál tam chlap, tak 178 centimetrů, což o proti mých 157 cenťáčků bylo hodně.

„Co pak tady děláš, tak pozdě? Kočičko" řekl slizce a na obličej mu začal pohrávat úšklebek, který mi dával najevo, abych začala utíkat. Jenomže mé nohy, tak neudělali. Pouze jsem začala couvat a neustále ho sledovat. Naopak on se zase stále přibližoval.

„No tak. Já ti neublížím" zasmál se a když byl dostatečně blízko, jednou rukou si mě k sobě přitáhl. „Nechte mě na pokoji" zaječela jsem a svými pěstmi ho bouchla do hrudě, a přesto to s ním nic neudělalo, pouze se začal smát tím nejvíce ďábelským smíchem.

Začala jsem být v nesnázích. Žádného živého tvora jsem po blízku neviděla, kromě nás. V očích se mi tedy začali tvořit slané slzy, které pomalinku stékaly po mých zmrzlých tvářích.

„Nech ji na pokoji" řekl někdo za mnou a hned na to muž, který mě držel, ležel na zemi s nosem od krve. Pohled jsem rychle nasměrovala na osobu, jež mě zachránila.

„Tae" šeptla jsem a vběhla mu do objetí, který mi opětoval. „Jestě tě jednou uvidím na ni sahat, tak si mě nepřej" řekl už poměrně v klidu a otočil se ke mně.

„Jsi v pořádku?" optal se a trochu si mě prohlédl, jestli mi nic neudělal. Zavrtěla jsem záporně hlavou a to co se stalo poté, bych v životě nečekala. Jeho rty se setkali s těmi mými.

Jemně pohyboval těmi svými proti mým, které byly dost popraskané oproti jeho rtům. Ale i přesto to byl pro mě nepopsatelný moment, který bohužel netrval dlouho kvůli nedostatku kyslíku.

„Bál jsem se o tebe" řekl a opřel si své čelo o to mé. Jemně jsem se usmála a pohladila ho po tváři svými ledovými dlaněmi. „Jseš celá zmrzlá" zhrozil se a mé dlaně uchopil do svých. „Myslím, že bychom měli jít domů" usmál se a tašku si ode mě převzal.

~Jemun