Au Pair |k.th

22.

Tae se pomalu zvedl z postele a začal se oblékat, při čemž jsem ho potichu pozoroval. Nechápala jsem, že ještě před chvílí se mnou ležel v posteli úplně nahý, tak jako já.

Než vyšel z pokoje, přešel ke mně a dal mi menší pusu na čelo, nad čímž jsem zčervenala. ,,Tae" šeptla jsem a chytila ho za ruku dřív než se mohl  ode mě odtáhnout. ,,Neboj" řekl jednoduše i bez toho, aniž by mě vyslechl. Ještě mě pohladil po vlasech a vyšel z pokoje.

,,Oběd!" o chvíli později se domem ozval Jinův hlas, po kterém nasledoval jeho smích, který zapříčinil Jungkookův pád ze schodů,  jež byl také slyšet. Jen jsem se nad tím uchechtla a oblékla se do oblečení, které ze mě sundal chlapec, jež si ukradl mé srdce.

Vešla jsem do kuchyně, kde už všichni seděli až na mě. ,,Omlouvám se" řekla jsem a rychle se posadila ke stolu, na němž už bylo jídlo. ,,To je dobrý, Soo" usmál se Jin a pustil se do jídla stejně tak, jak ostatní. Kromě tedy Jimina, který mě vraždil pohledem.

,,Co je?" naznačila jsem mu pusou, ale ten se na mě ještě víc zamračil, než kdy předtím. Nechápavě jsem se na něj podívala, ale on raději začal jíst, než aby mi řekl důvod jeho spalovacího pohledu, a tak jsem také začala jíst.

U stolu bylo nečekané ticho, což mi připadalo divné, jelikož vždycky tu je takový hluk až každého musí Jin okřiknout. Proto jsem raději rychle snědla oběd a odešla do obývacího pokoje si pustit televizi.

Po chvíli sem vešel i Jimin, ale posadila se co nejdál ode mě, takže do křesla. ,,Stalo se něco?" zeptala jsem se znova, ale on mi žádnou reakci na to neprokázal. ,,Jimine?" zkusila jsem to znovu. ,,Děláš si srandu?! Ty fakt nevíš?!" vyštěkl na mě, což mě trošku vylekalo, ale nedala jsem to na sobě znát.

,,Promiň, ale nevím. Proto se tě taky asi ptám, ne?" řekla jsem klidně a trochu se k němu víc přesunula. ,,Ty a Taehyung" řekl naštvaně a i tak odešel do svého pokoje, kde za sebou  nezapomněl třísknout dveřmi.

~Jemun