17.

970 54 2
                                    

Přešli jsme přes práh vchodových dveří a v předsíni se rázem objevil Jimin. ,,Soo!" vykřikl radostně hned poté, co mě spatřil a silně obejmul. ,,Taky tě ráda vidím, ale myslím, že udusit mě nemusíš" zasmála jsem se, na což ode mě  odskočil a omluvně se podíval.

,,Jeee, ahoj Soo" přiskákal  ke mně  Hobi a také mi musel dát objetí jako každému,  poté co jsem vešli do obývacího pokoje. ,,Hledali jsme tě" řekl smutně a posadil se na křeslo, které bylo poblíž. ,,Vím" přikývla jsem a také se posadila.

Nechtěla jsem moc probírat, kde jsem tu celou dobu byla a myslím, že to každému došlo podle mého pohledu,  kterým jsem každého sledovala. Jediná osoba, jež věděla všechno, byl Tae.

Věřila jsem mu už od začátku, ale v tu chvíli, kdy byla jeho pěst pár centimetrů od mého obličeje, jsem se ho dost bála. Až poté co mi mamka řekla, že byl něco jako ma dětská láska, mu  znovu věřím.

,,A vlastně, proč jsi se vrátila?" zeptal se Jimin a do úst si dal kousek buchty, kterou právě donesl Jin. ,,Potřebuji od vás pomoct" potichu jsem zakňourala  a čekala na jejich reakci, jelikož jsem předvídala, že se na mě vybodnou. ,,S čím?" vešel do místnosti Namjoon a vřele se na mě usmál.

Lehce jsem si oddechla. Vážně jsem si myslela, že na všechno budu sama a jednou mě možná znovu najde Jaebum. ,,Chci najít rodiče, ale nevím jak" řekla jsem a nervózně si při tom hrála s prsty.  ,,Příští týden se koná ples, kam jsou pozvaní všichni známí  mafiáni, včetně tvých rodičů a nás" vešel do místnosti tentokrát Yoongi, čemuž jsem se musela trochu zasmát, jelikož každou chvíli do místnosti vkročí jiná osoba. Už tu pouze chybí Jungkook.

,,Takže, bych mohla s vámi?" optala  jsem se, na což všichni přikývli i Tae, který za tu dobu nepromluvil, což  bylo divné, ale nechala jsem to raději být.  ,,Děkuju moc!" vyskočila jsem z gauče a každého člena obejmula, i Jungkooka, který se z čista jasna objevil v obýváku. 

,,Co je?" řekl zmateně, ale přesto objetí mi opětoval. Všichni ,včetně mě, se začali smát. Bohužel jediný, kdo stálé nic nechápal byl náš Kookie, který se i přes to smál s námi . ,,Já ti to potom řeknu" řekl Jimin a chytl se za břicho.

~Jemun

Au Pair |k.thKde žijí příběhy. Začni objevovat