Give me love [Taehyung]

24. kapitola

„Ne, tenhle koncept je postavený dobře, jen dneska nemám den," postěžovala si Elsa, když jsme obě byly v maskérně.

Ona jedla svou večeři a já ji jen tiše záviděla, protože jsem si nic svého nevzala. Netušila jsem ale, že se to tady tak protáhne. Měli jsme končit kolem šesté, ale bylo už osm a focení stále nebylo hotové.

Dva modelové, opravdu nádherní kluci, pózovali skvěle. Měli na sobě obleky za několik milionů wonů, které vypadaly luxusně. Jenže z nějakého důvodu to nebylo pořád ono.

„Třeba to po jídle půjde," řekla jsem povzbudivě.

„Já nevím, ale..." započala, no přerušila ji slečna z recepce, která nakoukla dovnitř maskérny.

„Pardon, ale někdo tu je a ptá se po Denise," zavolala.

„Jo, to jsem já," nechápala jsem.

Kdo za mnou asi tak mohl přijít?

„Můžu ho poslat sem?" zeptala se, na což jsem zmateně přikývla a stejný výraz věnovala i Else.

Chtěla jsem říct, že vůbec netuším, kdo by to asi tak mohl být, když se mi v zorném poli objevila známá postava v tmavém oblečení a s igelitovou taškou v ruce.

„Ahoj!" zvolala jsem překvapeně a hned mu šla naproti.

„Co tu děláš?" určitě jsem se musela v tu chvíli culit jako idiot, ale bylo mi to jedno.

Jediný, kdo si mě pak může dobírat je Elsa a všichni ostatní se rozutekli buď do jídelny dole, anebo do prostoru na kouření.

„Byl jsem u vás, ale ještě jsi nebyla doma," otevřel náruč, do které jsem se ihned nakvartýrovala.

Hlavu jsem složila na jeho hrudník a nadechla se známé vůně. Užívala jsem si, když mě stiskl zpátky a věnoval mi polibek do vlasů. Na chvíli bych i zapomněla, že je s námi Elsa stále v místnosti.

„Taky jsem ti donesl něco k jídlu," zvedl tašku, když jsem se na kousek odtáhla.

„Jsi zlato," hladově jsem si to prohlédla, a pak se zvedla na špičky, dávajíc mu krátkou pusu.

Chytila jsem ho za volnou ruku a začala ho vést k místu, kde stála má šéfová a kamarádka v jednom.

„Elso, tohle je Tae, můj přítel. Elsa, má šéfová a nejlepší fotografka, kterou znám," vychválila jsem ji a dočkala se pouze smíchu jmenované.

„To asi proto, že žádnou jinou neznáš," převrátila hravě očima, a pak mu podala ruku na seznámení.

„Nechám vás tu na chvíli a jdu si ještě jednou prohlédnout fotky, co jsme zatím nafotili," zvedla se ze židle následně, a i s bagetou v ruce vypochodovala ze dveří.

Chvíli jsem sledovala místo, kde zmizela, a pak se s úsměvem otočila k Taehyungovi, který vyndával z tašky plastový box.

„Mělo by to být ještě teplé," dal mi do ruky vidličku a jakmile odklopil víko, rozlila se místností vůně těstovin s rajčatovou omáčkou.

„Oh, jsi nejlepší. Nejsme nějak propojení? Protože zrovna ve chvíli, kdy přemýšlím nad tím, jaký mám hlad, se tu zjevíš i s touhle dobrotou," pokroutila jsem nevěřícně hlavou a pustila se do toho.

„Možná," uculil se a sundal si mikinu, co měl na sobě.

„Jak ses jinak dnes měl? Povídej, ať mám co poslouchat během jídla," pobídla jsem ho.