Projížděla jsem sociální sítě a hledala nějaké akce, kam bychom o víkendu s Taem mohli jít. Nikam se mi sice nechtělo, protože nejraději jsem, když jsme u mě doma a prostě jen vegetíme na gauči u filmu nebo si povídáme. On ale oponoval, že tentokrát by mě rád někam vzal a já se teda rozhodla neodporovat. Je fakt, že doma spolu můžeme být kdykoli a nebylo by na škodu, kdybychom vyrazili i někam mimo prostory mého pokoje.
Hodně mi ale záleželo na tom, kam půjdeme. Je to nejspíš jedna z posledních chvil, kdy můžeme být spolu, protože mi příští týden oficiálně začíná zkouškové. Ať už to chci nebo ne, musím si ho alespoň ty tři týdny držet od těla a fakt se soustředit na učení, jinak tenhle semestr nedám. Normálně mě to až tolik nestresuje, protože dělám hodně věcí v průběhu školního roku, jenže tentokrát jsem na to dost kašlala a raději trávila čas s ním. Dopadlo to tak, že jsem zjistila, že některé věci vidím na papíře zcela poprvé, a to není vůbec dobré znamení.
„Ahoj," vyrušil mě čísi hlas z přemýšlení.
Překvapeně jsem zvedla hlavu a uviděla tři známé tváře.
„Ahoj," odkašlala jsem si a zatvářila se nechápavě, když si ke mně začali sedat.
A jestli vůbec můžou, to se jako nikdo nezeptá?
„Promiň, můžeme? Je tu plno," řekl Yoongi, což mě donutilo se ohlédnout okolo.
Fakt byla kavárna plná a já sama zabírala stůl pro čtyři.
„Ach jo, jasně, já stejně už půjdu," začala jsem sbírat své věci.
Sice jsem nikam jít nemusela a pouze jsem si krátila chvíli čekání na další přednášku, ale sedět jsem tam s nimi nechtěla. S Namjoonem si sice docela rozumíme a párkrát jsme spolu na kávu zašli i po tom, co jsem mu jasně dala najevo, že mezi námi nic víc, než přátelství nebude. Ale s Jiminem jsem mluvila všehovšudy tak jednou a... nepovažuji ho ani za kamaráda, spíš jen za člověka, kterého znám.
Co se Yoongiho týká, nemluvila jsem s ním od doby, co jsme byli na karaoke a já se pohádala s Tinou. A když je řeč o ní, tak s ní jsem od posledního pokusu o smíření taky nemluvila a ani jsem ji neviděla ve škole.
„Vlastně jsem tak trochu doufal, že posedíš," řekl mi na to.
„Aha... co potřebuješ?" znovu jsem se uvolnila, i když jen na půl, protože je mi jasné, že se mi ta konverzace asi nebude líbit.
Nevím proč, ale tak nějak tipuju.
„Tina..." započal.
„S Tinou jsem mluvila a opravdu jsem se snažila to dát do pořádku. Byla ke mně ale hnusná a já se za ní podruhé už plazit nebudu," usekla jsem ho okamžitě, a přestože si to možná nezasloužil, zvolila jsem podrážděný ton.
Hrozně mě to s mou nejlepší kamarádkou mrzelo. I když... už nejspíš ani nejsme nejlepší a kdo ví, jestli vůbec kamarádky. Já jsem se snažila, ale nemám důvod v tom pokračovat, jestliže nevidím snahu i z její strany.
„Je to kvůli tomu klukovi?" zeptal se.
„Je to kvůli tomu, že ona není schopná akceptovat mé rozhodnutí," odvětila jsem.
„A mluvily jste o tom?" snažil se a bylo vidět, že ho to nejspíš fakt trápí.
„Hele," povzdychla jsem si, srovnávajíc si v hlavě, co všechno mu řeknu.
„Ona ti řekla, jak jsem se s Taehyungem poznala?" zeptala jsem se.
Dočkala jsem se pouze váhavého přikývnutí.
„Je to trochu netradiční a věř nebo ne, že já fakt neplánovala, že se věci stanou takhle. Taehyung ale závislý na alkoholu nebo drogách není. Prostě byl na dně, a proto to došlo tak daleko. Nevím, proč jsem měla potřebu mu tehdy pomáhat, ale udělala jsem to a nikdy toho nezalituji, protože se díky tomu dostal tam, kde teď je," rozmluvila jsem se.
„Viděl jsem ho na jednom billboardu, docela k nepoznání," zasmál se Namjoon, přerušuje tak můj proslov.
„Nemám tušení, co Tině pořád tak vadí. Snažila jsem se jí vysvětlit můj úhel pohledu, ale o něm začala říkat hnusné věci, přitom ho ani nezná. Tohle od ní fakt nebylo fér," zavrtěla jsem hlavou a do své kabelky hodila veškeré věci, které jsem měla rozložené na stolku.
„Já taky nevím, co je špatně," povzdychl si.
„Ale přestala chodit do školy a přestala mluvit i se mnou, nerozumím tomu a bojím se o ni."
„Přestala chodit do školy?" zarazilo mě.
Nejspíš proto jsem ji tam už takovou dobu neviděla. Neměly jsme všechny hodiny stejné, ale nějaké ano, a pokud jsem na ně zavítala, neviděla jsem ji mezi ostatními studenty.
„Mám o ni strach," řekl něco, co jsem na něm s přehledem mohla poznat.
„Ach jo," povzdychla jsem si.
Mé vlastní hrdosti se vůbec nelíbila představa, že bych sama za ní šla a znovu se snažila. Pak ve mně bylo ještě něco, co mi říkalo, že bych to měla udělat. Léta kamarádství bych neměla zahodit jen tak a měla bych bojovat více.
„Zkusím... zkusím se za ní zastavit o víkendu," neříkalo se mi to lehce a myslím, že to na mě poznali.
„Byl bych ti vděčný. Už si docela nevím rady."
Na to jsem pouze přikývla a dopila ledovou kávu, která mi ještě zbyla v kelímku.
„Počkej, tak nechoď ještě. Řekni mi alespoň, jak se máš a jestli je něco nového," zastavil mě Namjoon, když jsem se znovu chtěla dát na úprk.
„Mám se fajn a nového asi nic moc nemám. Zkouškové přichází, takže mám poslední volný víkend, a pak ulíhám nekompromisně do knih. Co vy?" zeptala jsem se teda na oplátku.
„Vše při starém. Akorát jsme se dozvěděl od Elsy, že jeho naverbovali do nějaké modelingové společnosti," podotknul.
Ignorovala jsem fakt, že mu neříká jménem. Od Namjoona jako jediného jsem byla schopná respektovat to, jak se k Taehyungovi choval. Nebyla jsem z toho sice nadšená, ale mluvili jsme spolu na rovinu a on mi přiznal, že o mě skutečně stál. Nedivím se, že teď Taeho nemá rád. Už jen z principu. Pořád to ale dokázal držet na uzdě, a přestože šla jakási nechuť z jeho chování cítit, nikdy o něm neřekl vyloženě nic špatného, za což jsem mu byla opravdu vděčná.
„To je pravda. V pátek mu pomáhám se stěhovat do jejich apartmá v Gangnamu," přitakala jsem.
„Podle názvu čtvrti to nejspíš bude stát za to," podotknul.
„To se uvidí. Teď už ale fakt musím jít. Mějte se," zvedla jsem se se všemi svými věcmi a dala se na odchod.
Bylo mi divně z celého toho rozhovoru. Hlavně kvůli té části ohledně Tiny. Známe se poměrně dlouho a teď je to fakt poprvé, co zcela nechápu její počínání. Proč to dělá? Proč odehnala mě a teď i Yoongiho? Vždyť do něj předtím byla tak šíleně zamilovaná. Vůbec mi to všechno nějak nesedí.
Nicméně musím zjistit, kde je zakopaný pes.
**
Tak co myslíte... v čem je ten zakopaný pes? :)