Give me love [Taehyung]

25. kapitola

Snažila jsem se koncentrovat na text před sebou, ale bylo to velmi těžké, jelikož mě neustále něco šimralo na krku. Věděla jsem moc dobře co, respektive kdo to je, ale nechtěla jsem se otočit, protože by to dnes bylo po páté, co jsem se ztratila.

„Ještě pět stran," odehnala jsem ho rukou.

„To je hodně," zaúpěl Taehyung a podle toho, jak se zhoupla postel, jsem byla schopná vydedukovat, že se nejspíš svalil zády na matraci.

„Není, čtu rychle," opáčila jsem, nespouštějíc zrak z textu.

Pravda ale je, že dneska mi to moc nešlo. Jednak jsem se kvůli němu nemohla soustředit, a pak jsem měla tendence přeskakovat řádky, abych už to měla z krku. Byli jsme domluvení, že dnes přijde, ale skončil dřív a samozřejmě, že mi to neměl, jak dát vědět než tak, že se prostě zjevil u mě doma. Co já na to? Samozřejmě jsem neodolala a pustila ho dovnitř s tím, ať na mě počká. Potřebovala jsem to dodělat, protože už je to na zítra. Jenže jsem to chtěla mít, co nejdříve z krku, abych mohla být s ním.

Bylo to neskutečné přemlouvání. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím větší chuť jsem měla to zaklapnout a nechat to na zítřejší ráno.

„O tom by se dalo diskutovat," prohlásil a já zase ucítila, jak mě pro změnu pusinkuje na ramenu.

Jen tak letmo, až se mě skoro nedotýká. Je to nervy-drásající.

Nahlas jsem si povzdychla, snažíc se zkoncentrovat poslední zbytky svého přesvědčení, že tu povinou četbu dneska dodělám.

Bylo to ale marné, což mi došlo přesně v tu chvíli, kdy prsty odhrnul vlasy a s polibky zamířil k šíji.

To už jsem fakt rezignovala.

Zaklapla jsem knihu a dost necitelně ji shodila z postele dolů. Z něj vylezlo jen překvapené „oh", když jsem se prudce otočila k němu čelem.

„Pojď sem," pousmála jsem se nad roztomilým výrazem, a pak spojila naše rty.

Překvapený nezůstal dlouho. Během vteřiny, co jsem ho začala líbat, mi to poměrně náruživě začal oplácet a rukama mě za pás táhnul na sebe. Loktem jsem se zapřela vedle jeho hlavy a celé své tělo přesunula na jeho.

Hodně se za tu dobu osmělil v těchhle věcech a já rozhodně nebudu zapírat, že se mi to líbilo. Měla jsem šanci poznat další jeho stránky a byla jsem vcelku nemálo překvapená, co se v něm kolikrát dokázalo probudit.

Zatím jsme neměli sice šanci zažít hodně intimních chvílí, ale šlo to nějak přirozeně a neměli jsme kam spěchat.

Dá se říci, že jsem si tuhle část poznávání fakt užívala. V prvním vztahu jsem byla na nervy z toho, že je to všechno poprvé. Teď jsem se rozhodla si to pořádně vychutnat a na to, jak nesví byl na začátku i on, přešlo ho to docela rychle. I když... čekám něco jiného od kluka? Oni věci očividně tak nehrotí jako holky, což je v našem případě jedině dobře.

„To jsi fakt nemohl počkat na to, až to dočtu?" zamumlala jsem, když jsme se na chvíli od sebe odtáhli.

Musela jsem popadnout dech, který mi polibek vzal.

Němě zavrtěl hlavou, olizujíc si vlhké rty.

„S takovou tu školu ani nedodělám," povzdychla jsem si, ale neprotestovala, když mě za týl přitáhl zpátky k sobě.

„Ale doděláš," šeptl mezi tím, co mi věnoval několik malých pus.

Tu poslední opět prohloubil, vpíjeje se svými rty do mých. Naprosto je pohltil a nedal mi žádnou šanci na únik. Ten jsem ale rozhodně v plánu neměla. Oddala jsem se vášnivému líbání, protože je to jedna z mých oblíbených činností a celým tělem jsem se zapřela do jeho, když mě k sobě pořád tlačil.

Tuším, že mi z úst unikl tichý vzdech, když prsty zapletl do mých vlasů a zatáhl za ně o něco silněji. Zbožňuju totiž, když to dělá. Celkově mám ráda hlazení ve vlasech a při činnostech jako je tohle, působí na mě jejich tahání jako nějaký stimul, dostávaje mě do té správné nálady.

Jeho druhá ruka mířila po mých zádech dolů a já jen čekala, kdy si to rozmysli tak, jako vždycky a změní směr. Zatím se ještě neosmělil natolik, aby někdy došel k mým dolním partiím a není proto divu, že jsem překvapeně zalapala po dechu, když tomu tentokráte bylo jinak.

Velkou dlaní něžně stiskl mou levou půlku a zatlačil tak můj klín proti svému. Až díky tomuto kontaktu jsem pořádně ucítila, jak je vzrušený.

„Co je to s tebou dneska?" znovu jsem se odtáhla.

„Nic," pokrčil rameny.

„Něco očividně jo, když jsi tak vzrušený," převrátila jsem očima.

„Aha, jsem? To bych bez tebe nevěděl," odvětil ironicky, ale následně tomu sám zasmál.

Kousla jsem se do rtu, přemýšlejíc, co teď s ním.

„Vedle je máma," povzdychla jsem si nešťastně.

Sama jsem teď byla v náladě na podobné věci, ale nelíbila se mi představa toho, že budeme mít sex a za dveřmi sedí má máma a kouká na televizi. Ještě k tomu, když by to mělo být poprvé v našem vztahu. To by mělo být trochu speciální ne? Nechci to nějak plánovat, to zas ne, ale mělo by to být za lepších okolností.

„Já vím," našpulil nespokojeně rty.

Pak se mi v hlavě mihla taková myšlenka. Než mě stačil zadržet, vyskočila jsem na nohy a zamkla potichu dveře od svého pokoje. Přestože si nemyslím, že by sem vlezla bez klepání, tak je to jistější. Nezvaného hosta v podobě mého rodiče tu fakt nechceme.

„Denny, co děláš?" křikl šeptem překvapeně, když jsem skočila zpátky na postel.

„Uvidíš, hlavně buď potichu," dala jsem mu instrukce.

„Ale, co..." bylo to poslední, co z něj vylezlo, když pochopil, k čemu se chystám.

Za chvíli totiž žádných slov schopný nebyl.

Vůbec.

Aneb, to už jsou jednou chlapi a jejich slabost.

**

Taková sladká chvilka Denis a Taehyunga :). Snad se líbila.