Internát

18. část

Elizabeth

Druhého dne ráno jsem se probudila s hroznou bolestí zad. Rychle jsem se podívala na dnešní rozvrh a to, co jsem spatřila, se mi líbilo. Hned po dvou dnech normální výuky jsme měli mít volný den. Sice jsem nevěděla, co si mám pod pojmem mimořádné komplikace představit, ale byla jsem ráda, že výuka odpadla. 

Vzbudila jsem Agness, která začala reptat, že ještě chce spát a ať ji nechám napokoji. Ale když jsem se s ní podělila o tu radostnou zprávu, tak ospale zamžourala, vyskočila z postele a začala tančit vítězný taneček, čemuž jsem se nedokázala nesmát. 

Přiznala jsem se, že asi budu muset na ošetřovnu a Agness se nabídla, že půjde se mnou. Ale viděla jsem na ní, že by chtěla být chvíli sama, a tak jsem s díky odmítla a rychle se převlékla z pyžama. 

I když se mi hrozně nechtělo začít další den návštěvou ošetřovny, nebylo zbytí. 

Trvalo drahnou chvíli než jsem dorazila před ty mohutné dveře, vedoucí rozlehlé komnaty s vysokým stropem, která sloužila jako taková větší polní nemocnice pro  obyvatele zdejšího internátu.

Už z chodby jsem zaslechla dva povědomé hlasy a když jsem vešla, tak jsem si potvrdila svůj odhad.

Ano, byl to Alex s Maxonem. Asi se taky jako já rozhodli sem po tom incidentu nechodit a počkat s tím až na další ráno. Skrz jedny postranní dveře jsem zahlédla Alexe ve vedlejší místnosti, jak se hádá se zdravotní sestrou, že nechce žádný obvaz na své pravé zápěstí, které měl opuchlé a klouby pohmožděné.

Na druhé straně byly jiné dveře a o jejich rám se opíral Maxon. Podmračeně si měřil Alexův odraz v zrcadle na zdi, ale když jsem vešla, tak se na mě ohlédl a s nečitelným pohledem ve tváři si mě přeměřil. Pak zašel zpět do své místnosti.

Povzdychla jsem si. Asi je nakonec lepší, když si budu moct promluvit s každým zvlášť. A začnu Alexem.

Došla jsem až k posteli, na které seděl. Ošetřující sestře stačil jeden pohled na můj obličej a bez protestů se odklidila do přilehlé komůrky s léčivy, aby tam uklidila obvazy, které Alex tak naštvaně odmítal.

,,Takže," začala jsem a nebyla jsem si jistá, jak mám pokračovat. ,,Co se vám oběma stalo? Pokud to můžu vědět." S obavami se na mě zadíval. ,,Jen jsme se tak trochu poprali. To nestojí za řeč."

No, bylo to trochu víc než jen malá strkanice, jak to z jěho postoje vyznělo, ale nahlas jsem neřekla nic. Nevěděli, že jsem jejich rvačku viděla, a tak jsem to taky chtěla nechat.„Nemyslím si. Proč jste se rvali?. „Tak dobře, k Maxonovi se dostala ta historka, kterou šířil Mattew o nás dvou, a ten si teď myslí, že..." odpověděl. „Dobře, nechci vědět, co si o mě myslí..." zarazila jsem ho. ,,Ale stále nechápu, proč jste ten problém, ať už to bylo cokoliv, nevyřešili jednoduchou domluvou." „Vyřizovali jsme si nějaké klučičí záležitosti a to naším vlastním způsobem, tomu bys nerozuměla," odpověděl. Jeho lež jsem prohlédla. Prostě mi to nchtěl říct. Ale tak ať, já na to stejně dřívě či později přijdu sama.

„Nešlo by, abyste se spolu zase normálně bavili? " zeptala jsem se mírně. „To bych si taky přál, ale nevím, jestli to bude možné," přiznal a trochu svěsil hlavu.

„A když už jsme u toho, tak za mnou byl James," řekl jakoby mimochodem. James je redaktor našich školních novin, nesmí chybět u ničeho zajímavého a už jen jeho návštěva většinou nevěstí nic dobrého. Ach jo, zřejmě mě čeká dlouhý výslech. „Bavil se se mnou o tom našem milostném dostaveníčku. Chce vyslechnout i tebe, a pak z toho udělá nějaký článek," řekl. „Alespoň se to všem konečně vyjasní," oddychla jsem si. ,,Doufám, že jsi mu řekl, že to nic nebylo?" zeptala jsem se podezřívavě. Potutelně se usmál. ,,Noooo...."řekl a u toho na mě mrkl.
Povzdechla jsem si. On ale hned zvážněl. ,,Popřel jsem, že by mezi námi něco bylo." ,,Tak to je fajn," okomentovala jsem to vlažně, nevědíc co mám cítit.
„Já si zatím promluvím s Maxonem, už jsem přišel na to, co by ho se mnou udobřilo," řekl následně a v očích mu to zajiskřilo. Následně odešel vedle za Maxonem. Začaly se odtamtud ozývat zvýšené hlasy, ale pak utichly a zazněl uvolněný smích, nad číž jsem si oddychla.

Pak do dveří vstoupil vysoký kluk s hnědými vlasy, minimálně o 3 roky starší než já, a začal mě vyslýchat. To byl James.

LillyandElle