Internát

7. část

Agness

Doprohlédla jsem si svoji tašku a oddechla si. Nic nechybělo. To jediné, co nebylo úplně v pořádku, byl papírek, který tam jaksi přebýval. Rozbalila jsem ho a zjistila jsem, že to jsou zápisky z předešlé hodiny psané nepořádným drobným písmem. Podivila jsem se. Co to tu k čertu dělá? Sama jsem si zapomněla na pokoji sešit a tak jsem si nic nezapsala. Chtěla jsem si o zápisky říct pak Eli, ale ještě jsem to nestihla. Zvláštní.

Šla jsem za ní do lavice, abych jí sdělila, co jsem právě našla v tašce. Došla jsem k ní a sklonila se nad ní, abych se podívala, co dělá, ale než jsem stačila cokoliv říct, tak se prudce napřímila a já, jelikož jsem byla skloněná, jsem nestihla včas uhnout. Praštila mě hlavou přímo do nosu.

,,Aaaau!" vykřikla jsem a chytla se za nos. ,,Jej, promiň. Měla jsem dávat větší pozor," omlouvala se. ,,To je v pořádku," zahuhňala jsem s rukou na nose. ,,Neměla jsem se k tobě tak blízko naklánět." ,,A co jsi se vůbec chystala udělat, když jsem přišla?" otázala jsem se ještě. ,,Chtěla jsem dohonit ty dva debily, co se mi hrabali v tašce," řekla a zatnula ruce v pěst. ,,Možná jich v tom bylo namočených víc, co já vím." Zavrtěla hlavou a promnula si čelo.

,,Hou, hou! Co tak bojovně?" snažila jsem se ji mírnit. ,,To nic," procedila mezi zaťatými zuby. ,,Já jen, že mi někdo minulou hodinu poslal přes Pearl, tu blondýnku sedící za mnou, nějaký lísteček. Bylo na něm napsané moje jméno. A uvnitř bylo srdíčko." ,,Od koho to bylo?" zeptala jsem se zvědavě. ,,To právě nevím," řekla frustrovaně Eli. ,,Ale ti dva mi ho ukradli!"

Ukázala na skupinku lidí, srocovaných u oken. ,,Odešli tam. Leo a George. Koukej, jsou tamhle." Ale já už zpozorovala něco jiného. ,,Podívej!" vyhrkla jsem a ukázala na kluka s tmavě hnědými rozcuchanými vlasy. ,,Co mám jako vidět?" otázala se Elisabeth zmateně. ,,Co to má v ruce?" napověděla jsem jí. ,,Můj lísteček!" vyhrkla a už už se za ním chtěla vydat, když jsem ji zatlačila zpátky na místo a řekla: ,,Hned se vrátím." Proběhla jsem uličkou mezi lavicemi až jsem stanula za tím klukem, který v ruce žmoulal Elisabethin lísteček. Založila si ruce v bok a čekala jsem, až se otočí. To netrvalo dlouho vzhledem k tomu, že ho na mě naši spolužáci se smíchem upozornili.

,,Ehm," odkašlal si. ,,Ahoj." ,,Ahoj," řekla jsem nevzrušeně. Sladce jsem se usmála, pořádně si ho změřila pohledem a pak do něj strčila až se zapotácel. ,,A příště neber mojí kamarádce věci." Pak jsem prohledala očima lidi za ním. ,,A vyřiď Leonardovi a Georgovi, že to samé platí pro ně." Zaostřila jsem zpět na toho zloděje před sebou, jemuž se ve tváři zračil údiv se stopou pobavení. Otevřel pusu jako kdyby se chystal ještě něco říct, ale já se lhostejně otočila a zamířila ke své lavici. Možna jsem neměla reagovat tak přehnaně, pomyslela jsem si cestou, ale velice mě vytáčeli lidi, kteří ignorovali pravidla morálky.

Po cestě jsem se stavila u Elisabeth a podala jí papírek. Ta na mě jen udiveně zírala a kroutila hlavou.

,,Páni," vyrazila ze sebe konečně a vzala si ode mě svůj papírek. Pak jsem si šla sednout na své místo a začala ekologická výchova.

Myslíte, že se Agness zachovala správně?
Leo s Georgem to ale stejně trochu přepískli...

Líbí se další kapitola? Tak to prosím napište do komentářů (budeme rády za vaši zpětnou vazbu)

LillyandElle