Internát

5. část

Agness

Sedím s klukem drobnější postavy (na kluka) a blonďatými vlasy. Hned, jak jsme se přesadili, tak se mi představil jako Maxon. Myslím, že si budeme rozumět.

O dvě lavice za mnou sedí Elisabeth. Ta holka je na dobré cestě stát se mojí nejlepší kamarádkou. Je milá a má smysl pro humor. To je hlavní. Při hodinách si budeme moct aspoň posílat lístečky a tím se zabavíme.

Učitelka mě vyrušila ze zamyšlení tím, že nám vysvětlila, jak to tady na škole chodí, jak bude probíhat vyučování a jaké chování je přípustné jak ve škole, tak i v jejím okolí a na školních akcích. Pak nás poslala do našich pokojů. Dnes nás prý nic dalšího nečeká. 

,,To jsem si oddychla," vydechla Elisabeth a svalila se na postel. ,,Jako, že nás už nic dalšího nečeká?" zeptala jsem se unaveně a usmála se na ni. Se zavřenýma očima zamručela na souhlas. Dohodly jsme se, že se první půjdu koupat já, tak jsem si z kufru vyndala ručník. Ale nemohla jsem dlouho najít v taštičce s toaletními potřebami sprchový gel. Nakonec jsem jen pokrčila rameny a vypůjčila si od Elisabeth její, který voněl po malinách.

Vlezla jsem si do sprchy a zatáhla za sebou závěs. Nechala jsem vůni malin, aby mě obklopila a probírala po jedné události dnešního dne. Ještě ráno jsem se domnívala, že dnešek bude jako každý jiný den, jen s tou výjimkou, že pojedu do nové školy. Další nudný rok mého obyčejného života je přede mnou, říkala jsem si na nástupišti, zatím co jsem tahala svoje kufry do vlaku po rozvrzaných, celkem nestabilních schodech.

Ale můj nudný stereotypní život zřejmě byl u konce. Jeho místo přebral život plný zábavy, kamarádů a jak jsem doufala,  i lásky. A tak to taky zůstane, slíbila jsem si. Nenechám si život ničit!

Vylezla jsem ze sprchy, osušila se a vlezla si do růžového pyžama s květinovým vzorem. Vyšla jsem z koupelny a narazila na Elisabeth, připravenou přede dveřmi s toaletní taškou v ruce. ,,Nechala jsem ti tam tvůj sprcháč," řekla jsem a ukázala na poličku nad umyvadlem. ,,Díky za půjčení," dodala jsem ještě a pak jsem jí uvolnila cestu do koupelny. ,,Kdykoliv," poznamenala a zavřela za sebou dveře.

Později večer, asi po dvou hodinách povídání a lenošení na postelích jsme zhasly. Ale spát jsme ještě nešly. ,,Ten kluk, co s ním sedíš," zašeptala Elisabeth a prolomila tak hrobové ticho v našem pokoji, ,,vypadá příjemně." ,,To je." ,,Naproti tomu Mattew...." Povzdychla si. ,,Choval se ještě hůř, než posledně?" dopověděla jsem za ni. ,,Bohužel." ,,Nic si z toho nedělej, nemusíš se s ním přece bavit. Jen když to bude opravdu nutný." ,,Jo, to asi jo," vydechla. 

,,Ty jsi tak hrozně milá," řekla po chvíli. ,,Myslíš?" Optala jsem se pochybovačně. ,,Ne." Zasmála jsem se. ,,Tak vidíš." 

V mysli se mi rozplynuly všechny šťastné scénáře, které se mi tam stihly vloudit během sprchování. Další člověk, který se se mnou baví jen proto, že musí? Ale koneckonců, už jsem na to zvyklá.

Protože jsne se rozhodly být hodné, tak tady je další kapitola. Trochu dříve než obvykle.
Doufáme, že se líbí.

LillyandElle